Účetní průvodce MáDáti
Navigace:  Úvod  »  Hesla

Budova, Stavba

Poslední revize textu byla provedena k 01. 05. 2018. Otevřená verze textu odpovídá stavu právní úpravy k 01. 01. 2018.

Obecně

Stavbou se rozumí každá stavba bez ohledu na její provedení, účel a dobu trvání a bez zřetele na to, zda se jedná či nejedná o nemovitou věc. Stavby tedy mohou být jak nemovité, tj. ty, které jsou spojeny se zemí pevným základem, tak i movité, tj. ostatní, které je možno přemístit. Stavby mohou být trvalé i dočasné. Budova je obecně stavbou s vnitřními účelovými prostory.

Další výklad viz i účet 021-Stavby.

Nemovitými věcmi (dříve nemovitostmi) podle § 498 ObčZ jsou:

  pozemky
podzemní stavby se samostatným účelovým určením (např. metro nebo vinný sklep) a věcná práva k nim,
práva, která za nemovité věci prohlásí zákon (právo stavby prohlášené za nemovitou věc v § 1242 ObčZ a stavby ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku dle přechodného ustanovení § 3055 ObčZ),
věci, které nelze přenést z místa na místo bez porušení jejich podstaty a o kterých zákon stanoví, že nejsou součástí pozemku (např. komunikace).

Stavba (až na výjimky) není samostatnou věcí a není ani předmětem samostatné evidence v katastru nemovitostí (je evidována jen jako součást pozemku).

Předmětem evidence katastru nemovitostí nejsou rozestavěné stavby. Pokud je stavba považovaná podle starého občanského zákoníku za samostatnou věc a měla k 1. 1. 2014 vlastníka odlišného od vlastníka pozemku, zůstala podle § 3055 ObčZ “nadále samostatnou věcí nemovitou a bude takto nadále evidována v katastru nemovitostí i při případných dalších převodech (do doby „sloučení“ vlastnictví pozemku a stavby u téže osoby).

Součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (dále jen „stavba“) s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech. Není-li podzemní stavba nemovitou věcí (podle § 498 jsou nemovitou věcí podzemní stavby se samostatným účelovým určením), je součástí pozemku, i když zasahuje pod jiný pozemek.

Ve výše uvedených souvislostech se můžeme setkat i s pojmem „právo stavby“ (§ 1240 a následující)

Právo stavby je věc nemovitá. Stavba vyhovující právu stavby je jeho součástí, ale také podléhá ustanovením o nemovitých věcech. Právo stavby zřízené smlouvou vzniká zápisem do veřejného seznamu (katastr nemovitostí) Právo stavby lze zřídit jen jako dočasné; nesmí být zřízeno na více než 99 let. Poslední den doby, na kterou je právo stavby zřízeno, musí být patrný z veřejného seznamu.

Stavebník má předkupní právo k pozemku a vlastník pozemku má předkupní právo k právu stavby. Ujednají-li si strany něco jiného, zapíše se to do veřejného seznamu.

Podle § 1105 ObčZ se převádí vlastnické právo u nemovitých věcí zapsaných ve veřejném seznamu (katastru nemovitostí) zápisem do tohoto seznamu. Podle § 10 katastrálního zákona nastávají právní účinky povoleného vkladu k datu jeho podání.

Od 1. 1. 2014 ObčZ
Příklad ObčZ Popis Vyhodnocení
Stavba § 505
§ 506
Je-li stejný vlastník jako vlastník pozemku, jakož i stavba na cizím pozemku podle § 1084/1 a není-li stavba dočasná stavba SOUČÁST POZEMKU
Stavba dočasná § 505 Zřízena na dobu určitou – není součást pozemku NEMOVITÁ VĚC, pokud nelze přemístit z místa na místo bez porušení podstaty, jinak MOVITÁ VĚC (498/1)
Podzemní garáž § 498 Podzemní stavba, která má samostatné účelové určení – není NEMOVITÁ VĚC
Zavlažovací zařízení § 498 Podzemní stavba, která nenaplňuje samostatné účelové určení – slouží pozemku SOUČÁST POZEMKU

Účetně

Stavby patří mezi dlouhodobý hmotný majetek vždy bez ohledu na výši jejich ocenění a dobu jejich použitelnosti. Podle § 7 odst. 2 Vyhlášky jsou stavbou:

a) stavby podle „stavebního zákona“ včetně budov, důlní díla a důlní stavby pod povrchem, inženýrské sítě, vodní díla a další stavební díla (např. podle „zákona o vodovodech a kanalizacích“),
b) právo stavby, pokud není zbožím (§ 9 odst. 5), 
c) otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť,
d) technické rekultivace „horního zákona“,
e) byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky.

Budovy a stavby mohou být také zbožím (účet 132-Zboží na skladě a v prodejnách), a to u účetních jednotek, které mají jako předmět činnosti nákup a prodej nemovitých věcí, pokud je kupují za účelem prodeje v nezměněné podobě a samy je nepoužívají, nepronajímají a neprovádí na nich technické zhodnocení.

ObčZ v ustanovení § 498 definuje nemovitou věc „pozemek“. Ustanovení § 505 a násl. ObčZ vymezují jako součást věci vše, co k ní podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí. Pro účely vedení účetnictví je nezbytné z nemovité věci „pozemky“ oddělit část, která se dle účetních předpisů neodpisuje, od částí, které se odpisují.
V souladu s ustanovením novely zákona o účetnictví – se oddělí a vymezí část majetku, která se neodpisuje v položce B.II.1.1. Pozemky a ostatní části majetku, které se odpisují, v položkách B.II.1.2. Stavby, B.II.4.1. Pěstitelské celky trvalých porostů a B.II.4.3. Jiný dlouhodobý hmotný majetek podle § 7 odst. 6 písm. a) Vyhlášky.

Ocenění a odpisování

Podrobněji viz účet 021-Stavby a 081-Oprávky ke stavbám.

Na právo stavby je v účetnictví nahlíženo jako na dlouhodobý hmotný majetek.

Právo stavby se bez ohledu na záměr jeho pořízení (není-li ovšem určeno k prodeji a vykazováno jako zboží) vykazuje v položce B.II.1.2. Stavby, a to zcela samostatně. Analogicky jako v případě pozemku, kdy jednou částí je samotný pozemek a druhou stavba, tak i v případě práva stavby, je možno identifikovat dvě samostatné části, a to:

 • 

právo stavby a
 • stavba vyhovující právu stavby.

Platí tedy základní zásada v tom smyslu, že součástí ocenění práva stavby není stavba vyhovující právu stavby. A tato zásada je pro zvýšení právní jistoty rovněž potvrzena v ustanovení § 56 odst. 4 Vyhlášky, které stanoví, že stavby vyhovující právu stavby podle § 47 odst. 3 Vyhlášky účtované na samostatných účtech se odpisují samostatně.

To tedy znamená, že pořízené právo stavby, které bude využito pro realizaci stavby, je evidováno a odpisováno samostatně.

Technické zhodnocení (definováno pro účely účetnictví)  

Technickým zhodnocením se (podle § 47 odst. 4 Vyhlášky) rozumí zásahy do majetku uvedeného do užívání, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů, nebo rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku, včetně nástaveb, přístaveb a stavebních úprav, pokud vynaložené náklady dosáhnou ocenění určeného účetní jednotkou pro vykazování jednotlivého dlouhodobého majetku v položkách (DNM, samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí) u staveb dosáhnou vynaložené náklady významné hodnoty ve vztahu k pořizovací ceně nebo reprodukční pořizovací ceně jednotlivé stavby. Náklady vynaloženými na technické zhodnocení se rozumí souhrn nákladů na dokončené zásahy do jednotlivého dlouhodobého majetku za účetní období.

Technické zhodnocení (definováno pro účely ZDP)

Technické zhodnocení se pro účely ZDP nezměnilo a rozumí se jím vždy výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýšily u jednotlivého majetku v úhrnu ve zdaňovacím období částku 40 000 Kč. Technickým zhodnocením jsou i uvedené výdaje nepřesahující stanovené částky, které poplatník na základě svého rozhodnutí neuplatní jako výdaj (náklad) podle § 24 odst. 2 písm. zb).

Daňově

Daň z příjmů

Budovy, domy a byty nebo nebytové prostory vymezené jako jednotky zvláštním předpisem (jednotkou je byt nebo nebytový prostor jako vymezená část domu) jsou pro účely ZDP hmotným majetkem (§ 26 odst. 2 ZDP).

Zatřídění budov a staveb do odpisové skupiny

Budovy a stavby patří do odpisové skupiny č. 3, 4, 5 a 6 (doba odpisování 10, 20, 30 a 50 let). Stavební dílo (dům, budova, stavba) se zařazuje do odpisové skupiny podle účelu jeho hlavního užívání. Při rozdílném užívání budovy se hlavní užívání stanoví převažujícím podílem na celkové využitelné podlahové ploše.

Došlo-li u stavebního díla (s výjimkou budov zařazených do majetku poplatníka do zdaňovacího období započatého v roce 2003) ke změně účelu hlavního užívání a v důsledku této změny se mění i zatřídění do odpisové skupiny uvedené v příloze č. 1 ZDP, provede poplatník změnu zatřídění tohoto majetku ve zdaňovacím období nebo v období, za něž se podává daňové přiznání, ve kterém ke změně došlo (§ 30 odst. 1 ZDP).

...
Zbývajících 68 % textu je dostupných pouze registrovaným uživatelům,
kteří mají zakoupen přístup k www.

Máte zakoupeno předplatné? Zadejte prosím svůj přihlašovací kód a heslo.

Přihlašovací kód:

Heslo:

Zapomněli jste přihlašovací kód a heslo?
Odeslat žádost o zaslání kódu a hesla

Pokud předplatné účetního průvodce MáDáti dosud nemáte, mužete si vše zdarma vyzkoušet,
nebo předplatné rovnou zakoupit.

Vyzkoušejte zdarma průvodce MáDáti

MáDáti
předplatné
na 1 měsíc

Cena: 405 Kč
bez 21% DPH
(490 Kč včetně DPH)

MáDáti
předplatné
na 6 měsíců

Cena: 1 570 Kč
bez 21% DPH
(1 900 Kč včetně DPH)

MáDáti
předplatné
na 12 měsíců

Cena: 2 810 Kč
bez 21% DPH
(3 400 Kč včetně DPH)

Jak začít...

Používání účetního průvodce MáDáti je zpoplatněno:

  • úhradou předplatného získáte na zvolenou dobu přístup k internetové i desktopové verzi průvodce MáDáti,
  • obě verze můžete používat současně.

 Další podmínky:

  • přístup k www se při platbě prostřednictvím platební brány otevře ihned po úhradě faktury; o otevření přístupu je uživatel informován e-mailovou zprávou,
  • daňový doklad obdrží uživatel poštou,
  • před uplynutím předplaceného období vám systém nabídne plynulé pokračování.

objednávka

Účetní průvodce MáDáti

Nakladatelství Sagit, a. s.
Horní 457/1
700 30 Ostrava-Hrabůvka

 

IČ: 277 76 981
DIČ: CZ27776981
Registrace: OR KS Ostrava, B 3086

Kontakty

E-mail: it@sagit.cz
Telefon: 596 786 002
www.sagit.cz

© 2018 Nakladatelství Sagit, a. s. Všechna práva vyhrazena.