Obecně

Provozovatelem elektronického rozhraní se rozumí osoba povinná k dani, která za použití elektronického rozhraní usnadňuje dodání zboží [§ 4 odst. 1 písm. n) ZDPH]. Je to tedy např. provozovatel e-shopu, který na svých webových stránkách (e-shopu) nabízí zboží jiných prodejců a umožňuje tak navázat kontakt mezi prodejcem a kupujícím. Provozovatel elektronického rozhraní např. od zákazníka provedenou objednávku a úhradu za zboží předá prodávajícímu. Naopak, provozovatelem elektronického rozhraní není ten, kdo sice na svých stránkách vede seznamy konkrétních zboží, ale po kliknutí na ně dojde pouze k přesměrování na webové stránky skutečného prodejce a teprve tam je zákazníkem učiněna objednávka zboží.

Ve dvou specifických případech dochází z pohledu daně z přidané hodnoty ke dvěma fiktivním dodáním zboží (§ 13a ZDPH). Namísto dodání zboží prodávajícím kupujícímu dochází k fiktivnímu dodání zboží prodávajícím provozovateli elektronického rozhraní (toto je považováno za dodání bez přepravy) a k dalšímu fiktivnímu dodání zboží provozovatelem elektronického rozhraní kupujícímu (které je považováno za dodání zboží s přepravou). V daných situacích je pak provozovatel elektronického rozhraní v pozici domnělého dodavatele a při plnění daňových povinností z prodeje zboží tak přebírá povinnosti samotného prodávajícího.

K rozpadu do dvou fiktivních dodání dochází v těchto dvou případech:  

Příklad