Obecně

Zápůjčka je charakterizována jako smlouva, podle které jedna osoba (vydlužitel) obdrží od druhé osoby (zapůjčitele) určitou věc - může se jednat i o částku peněz, kterou musí vrátit. Zápůjčka je upravena § 2390 až 2394 ObčZ.

Zápůjčka představuje ujednání mezi stranami, podle něhož zapůjčitel přenechává vydlužiteli zastupitelnou věc (nejčastěji jsou to peníze) a vydlužitel se zavazuje vrátit ve stanovené lhůtě anebo na požádání věci stejného druhu a množství. Pokud nebyl sjednán čas vrácení půjčené věci, je vydlužitel povinen splnit svůj dluh, jakmile byl o to požádán, tedy v případě, kdy došlo k vypovězení smlouvy. Není-li po vypovězení smlouvy sjednána lhůta k navrácení peněz či věci, je výpovědní lhůta šest týdnů. Peněžitá zápůjčka může být poskytnuta bezúplatně (bezúročně), nebo za úplatu (s úroky). Jde-li o nepeněžitou zápůjčku, je možné jako odměnu sjednat plnění přiměřeného většího množství nebo věci lepší jakosti, ale téhož druhu.

Zápůjčky mohou být poskytovány zaměstnancům, společníkům, akcionářům jakož i jiným subjektům mimo účetní jednotku.

Účetně

Vydlužiteli přijatou zápůjčkou vzniká dluh, případný úrok je nákladovou položkou. U zápůjčitele představuje poskytnutá zápůjčka pohledávku a úrok je součástí výnosů. Nákladový i výnosový úrok je nutné časově rozlišit, pokud se týká více období.

Z časového hlediska lze charakterizovat zápůjčky krátkodobé (s dobou splatnosti do 1 roku) a zápůjčky dlouhodobé (s dobou splatnosti více než 1 rok) ve formě dlouhodobého finančního majetku.

Údaje o poskytnutých zápůjčkách jsou součástí přílohy k účetní závěrce.

Daňově

Zvláštní pozornost je třeba věnovat řešení úroků z hlediska daně z příjmů.

Zapůjčitel (věřitel) může zapůjčit peněžní prostředky vydlužiteli (dlužníkovi) buď na základě smlouvy o úvěru, anebo na základě smlouvy o zápůjčce podle ObčZ.

V případě smlouvy o úvěru se dlužník zavazuje zaplatit úroky, jejichž výše závisí na dohodě smluvních stran [pro účely ZDP mohou být sjednané úroky pak posuzovány z pohledu § 23 odst. 7, § 24 odst. 2 písm. zi), § 25 odst. 1 písm. w), zl) a § 25 odst. 3, v případě spojených osob pak i § 23 odst. 7 ZDP].

Podle ustanovení smlouvy o zápůjčce mohou být sjednány úroky nižší než obvyklé nebo nemusí být sjednány úroky žádné. V této souvislosti je však u spojených osob nutno respektovat omezení daná § 23 odst. 7 ZDP. Půjčí-li zapůjčitel (věřitel) peněžní prostředky vydlužiteli (dlužníkovi):