Obecně

Ručení příjemce zdanitelného plnění

Příjemce plnění, který je plátcem, ručí za nezaplacenou daň z přidané hodnoty z přijatého zdanitelného plnění (nebo poskytnuté úplaty na takové plnění) tehdy, pokud ji poskytovatel plnění nezaplatí v souladu se ZDPH. Hned na úvod je vhodné uvést, že aplikace ručení může nastat až za situace, kdy daň z předmětného zdanitelného plnění nebude zaplacena a její vymáhání na poskytovateli plnění se ukáže být marným. K ručení může dojít pouze za konkrétně vymezených příjemcem plnění předvídaných podmínek. Podstatou ustanovení § 109 ZDPH je tak nastavení těchto podmínek.

Dle ustanovení § 109 odst. 1 ZDPH příjemce zdanitelného plnění s místem plnění v tuzemsku uskutečněného jiným plátcem ručí za nezaplacenou daň z tohoto plnění, pokud v okamžiku uskutečnění zdanitelného plnění nebo poskytnutí úplaty na takové plnění věděl nebo vědět měl a mohl, že daň z tohoto plnění nebude úmyslně uhrazena.

Podmínkou aplikace ručení dle předmětného ustanovení je tzv. „znalostní test“ ohledně vědomosti o vymezených skutečnostech, přičemž pro naplnění podmínek ručení stačí i tzv. nevědomá nedbalost. Znamená to tedy, že příjemce plnění musí každé své obchodní transakci věnovat dostatečnou pozornost a nevstupovat do takových obchodních vztahů, kdy mu již mohou být známy indicie nasvědčující skutečnosti, že daň z předmětného plnění nebude vzhledem k situaci poskytovatele zaplacena.

Ustanovení § 109 odst. 2 ZDPH pak vymezuje, za jakých situací se má za to, že příjemce zdanitelného plnění věděl nebo vědět měl a mohl, že daň nebude úmyslně uhrazena.

Podle § 109 odst. 2 písm. a) ZDPH tehdy, pokud je o poskytovateli zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup informace, že je nespolehlivým plátcem a podle § 109 odst. 2 písm. b) ZDPH tehdy, pokud je plnění uskutečněno mezi osobami podle § 36a odst. 3 ZDPH (např. osoby v kapitálovém nebo personálním spojení či osoby blízké).

Příjemce zdanitelného plnění ručí za daň nezaplacenou z tohoto plnění dle § 109 odst. 2 písm. c) ZDPH za situace, kdy úplata za toto plnění je bez ekonomického opodstatnění zcela zjevně odchylná od obvyklé ceny. V daném případě není podstatné, zda je úplata nadhodnocená či podhodnocená; podstatné je, že je zjevně odchylná a pro toto odchýlení nelze najít ekonomické opodstatnění. Obvyklá cena je vymezena v ustanovení § 36 odst. 14 ZDPH (viz heslo DPH Stanovení základu daně).