Obecně

Opravy základu daně jsou ZDPH řešeny v ustanoveních § 42 – Oprava základu daně a § 46 – Oprava základu daně v případě nedobytné pohledávky. Oprava příslušné výše daně pak z opravy základu daně v daných případech vyplývá a navazuje na ni. Zároveň však ZDPH obsahuje také ustanovení § 43 ZDPH – Oprava výše daně, které řeší výhradně jen opravu výše daně. Oprava výše daně však může mít dopad i na změnu základu daně, jak bude zřejmé z níže uvedeného příkladu.

Oprava výše daně

K opravě výše daně dle § 43 ZDPH přistupuje plátce tehdy, pokud původní uplatnění daně na výstupu na základě uskutečnění plnění či přijetí úplaty neproběhlo v souladu se ZDPH. Opravou výše daně tedy tuto situaci následně napravuje. V tomto ustanovení je však řešena pouze jedna typová situace, a to přiznání daně v nesprávné výši s následkem zvýšení daně na výstupu.

Dle ustanovení § 43 odst. 1 ZDPH v případě, kdy plátce nebo identifikovaná osoba přiznala daň jinak, než stanoví tento zákon, a tím zvýšila daň na výstupu, je oprávněna provést opravu v dodatečném daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém byla nesprávně uplatněna daň. Opravu lze provést nejdříve ke dni, ve kterém plátce nebo identifikovaná osoba, pro kterou se plnění uskutečnilo, obdržela opravný daňový doklad, nebo ve kterém byla provedena oprava v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty.

Opravu výše daně v daném případě není poskytovatel plnění povinen provést, má však možnost ji provést. ZDPH však přesně definuje podmínky, za jakých k opravě, kterou bude poskytovatel plnění daň na výstupu snižovat, může dojít. Oprava se provádí v dodatečném daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém došlo k jejímu nesprávnému uplatnění. Toto dodatečné daňové přiznání však poskytovatel plnění nemůže podat dříve, než příjemci plnění doručí opravný daňový doklad vystavený dle ustanovení § 45 ZDPH, případně provede opravu v evidenci pro daňové účely.

Za jaké situace musí být opravný daňový doklad vystaven a kdy postačí provedení opravy v evidenci pro daňové účely, je stanoveno v § 43 odst. 2 ZDPH. Oprava v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty se provede, pokud plátce nebo identifikovaná osoba neměli povinnost vystavit daňový doklad nebo daňový doklad vystavili, ale pro účely vystavení opravného daňového dokladu jim není osoba, pro kterou se původní plnění uskutečnilo, dostatečně známa. V ostatních případech musí vystavit a doručit opravný daňový doklad.

Opravu výše daně nelze provést po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost přiznat daň u původního plnění (§ 43 odst. 4 ZDPH).

Druhá typová situace, tedy situace kdy poskytovatel plnění uplatní daň na výstupu v nesprávné výši, a tímto dojde ke snížení daně na výstupu (tzn. poskytovatel plnění přiznal méně), je řešena obecným ustanovením § 141 odst. 1 daňového řádu (zjistí-li daňový subjekt, že daň má být vyšší než poslední známá daň, je povinen podat do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém to zjistil, dodatečné daňové přiznání a ve stejné lhůtě rozdílnou částku uhradit).

Opravný daňový doklad

Pravidla pro vystavování opravných daňových dokladů obsahuje ustanovení § 45 ZDPH.

Dle § 45 odst. 1 ZDPH opravný daňový doklad při opravě výše daně obsahuje:

Náležitost podle písm. k) se v daném případě neuvádí, protože opravný daňový doklad při opravě výše daně dle § 43 ZDPH nemůže obsahovat den uvedený v § 42 odst. 3 ZDPH, neboť se nejedná o samostatné zdanitelné plnění

Oproti původnímu běžnému daňovému dokladu, na jehož evidenční číslo se musí odkazovat (a tudíž již nemusí znovu obsahovat všechny původní náležitosti daňového dokladu), tak navíc obsahuje především odůvodnění provedení opravy výše daně a rozdíly mezi původními a opravenými základy daně, daní a částkou za plnění celkem.