Obecně

ObčZ v § 492 (v rámci všeobecné právní úprav věcí) jako hodnotu věci (jedná-li se o věc, jejíž hodnotu lze vyjádřit v penězích) stanovuje její cenu – tato se určí jako cena obvyklá, ledaže je něco jiného ujednáno nebo stanoveno zákonem. Mimořádná cena věci se stanoví, má-li se její hodnota nahradit, s přihlédnutím ke zvláštním poměrům nebo ke zvláštní oblibě vyvolané náhodnými vlastnostmi věci.

Obvyklá cena je vymezena § 2 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, jako cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvláštní obliby. Mimořádnými okolnostmi trhu se rozumějí například stav tísně prodávajícího nebo kupujícího, důsledky přírodních či jiných kalamit. Osobními poměry se rozumějí zejména vztahy majetkové, rodinné nebo jiné osobní vztahy mezi prodávajícím a kupujícím. Zvláštní oblibou se rozumí zvláštní hodnota přikládaná majetku nebo službě vyplývající z osobního vztahu k nim. Obvyklá cena vyjadřuje hodnotu věci a určí se porovnáním.

V návaznosti na § 492 ObčZ, vymezuje zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku v § 2 také mimořádnou cenu, a to jako cenu, do jejíž výše se promítly mimořádné okolnosti trhu, osobní poměry prodávajícího nebo kupujícího nebo vliv zvláštní obliby.
Je-li cena určena podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, jinak než jako obvyklá cena nebo jako mimořádná cena, označuje se jako cena zjištěná.

Daňové předpisy stanovují pravidla pro ocenění příjmu či pro stanovení základu daně, přitom se buď odkazují na cenu zjištěnou podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, anebo stanovují vlastní pravidla. Daňové předpisy používají pro cenu dle zákona o oceňování majetku pojem typu „cena zjištěná podle zákona upravujícího oceňování majetku.

Účetně

ZoÚ pojem “cena obvyklá” nepoužívá. V ČÚS č. 412 je však tento pojem využit v rámci věcného vymezení způsobu účtování o naturální mzdě; nepeněžní plnění mzdy (tj. mzda naturální) se účtuje v cenách obvyklých, které uznává ZDP. Naproti tomu podle ČÚS č. 019 se nepeněžní plnění mezd (naturální mzda) účtuje v ocenění podle zvláštních právních předpisů – s odvolávkou na § 119 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, podle kterého se výše naturální mzdy vyjadřuje v peněžní formě tak, aby odpovídala ceně, kterou zaměstnavatel účtuje podle zákona č. 526/1990 Sb., o cenách za srovnatelné výrobky, výkony, práce nebo služby ostatním odběratelům, obvyklé ceně podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, nebo částce, o kterou je úhrada zaměstnance za výrobky, výkony, práce nebo služby poskytnuté zaměstnavatelem nižší než obvyklá cena.

V účetnictví je vymezen jiný pojem, který se na první pohled svým obsahem velice blíží pojmu cena obvyklá, a to pojem reprodukční pořizovací cena. Reprodukční pořizovací cenou se rozumí cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje. Při důslednějším srovnání obou pojmů je však zřejmé, že nejsou totožné (viz heslo Nesprávné a chybování).

Daňově

ZDP používá pro cenu obvyklou formulaci "ocenění podle právního předpisu upravujícího oceňování majetku" nebo "ocenění podle zvláštního právního předpisu", v ustanoveních: ...