Obecně

Poskytuje-li plátce plnění, u kterého vyhodnotí, že je předmětem daně dle ustanovení § 2 ZDPH (viz heslo DPH Předmět daně), bude jedním z následujících kroků stanovení základu daně tohoto plnění.

Stěžejním ustanovením je pro tento případ § 36 ZDPH, který je obecným ustanovením, na nějž je většinou dále odkazováno za situace, kdy je základ daně stanovován dle speciálních ustanovení ZDPH. V některých případech je základ daně stanoven výhradně dle speciálního ustanovení, např. v případě zvláštního režimu pro cestovní službu (§ 89 ZDPH), zvláštního režimu pro obchodníky s použitým zbožím (§ 90 ZDPH) nebo při dovozu zboží (§ 38 ZDPH).

Základem daně je dle ustanovení § 36 odst. 1 ZDPH vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění, včetně částky na úhradu spotřební daně od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo od třetí osoby, a to bez daně za toto zdanitelné plnění. Jedná se tak o částku, která je jako úplata za plnění sjednána. Přitom je lhostejné, zda je tato úplata sjednána mezi poskytovatelem plnění a příjemcem plnění či případnou třetí osobou.

Příklad

Výrobce podporuje prodej svých výrobků – kuchyňských elektrospotřebičů vydáváním slevových poukázek (distribuovaných do schránek zákazníků), které mohou zákazníci uplatnit při nákupu výrobku tohoto výrobce v konkrétní síti prodejen. Rozdíl ve výši poskytnuté slevy při prodeji těchto výrobků doplácí prodejcům výrobce. Základem daně při dodání zboží, na které byla zákazníkovi poskytnuta sleva po předložení kuponu, je součet obou úplat, tedy jak úplaty přijaté od zákazníka – osoby pro kterou bylo zdanitelné plnění uskutečněno, tak úplaty přijaté od výrobce – třetí osoby.

V případě přijetí úplaty (zálohy) před uskutečněním zdanitelného plnění je dle § 36 odst. 2 ZDPH základem daně rovněž částka přijaté úplaty snížená o daň.

Je-li ke dni uskutečnění zdanitelného plnění poskytnuta sleva z ceny, základ daně se o tuto slevu sníží (§ 36 odst. 5 ZDPH). Pokud je poskytnuta sleva z ceny až po dni uskutečnění zdanitelného plnění, dochází k opravě a dodatečnému snížení základu daně formou opravy za podmínek daných ustanovením § 42 ZDPH (viz heslo DPH Oprava základu daně).

Příklad

Zákazník při odběru elektro zboží na prodejně plátce po zjištění, že obal zboží je nepatrně poškozen, přistoupí na nabídku plátce odebrat zboží se slevou. V daném případě se jedná o slevu z ceny ke dni uskutečnění zdanitelného plnění a základ daně bude při dodání zboží snížen o poskytnutou slevu.

Pokud je při platbě v hotovosti celková úplata zaokrouhlena na celou korunu, částka vzniklá zaokrouhlením se do základu daně nezahrnuje.

Příklad

Je-li u zboží – elektrického kabelu sjednána úplata ve výši základu daně 46 Kč + daň, pak celková cena činí: 46 + (46 x 21 %) = 46 + 9,66 = 55,66 Kč. Při platbě v hotovosti musí být tato částka zaokrouhlena na celou korunu, takže úplata činí 56 Kč. Částka 0,34 Kč vzniklá zaokrouhlením se však do základu daně nezahrnuje.

Předmětné ustanovení § 36 odst. 5 ZDPH neobsahuje speciální postup k zahrnutí či nezahrnutí částky vzniklé zaokrouhlením v případě úplaty za zdanitelné plnění provedené formou bezhotovostních plateb. Důvodem je skutečnost, že z § 13 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že peněžní jednotkou v České republice je koruna česká („Kč“), která se dělí na sto haléřů. V bezhotovostním platebním styku tak lze částky k úhradě uvádět na dvě desetinná místa.

S odkazem na v praxi častou situaci, kdy poskytovatelé plnění zaokrouhlují konečnou částku úplaty na celé koruny i v případě bezhotovostní úhrady, zapracovalo Generální finanční ředitelství řešení této situace do informace z 14. 10. 2019 nazvané Výpočet DPH a zaokrouhlování od 1. 10. 2019. Dle citované informace GFŘ pokud poskytovatel plnění úplatu za zdanitelné plnění zaokrouhlí i v případech, kdy tato bude realizována bezhotovostním způsobem, pak z důvodu zachování stejného daňového přístupu k zaokrouhlovacím rozdílům nevstupuje ani v tomto případě zaokrouhlovací rozdíl do základu daně a nepodléhá tak dani. Znamená to, že ať již je platba provedena v hotovosti či bezhotovostně, zaokrouhlení na nejbližší celou korunu nezpůsobuje žádné „přepočítávání“ základu daně a výše daně.

V závěru informace GFŘ je pak uvedeno, že naopak pokud by plátce provedl zaokrouhlení vyšší, pak tento rozdíl u hotovostních i bezhotovostních plateb vždy vstoupí do základu daně a dochází tak k přepočtení na nový základ daně a výši daně. Tento postup je v souladu s ustanovením § 36 odst. 1 ZDPH, kdy základem daně je vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění, a to bez daně za toto zdanitelné plnění.

Výdaje zahrnované do základu daně

V ustanovení ...