Obecně

Plátci, kteří poskytují cestovní službu, jsou povinni uplatňovat zvláštní režim, kdy základem daně vč. daně u jimi uskutečňovaných cestovních služeb je přirážka (viz definice přirážky níže). Tato povinnost se týká poskytovatelů cestovní služby, kteří jednají se zákazníkem vlastním jménem.

Poskytovatelem cestovní služby se rozumí osoba povinná k dani, která poskytuje zákazníkovi cestovní službu. Cestovní službou je poskytnutí služby zákazníkovi, která zahrnuje kombinace služeb cestovního ruchu, popřípadě zboží, pokud jsou jednotlivé služby cestovního ruchu a zboží nakoupené od jiných osob povinných k dani. Poskytnutí cestovní služby se považuje za poskytnutí jedné služby, přestože k uskutečnění cestovní služby se využije více služeb cestovního ruchu, popřípadě zboží nakoupené od jiných osob povinných k dani. Za cestovní službu je nutno považovat i poskytnutí služby zákazníkovi, která zahrnuje pouze jednu nakoupenou službu cestovního ruchu ubytování nebo dopravy osob.

Příklad

Plátce, cestovní kancelář, nakoupila v tuzemsku ubytování v hotelu, stravování, služby průvodce a přepravu z Prahy na místo pobytu a zpět. Jde o poskytnutí služby cestovního ruchu.

Plátce, cestovní agentura, zajišťuje za provizi pro výše uvedenou cestovní kancelář prodej výše uvedených pobytů. Za tyto služby jí náleží provize. Samotný pobyt tak prodává cestovní kancelář svým jménem, cestovní agentura „pouze“ za provizi (hrazenou jí cestovní kanceláří) zajišťuje cestovní kanceláři klienty. Cestovní agentura nemůže použít zvláštní režim pro cestovní službu, a proto odvede daň z přidané hodnoty z celé hodnoty provize.

Přirážka

Jak již bylo uvedeno výše, poskytovatel cestovní služby počítá daň z přirážky. Přirážka se stanoví jako rozdíl mezi celkovou peněžní částkou, kterou jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce od zákazníka nebo třetí osoby za poskytnutou cestovní službu, a součtem částek, které plátce uhradil nebo má uhradit za jednotlivé služby cestovního ruchu a zboží nakoupené od jiných osob povinných k dani, které jsou přímo zahrnuty do cestovní služby.

Přirážku lze také stanovit nikoli ve vztahu ke každé poskytnuté službě cestovního ruchu, ale za zdaňovací období.

Pokud vyjde přirážka jako záporné číslo, základem daně je nula.

Příklad

Cestovní kancelář za prodej zájezdu na muzikál do Prahy obdrží od zákazníků 50 000 Kč, avšak za jednotlivé služby cestovního ruchu (vstupenky na muzikál a přeprava osob) uhradila 55 000 Kč. Přirážka je záporné číslo (- 5 000 Kč), a proto základem daně je nula. Znamená to, že z takto poskytnuté služby cestovního ruchu nebude cestovní kancelář odvádět žádnou daň z přidané hodnoty.

Místo plnění

Při poskytnutí cestovní služby je místem plnění místo, kde má poskytovatel služby sídlo. Pokud je však tato služba poskytnuta prostřednictvím provozovny, je místem plnění místo, kde je tato provozovna umístěna.

Den povinnosti přiznat daň

Poskytovatel cestovní služby je povinen přiznat daň ke dni uskutečnění cestovní služby. Pokud se přirážka stanoví za zdaňovací období, je povinen přiznat daň nejpozději k poslednímu dni zdaňovacího období, ve kterém jsou cestovní služby uskutečněny.

Cestovní služba se považuje za uskutečněnou dnem poskytnutí poslední služby cestovního ruchu zahrnuté v cestovní službě. Z výše uvedeného je zřejmé, že zákon nestanovuje povinnost přiznat daň k přijaté záloze.

Sazba daně

U cestovní služby se uplatňuje základní sazba daně.

Osvobození od daně