Účetně

Při provádění oprav účetních chyb je velice důležité si uvědomit, zda se jedná o chyby související s běžným obdobím v tomto běžném období (čili dokud jsme za běžné období neuzavřeli účetní knihy; viz heslo Opravy účetních zápisů), nebo opravy účetních chyb minulých let v období následujícím (tedy v období, kdy již máme schválenu účetní závěrku toho období, kterého se oprava týká).

Vzhledem k tomu, že uzavírání účetních knih má souvislost s výpočtem daňové povinnosti a následným podáním daňového přiznání k dani z příjmů, můžeme z časového hlediska opravy chyb po uzavření účetních knih v následujícím účetním období rozdělit na ty, které byly opraveny:

Při opravách chyb, které zjistíme v následujících účetních obdobích, tedy v době, kdy účetní závěrka, ve které je chyba, je již schválena, vycházíme důsledně ze zásady, že uzavřené účetnictví není možno již měnit s výjimkou uvedenou § 17 ZoÚ. Opravu provádíme v účetním období, kdy chyba byla zjištěna.

V souladu s § 17 ZoÚ platí:

Významné opravy v důsledku nesprávného účtování nebo neúčtování o nákladech a výnosech v minulých účetních obdobích, tedy opravy v období po schválení účetní závěrky a déle, se účtují na vrub nebo ve prospěch rozvahového účtu „Jiný výsledek hospodaření minulých let“ (viz účet 426-Jiný výsledek hospodaření minulých let).

Principy oprav chyb minulých období nalezneme i v daňovém řádu.

Daňový řád stanoví pravidla pro opravné daňové přiznání a opravné vyúčtování v § 138:

Před uplynutím lhůty k podání daňového přiznání nebo vyúčtování může daňový subjekt nahradit daňové přiznání nebo vyúčtování, které již podal, opravným daňovým ...