Obecně

Při přijetí služby z jiného členského státu a z třetí země od osoby neusazené v tuzemsku je z pohledu DPH nejdůležitější vždy nejprve zjistit, kde má daná služba místo plnění (viz heslo DPH Stanovení místa plnění při poskytování služeb). Pokud se místo plnění dané služby nachází mimo tuzemsko, řídí se uplatnění DPH pravidly daného státu, kde se místo plnění nachází; takováto služba se v tuzemském přiznání nijak nevykazuje.

Pokud však plátce přijme službu s místem plnění v tuzemsku od osoby neusazené v tuzemsku, vzniká mu povinnost přiznat daň [§ 108 odst. 3 písm. a) bod 1 ZDPH].

Osobou neusazenou v tuzemsku se rozumí osoba povinná k dani, která nemá sídlo v tuzemsku a uskuteční zdanitelné plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku, přičemž v tuzemsku nemá provozovnu nebo v tuzemsku sice provozovnu má, avšak tato provozovna se tohoto plnění neúčastní [§ 4 odst. 1 písm. l) ZDPH].

ZDPH v § 24 ukládá, jakým způsobem daň přiznanou z přijatých služeb s místem plnění v tuzemsku uvést v  přiznání k DPH.

Při přijetí přeshraniční služby s místem plnění v tuzemsku vzniká povinnost přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné:

Pokud je před uskutečněním zdanitelného plnění poskytnuta úplata (záloha), vzniká povinnost přiznat daň z poskytnuté částky ke dni poskytnutí úplaty. To neplatí, není-li plnění ke dni poskytnutí úplaty známo dostatečně určitě, tj. např. pokud není ke dni přijetí úplaty známo, jaké sazbě daně bude přijaté plnění podléhat (za poskytnutou zálohu může zákazník čerpat plnění podléhající jak základní sazbě, tak i snížené sazbě daně).

Je-li poskytováno zdanitelné plnění po dobu delší než 12 měsíců a během tohoto období nedojde k poskytnutí úplaty s povinností přiznat daň, považuje se plnění za uskutečněné posledním dnem každého kalendářního roku, pokud se jedná o poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku podle § 9 odst. 1  ZDPH.

Vazba na daňové přiznání, kontrolní a souhrnné hlášení