Obecně

Situace, kdy plátce uplatní z přijatého zdanitelného plnění nárok na odpočet daně v souladu s příslušnými ustanoveními § 72 a násl. ZDPH, přičemž následně však dojde ke změně účelu jeho použití, jsou v ZDPH řešeny ve dvou ustanoveních:

Zcela základním rozdílem mezi oběma ustanoveními je skutečnost, že § 77 ZDPH řeší obchodní majetek mimo majetek dlouhodobý, zatímco ustanovení § 78 a násl. ZDPH (až na jednu výjimku v § 78da ZDPH) řeší výhradně právě dlouhodobý majetek.

Úprava odpočtu daně

K úpravě odpočtu daně dochází dle § 78 odst. 1 ZDPH tehdy, pokud v některém z kalendářních roků následujících po roce, ve kterém byl původní odpočet daně u dlouhodobého majetku uplatněn, dojde ke změně v rozsahu jeho použití pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně. Obdobně se postupuje i v případě, kdy plátce při pořízení dlouhodobého majetku nárok na odpočet daně neměl (majetek byl původně určen k použití v rámci ekonomické činnosti pro účely, které nezakládají nárok na odpočet daně), a následně v některém z kalendářních roků dojde ke změně v tom smyslu, že bude využíván pro účely, které nárok na odpočet daně zakládají. Úpravou odpočtu daně má dojít ke korekci odpočtu daně v případech, kdy využití dlouhodobého majetku (z hlediska nároku na odpočet daně) v několika následujících letech po jeho pořízení je odlišné než v roce pořízení, kdy byl nárok na odpočet daně vyhodnocován.

Změny v rozsahu použití dlouhodobého majetku se dle § 78 odst. 2 ZDPH posuzují samostatně za každý kalendářní rok v rámci lhůty pro úpravu odpočtu daně, a to ve srovnání se skutečnostmi, které plátce zohlednil při uplatnění původního odpočtu daně nebo při pořízení tohoto majetku, pokud nárok na odpočet daně neměl. Lhůta pro úpravu odpočtu daně činí 5 let a počíná běžet kalendářním rokem, v němž byl dlouhodobý majetek pořízen. V případě staveb, jednotek a jejich technického zhodnocení a v případě pozemků činí lhůta pro úpravu odpočtu daně 10 let (§ 78 odst. 3 ZDPH).

Podstatné je, co se rozumí změnou rozsahu použití pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně. Dle § 78 odst. 4 ZDPH se jedná o čtyři možné varianty, kdy plátce:

Příklad

Plátce, jehož činností je nákup a prodej kosmetických výrobků, pořídí koupí osobní automobil, který bude používat v rámci této ekonomické činnosti, tedy pro účely s plným nárokem na odpočet daně. Nárok na odpočet daně v plné výši při pořízení automobilu uplatní.  Následně za dva roky se začne navíc zabývat sjednáváním pojištění, tedy plněním osvobozeným od daně bez nároku na odpočet daně dle § 55 ZDPH. Osobní automobil tak bude používán jak v rámci prodeje kosmetických výrobků, tak v rámci činnosti sjednávání pojištění a dojde tudíž ke změně rozsahu použití tohoto dlouhodobého majetku, neboť bude používán rovněž v rámci uskutečňování plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně. Při splnění dále uvedených podmínek bude plátce povinen provést úpravu odpočtu daně.

Podstatná je podmínka uvedená v ustanovení § 78a odst. 3 ZDPH, dle kterého se úprava odpočtu daně provede pouze v případě, že rozdíl mezi ukazateli nároku na odpočet daně je větší než 10 procentních bodů. Je-li vypočtená částka úpravy odpočtu daně kladná, je plátce oprávněn úpravu provést, je-li záporná, je plátce povinen úpravu provést.

Ukazatelem nároku na odpočet daně (zkratka „UNO“) přitom dle § 78a odst. 2 ZDPH je: