Obecně

Pokud se týká soukromoprávní úpravy, pak je nutno nejprve vymezit věc v právním smyslu. Věcí je podle ustanovení § 489 ObčZ vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí. Přitom mezi dva základní znaky věci patří:

Věci je dále možno rozdělit do dvou základních skupin, a to na:

V pořadí další a významné členění věci spočívá v tom, zda se jedná o: 

Mezi nemovité věci patří především pozemky tak, jak to vyplývá z ustanovení § 498 ObčZ, dále podzemní stavby se samostatným účelovým určením (například metro) a věcná práva, která se k nim vztahují. Těmito věcnými právy jsou například věcná břemena včetně práva stavby. V rámci ObčZ je zakotvena tzv. „superficiální zásada“. Tato zásada stanoví, že vše, co je pevně spojeno s pozemkem, je jeho součástí. Je zřejmé, že tato zásada neplatí absolutně, neboť mohou existovat situace, kdy vlastník pozemku a vlastník stavby jsou různé osoby. V takovýchto případech se stavba stane součástí pozemku až v tom okamžiku, kdy jak pozemek, tak stavbu bude vlastnit jedna a tatáž osoba.

Uvedená superficiální zásada je zakotvena rovněž v ustanovení § 506 ObčZ, dle kterého je součástí pozemku:

Pro úplnost lze dodat, že součástí pozemku je rovněž rostlinstvo na něm vzešlé tak, jak stanoví § 507 ObčZ.

Naopak v ustanovení § 509 ObčZ je výslovně stanoveno, co není součástí pozemku. Jedná se vždy o:

V této souvislosti je nutno připomenout, že součástí zmíněných inženýrských sítí jsou také stavby a technická zařízení, která s nimi provozně souvisí.

V souvislosti s rekodifikací soukromého práva nabyl dne 1.1.2014 účinnosti zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí ( dále jen „katastrální zákon“), který nahradil zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon) a zákon č. 265/1992 Sb. o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem.

Pro účely katastrálního zákona je pozemek vymezen jako:

Katastrální zákon dále definuje další pojmy, jako je: parcela, stavební parcela, resp. pozemková parcela. Vzhledem k tomu, že se v katastru evidují pozemky v podobě parcel, upravuje katastrální zákon rovněž členění pozemku. Pozemky se dle katastrálního zákona člení podle druhů na:

Dále je nutno odkázat na skutečnost, že zápisy týkající se práv se do katastru provádějí vkladem, záznamem nebo poznámkou. Vklad je zápis do katastru, kterým se zapisují věcná práva, práva ujednaná jako věcná práva, nájem a pacht.

V této souvislosti je z pohledu účetnictví důležité vymezit okamžik zaúčtování převodu vlastnického práva k nemovitým věcem, tj. i k pozemkům, které podléhají vkladu do katastru nemovitostí. O takové nemovité věci se účtuje ke dni doručení návrhu na vklad katastrálnímu úřadu. Přitom podmíněnost nabytí právních účinků vkladu do katastru nemovitostí se uvede na analytických účtech, v inventurních soupisech a v příloze účetní závěrky.

Účetně

Pozemky náleží do kategorie dlouhodobého hmotného majetku (§ 7 odst. 1 Vyhlášky), a to bez ohledu na výši jejich ocenění. Toto zařazení pozemku mezi dlouhodobý hmotný majetek však neplatí absolutně. Totiž ty účetní jednotky, jejichž předmětem podnikatelské činnosti je nákup a prodej nemovitých věcí, evidují pozemky v položce zboží (§ 9 odst. 5 Vyhlášky). V této souvislosti však musí být splněny další podmínky, a to v tom smyslu, že účetní jednotka pozemky nakupuje za účelem dalšího prodeje, resp. pozemky sama nepoužívá, nepronajímá a neprovádí na nich technické zhodnocení.

Základním účetním znakem pozemku je to, že se jedná o majetek, který se neodpisuje. Tato účetní zásada je výslovně zakotvena v ustanovení § 56 odst. 11 Vyhlášky. V této souvislosti je nutno zdůraznit, že jakkoliv je v soukromoprávní úpravě stavba součástí pozemku, tak z hlediska účetnictví nadále platí, že pozemek se neodpisuje, kdežto stavba s tímto pozemkem pevně spojená představuje dlouhodobý majetek odpisovaný.

V případě nabytí pozemku koupí je tento oceněn pořizovací cenou, která se skládá z ceny pořízení a nákladů souvisejících s jeho pořízením.