Účetně

Dle zásady opatrnosti zakotvené v § 25 ZoÚ se při oceňování majetku a závazků berou v úvahu rizika, ztráty a znehodnocení majetku, které jsou účetním jednotkám známy do okamžiku sestavení účetní závěrky. Znehodnocení, rizika a ztráty je třeba rozlišovat, neboť se odlišně účtují a vykazují v rozvaze. Rizika a ztráty se řeší rezervou, znehodnocení aktiv se řeší pomocí opravných položek. Jedná se o nižší ocenění aktiv v případě, že nejde o jejich trvalé znehodnocení. Pokud pominou důvody pro snížení ocenění majetku, tyto úpravy se zruší (§ 26 ZoÚ).

Základem tvorby opravných položek k majetku je zásada opatrnosti, která patří k několika základním zásadám, tvořícím jeden z pilířů, na kterých stojí účetnictví jako systém. Obecně můžeme říci, že zásada opatrnosti je splněna, pokud jsme v účetních výkazech vykázali  nejen skutečně dosažené zisky, ale i veškeré ztráty (viz výsledek hospodaření), které jsou do okamžiku sestavení výkazů známy i v případě, že neznáme jejich přesnou výši.

V ZoÚ je stanovena obecná povinnost tvorby opravných položek k majetku (§ 25 a 26). Konkrétní pravidla však uvedena nejsou.

Povinnou součástí přílohy k účetní závěrce je uvedení způsobu stanovení opravných položek k majetku, s uvedením zdroje informací pro stanovení výše opravných položek.

Účetní jednotky mají tedy povinnost vytvářet opravné položky k majetku, stojí však před problémy:

Tvorba opravných položek k majetku

Zásady pro tvorbu a používání opravných položek je nutno stanovit vždy vnitřním předpisem účetní jednotky.

Východiskem pro tvorbu opravných položek je inventarizace. Opravné položky se mohou vyskytovat v zásadě u každého druhu majetku (s výjimkou přechodných účtů aktiv) přičemž každý druh majetku klade jiné nároky na odborné znalosti. Při provádění fyzických (inventura fyzická) a dokladových inventur (inventura dokladová) by měli být přítomní pracovníci proškoleni tak, aby byli schopni posoudit tvorbu či rozpuštění opravných položek ke konkrétnímu majetku.

Opravné položky se tvoří na stranu MD účtu nákladů. Tím snižují výsledek hospodaření a představují tak snížení vlastních zdrojů (viz vlastní kapitál); souvztažným účtem je opravná položka, která představuje opravný účet aktiv, vykazuje se na straně aktiv záporným znaménkem ve sloupci korekce a tím snižuje hodnotu konkrétního majetku.

Opravné položky ovlivňují celkový výsledek hospodaření a svým charakterem i provozní a finanční výsledek hospodaření. Stanovení výše opravných položek k majetku má tudíž vliv i na rozdělování účetně vykázaného výsledku hospodaření. V tom tkví i smysl zásady opatrnosti, nerozdělovat zisk, jehož výše je z hlediska budoucnosti ohrožená.

Rozpuštění opravných položek k majetku

Opravné položky se sníží (popř. zruší) vyúčtováním na straně D (viz Dal) shodného účtu nákladů, na jehož vrub (MD, viz Má dáti) byly tvořeny, pokud inventarizace v následujícím období neprokáže opodstatněnost jejich výše.

Opravné položky se tedy zruší, pokud pominou důvody pro jejich existenci; například pokud pohledávka, k níž byla opravná položka vytvořena, se promlčela, popřípadě nastaly důvody, za nichž se odpis pohledávky považuje za daňově účinný náklad.

Vybrané možnosti tvorby opravných položek podle druhu majetku

Opravné položky u stálých aktiv

Tvorba opravných položek je možná u dlouhodobého hmotného majetku a dlouhodobého nehmotného majetku, nedokončeného majetku, poskytnutých záloh a závdavků na dlouhodobý majetek a ...