Účetní průvodce MáDáti
Navigace:  Úvod  »  Hesla

Budova, Stavba

Poslední revize textu byla provedena k 01. 09. 2017. Otevřená verze textu odpovídá stavu právní úpravy k 01. 09. 2017.

Obecně

Stavbou se rozumí každá stavba bez ohledu na její provedení, účel a dobu trvání a bez zřetele na to, zda se jedná či nejedná o nemovitou věc. Stavby tedy mohou být jak nemovité, tj. ty, které jsou spojeny se zemí pevným základem, tak i movité, tj. ostatní, které je možno přemístit. Dále mohou být stavby trvalé i dočasné. Budova je obecně stavbou s vnitřními účelovými prostory.

Další výklad je u účtu 021-Stavby.

Nemovitými věcmi (dříve nemovitostmi) podle § 498 ObčZ jsou:

  pozemky
podzemní stavby se samostatným účelovým určením (např. metro nebo vinný sklep) a věcná práva k nim,
práva, která za nemovité věci prohlásí zákon (právo stavby prohlášené za nemovitou věc v § 1242 ObčZ a stavby ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku dle přechodného ustanovení § 3055 ObčZ),
věci, které nelze přenést z místa na místo bez porušení jejich podstaty a o kterých zákon stanoví, že nejsou součástí pozemku (např. komunikace).

Stavba (až na výjimky) není samostatnou věcí a není ani předmětem samostatné evidence v katastru nemovitostí (je evidována jen jako součást pozemku).

Předmětem evidence katastru nemovitostí nejsou rozestavěné stavby. Pokud je stavba považovaná podle starého občanského zákoníku za samostatnou věc a má k 1. 1. 2014 vlastníka odlišného od vlastníka pozemku, zůstává podle § 3055 ObčZ tato stavba “nadále samostatnou věcí nemovitou a bude takto nadále evidována v katastru nemovitostí i při případných dalších převodech (do doby „sloučení“ vlastnictví pozemku a stavby u téže osoby).

Součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (dále jen „stavba“) s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech. Není-li podzemní stavba nemovitou věcí (podle § 498 jsou nemovitou věcí podzemní stavby se samostatným účelovým určením), je součástí pozemku, i když zasahuje pod jiný pozemek.

Současně byl zaveden i nový pojem „právo stavby“ - § 1240 a následující

Právo stavby je věc nemovitá. Stavba vyhovující právu stavby je jeho součástí, ale také podléhá ustanovením o nemovitých věcech. Právo stavby zřízené smlouvou vzniká zápisem do veřejného seznamu (katastr nemovitostí) Právo stavby lze zřídit jen jako dočasné; nesmí být zřízeno na více než 99 let. Poslední den doby, na kterou je právo stavby zřízeno, musí být patrný z veřejného seznamu.

Stavebník má předkupní právo k pozemku a vlastník pozemku má předkupní právo k právu stavby. Ujednají-li si strany něco jiného, zapíše se to do veřejného seznamu.

Podle § 1105 ObčZ se převádí vlastnické právo u nemovitých věcí zapsaných ve veřejném seznamu (katastru nemovitostí) zápisem do tohoto seznamu. Podle § 10 katastrálního zákona nastávají právní účinky povoleného vkladu k datu jeho podání.

Od 1. 1. 2014 ObčZ
Příklad ObčZ Popis Vyhodnocení
Stavba § 505
§ 506
Je-li stejný vlastník jako vlastník pozemku, jakož i stavba na cizím pozemku podle § 1084/1 a není-li stavba dočasná stavba SOUČÁST POZEMKU
Stavba dočasná § 505 Zřízena na dobu určitou – není součást pozemku NEMOVITÁ VĚC, pokud nelze přemístit z místa na místo bez porušení podstaty, jinak MOVITÁ VĚC (498/1)
Podzemní garáž § 498 Podzemní stavba, která má samostatné účelové určení – není NEMOVITÁ VĚC
Zavlažovací zařízení § 498 Podzemní stavba, která nenaplňuje samostatné účelové určení – slouží pozemku SOUČÁST POZEMKU

Účetně

Stavby patří mezi dlouhodobý hmotný majetek vždy bez ohledu na výši jejich ocenění a dobu jejich použitelnosti. Podle § 7 odst. 2 Vyhlášky jsou stavbou:

a) stavby podle „stavebního zákona“ včetně budov, důlní díla a důlní stavby pod povrchem, inženýrské sítě, vodní díla a další stavební díla (např. podle „zákona o vodovodech a kanalizacích“),
b) právo stavby, pokud není zbožím (§ 9 odst. 5), 
c) otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť,
d) technické rekultivace „horního zákona“,
e) byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky.

Budovy a stavby mohou být také zbožím (účet 132-Zboží na skladě a v prodejnách), a to u účetních jednotek, které mají jako předmět činnosti nákup a prodej nemovitých věcí, pokud je kupují za účelem prodeje v nezměněné podobě a samy je nepoužívají, nepronajímají a neprovádí na nich technické zhodnocení.

ObčZ v ustanovení § 498 definuje nemovitou věc „pozemek“. Ustanovení § 505 a násl. ObčZ vymezují jako součást věci vše, co k ní podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí. Pro účely vedení účetnictví je nezbytné z nemovité věci „pozemky“ oddělit část, která se dle účetních předpisů neodpisuje, od částí, které se odpisují.
V souladu s ustanovením novely zákona o účetnictví – se oddělí a vymezí část majetku, která se neodpisuje v položce B.II.1.1. Pozemky a ostatní části majetku, které se odpisují, v položkách B.II.1.2. Stavby, B.II.4.1. Pěstitelské celky trvalých porostů a B.II.4.3. Jiný dlouhodobý hmotný majetek podle § 7 odst. 6 písm. a) Vyhlášky.

Ocenění a odpisování

Podrobněji viz účet 021-Stavby a 081-Oprávky ke stavbám.

S účinností od 1. 1. 2014 je na právo stavby v účetnictví nahlíženo jako na dlouhodobý hmotný majetek. Účetní jednotka, která právo stavby sjednala, účtuje podle toho, k jakému účelu slouží. Vyhláška v podmínkách roku 2014 upravovala celkem tři varianty, které mohly v souvislosti s pořízením práva stavby nastat, a to:

 1.  Účetní jednotka pořizovala právo stavby bez toho, aby realizovala stavbu vyhovující právu stavby. V tomto případě se vykazovalo pořízené právo stavby v položce B.II.1.2. Stavby.
 2. V případě, že účetní jednotka realizuje stavbu vyhovující právu stavby, pak bylo pořízené právo stavby vykazováno jako součást ocenění stavby. V rozvaze pak bylo vykazováno v položce B.II.5.2. Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek nebo v položce B.II.1.2. Stavby.
 3. Pokud účetní jednotka sjednala právo stavby a jejím předmětem podnikání je nákup a prodej nemovitých věcí, pak může být právo stavby vykázáno i jako zásoba v položce C.I. Zásoby, resp. C.I.3.2. Zboží.

Souviselo-li právo stavby s více stavbami, vstupovala do nákladů souvisejících s pořízením stavby poměrná část hodnoty práva stavby. V případě zániku stavby vyhovující právu stavby se právo stavby, které bylo součástí ocenění této stavby, nevyřazovalo. Zaniklo-li právo stavby před dobou, na kterou bylo právo stavby zřízeno, a současně bylo zřízeno nové právo stavby ve prospěch stejné účetní jednotky, nedocházelo k vyřazení zaniklého práva stavby.

Od 1. 1. 2015 se právo stavby bez ohledu na záměr jeho pořízení (není-li ovšem určeno k prodeji a vykazováno jako zboží) vykazuje v položce B.II.1.2. Stavby, a to zcela samostatně. Zásadní rozdíl oproti právní úpravě práva stavby účinné od 1. 1. 2014 spočívá v tom, že analogicky jako v případě pozemku, kdy jednou částí je samotný pozemek a druhou stavba, tak i v případě práva stavby, je možno identifikovat dvě samostatné části, a to:

 • 

právo stavby a
 • stavba vyhovující právu stavby.

S účinností od 1. 1. 2015 tedy platí základní zásada v tom smyslu, že součástí ocenění práva stavby není stavba vyhovující právu stavby. A tato zásada je pro zvýšení právní jistoty rovněž potvrzena v ustanovení § 56 odst. 4 Vyhlášky, které stanoví, že stavby vyhovující právu stavby podle § 47 odst. 3 Vyhlášky účtované na samostatných účtech se odpisují samostatně.

To tedy znamená, že pořízené právo stavby, které bude využito pro realizaci stavby, je evidováno a odpisováno samostatně.

Technické zhodnocení (definováno pro účely účetnictví)  

Technickým zhodnocením se (od 1. 1. 2014 podle § 47 odst. 4 Vyhlášky) rozumí zásahy do majetku uvedeného do užívání, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů, nebo rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku, včetně nástaveb, přístaveb a stavebních úprav, pokud vynaložené náklady dosáhnou ocenění určeného účetní jednotkou pro vykazování jednotlivého dlouhodobého ...

Zbývajících 68 % textu je dostupných pouze registrovaným uživatelům,
kteří mají zakoupen přístup k www.

Máte zakoupeno předplatné? Zadejte prosím svůj přihlašovací kód a heslo.

Přihlašovací kód:

Heslo:

Zapomněli jste přihlašovací kód a heslo?
Odeslat žádost o zaslání kódu a hesla

Pokud předplatné účetního průvodce MáDáti dosud nemáte, mužete si vše zdarma vyzkoušet,
nebo předplatné rovnou zakoupit.

Vyzkoušejte zdarma průvodce MáDáti

MáDáti
předplatné
na 1 měsíc

Cena: 490 Kč
včetně 21% DPH
(405 Kč bez DPH)

MáDáti
předplatné
na 6 měsíců

Cena: 1 900 Kč
včetně 21% DPH
(1 570 Kč bez DPH)

MáDáti
předplatné
na 12 měsíců

Cena: 3 400 Kč
včetně 21% DPH
(2 810 Kč bez DPH)

Jak začít...

Používání účetního průvodce MáDáti je zpoplatněno:

  • úhradou předplatného získáte na zvolenou dobu přístup k internetové i desktopové verzi průvodce MáDáti,
  • obě verze můžete používat současně.

 Další podmínky:

  • přístup k www se při platbě prostřednictvím platební brány otevře ihned po úhradě faktury; o otevření přístupu je uživatel informován e-mailovou zprávou,
  • daňový doklad obdrží uživatel poštou,
  • před uplynutím předplaceného období vám systém nabídne plynulé pokračování.

objednávka

Účetní průvodce MáDáti

Nakladatelství Sagit, a. s.
Horní 457/1
700 30 Ostrava-Hrabůvka

 

IČ: 277 76 981
DIČ: CZ27776981
Registrace: OR KS Ostrava, B 3086

Kontakty

E-mail: it@sagit.cz
Telefon: 596 786 002
www.sagit.cz

© 2017 Nakladatelství Sagit, a. s. Všechna práva vyhrazena.