Legislativní rámec účetní závěrky
Rámcové povinnosti související s účetní závěrkou ukládá účetním jednotkám zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. V § 18 tohoto zákona se uvádí, že účetní jednotky sestavují účetní závěrku v plném nebo ve zkráceném rozsahu. Ve zkráceném rozsahu mohou sestavovat účetní závěrku účetní jednotky, které nemají zákonnou povinnost auditu, pokud se nerozhodnou pro účetní závěrku v plném rozsahu. Vyhláška stanoví pro jednotlivé skupiny účetních jednotek podle kategorií účetních jednotek rozsah a způsob sestavení účetní závěrky v plném nebo zkráceném rozsahu a současně vysvětlující a doplňující informace, které jsou účetní jednotky povinny uvádět v příloze v účetní závěrce.
Účetní závěrka je nedílným celkem a tvoří ji:
a) | rozvaha (bilance), |
b) | výkaz zisku a ztráty (výsledovka), |
c) | příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v účetních výkazech. |
Zákon dále uvádí, že účetní závěrka obchodních společností zahrnuje i přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Přehled o peněžních tocích nejsou povinny sestavovat zejména tyto účetní jednotky:
• | banky, spořitelní a úvěrová družstva, |
• | pojišťovny a zajišťovny, |
• | penzijní společnosti, |
• | zdravotní pojišťovny. |
Malé a mikro účetní jednotky nejsou povinny sestavovat přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu.
Pokud se týká vybraných účetních jednotek (§ 1 odst. 4 ZoÚ), tak ty sestavují přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu vždy, když k rozvahovému dni a za bezprostředně předcházející účetní období splní obě hodnoty uvedené v § 20 odst. 1 písm. c) ZoÚ, tj. aktiva celkem 40 mil. Kč a roční úhrn čistého obratu 80 mil. Kč.
Náležitosti účetní závěrky
Podle zákona musí účetní závěrka (resp. příloha v účetní závěrce) všech účetních jednotek obsahovat:
a) | obchodní firmu nebo název účetní jednotky a její sídlo, nebo u fyzických osob obchodní firmu nebo jméno, bydliště a sídlo (místo podnikání), liší-li se od bydliště, |
b) | identifikační číslo, pokud je má účetní jednotka přiděleno, včetně informace o zápisu do veřejného rejstříku uváděnou na obchodních listinách, |
c) | právní formu účetní jednotky, případně informaci o tom, že účetní je v likvidaci, |
d) | předmět podnikání nebo jiné činnosti, případně účel, pro který byla účetní jednotka zřízena, |
e) | rozvahový den nebo jiný okamžik, k němuž se účetní závěrka sestavuje, |
f) | okamžik sestavení účetní závěrky, |
g) | podpisový záznam statutárního orgánu nebo odpovědné fyzické osoby (připojením podpisového záznamu se považuje účetní závěrka za sestavenou). |
Další povinné náležitosti účetní závěrky (resp. přílohy v účetní závěrce) jsou stanoveny pro:
• | mikro a malé účetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, v § 39 Vyhlášky, |
• | mikro a malé účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, v § 39 a 39a Vyhlášky, |
• | střední účetní jednotky v § 39 a § 39b Vyhlášky, |
• | velké účetní jednotky v § 39, 39b a 39c Vyhlášky; |
mezi tyto další povinné náležitosti patří např.:
• | rozsah a způsob sestavování účetní závěrky, |
• | uspořádání a označování položek rozvahy, |
• | uspořádání a označování položek nákladů, výnosů a výsledku hospodaření ve výkazu zisku a ztráty, |
• | obsahové vymezení položek v rozvaze a výkazu zisku a ztráty, |
• | uspořádání a obsahové vymezení vysvětlujících a doplňujících informací v příloze, |
• | uspořádání a obsahové vymezení přehledu o peněžních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu. |
Účetní závěrka je završením účetního období, na které se účetní jednotka musí připravit a uvést účetnictví do takového stavu, aby účetní závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky (požadavek § 7 odst. 1 zákona o účetnictví). Účetním obdobím je nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců, není-li dále stanoveno jinak. Účetní období se buď shoduje s kalendářním rokem nebo je hospodářským rokem. Hospodářským rokem je účetní období, které může začínat pouze prvním dnem jiného měsíce, než je leden. Účetní období bezprostředně předcházející změně účetního období může být kratší nebo i delší než uvedených dvanáct měsíců
Etapy účetní závěrky
Z hlediska pracovních postupů můžeme práce na účetní závěrce rozdělit do několika etap:
I. | Přípravné práce pro účetní závěrku, jejichž cílem je zabezpečit věcnou správnost a úplnost údajů v účetnictví. |
II. | Účetní uzávěrka, která představuje uzavření účtů hlavní knihy převedením zůstatků výsledkových i rozvahových účtů na uzávěrkové účty. |
III. | Sestavení účetní závěrky, tj. účetních výkazů (rozvahy, výkazu zisku a ztráty, případně přehledu o peněžních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu) a přílohy. |
IV. | Následné povinnosti, kterými je audit účetní závěrky u účetních jednotek, na něž se tato povinnost vztahuje, vyhotovení a audit výroční zprávy u těchto účetních jednotek a v neposlední řadě uložení účetní závěrky, případně výroční zprávy do sbírky listin na obchodní rejstřík. |
I. Přípravné práce pro účetní závěrku – (předuzávěrkové operace)
Před vlastním započetím prací na účetní závěrce by mělo vedení účetní jednotky vypracovat vnitřní směrnici obsahující časový a personální harmonogram účetní závěrky, který podrobně stanoví, jak budou přípravné práce probíhat včetně odpovědnosti za jednotlivé oblasti. Takový harmonogram je současně přehledem nezbytných činností a účetních operací, které je nutno provést a vede k tomu, že budou všechny práce provedeny včas a nebude nic opomenuto. Harmonogram může mít např. následující formu:
Oblast | Termín zahájení prací | Termín ukončení prací | Odpovědná osoba |
Přípravné práce k účetní závěrce zahrnují následující činnosti:
A) | inventarizace majetku a závazků, |
B) | závěrečné operace u zásob, |
C) | odpis pohledávek, |
D) | tvorba (případně rozpuštění) opravných položek, |
E) | kontrola časového rozlišení nákladů a výnosů, |
F) | zaúčtování kursových rozdílů, |
G) | tvorba (případně rozpuštění) rezerv, |
H) | zaúčtování dohadných položek, |
I) | sestavení daňového přiznání a zaúčtování splatné daně ze zisku, |
J) | zaúčtování odložené daně ze zisku, |
K) | a další. |
A) Inventarizace majetku a závazků
Podrobněji viz heslo Inventarizace.
B) Závěrečné operace u zásob
Oblast zásob je třeba koncem účetního období ošetřit s ohledem na jejich charakter, oceňování a způsob účtování (způsob A nebo způsob B). Některé operace jsou shodné bez ohledu na to, zda účetní jednotka používá účtování způsobem A nebo způsobm B, jiné jsou specifické pouze pro jeden z těchto způsobů. Jde zejména:
• | o proúčtování zásob na cestě u nakupovaných zásob, jestliže účetní jednotka má faktury, avšak zásoby do konce účetního období nedošly (způsob A i B), |
• | o proúčtování nevyfakturovaných dodávek u nakupovaných zásob jako dohadných položek pasivních v případech, kdy účetní jednotka převzala zásoby, avšak nemá dosud faktury (způsob A i B), |
• | o porovnání výsledků inventury nakupovaných zásob i zásob vlastní výroby s účetním stavem (způsob A) nebo se skladovou evidencí (způsob B), |
• | u manka o jeho porovnání s vnitropodnikovou směrnicí normy přirozených úbytků v případě, že to charakter zásob umožňuje, a v závislosti na tom pak inventurní rozdíl proúčtovat (způsob A i B), |
• | o úpravu zásob na skladě (u způsobu B) postupem stanoveným vnitřní směrnicí (buď odúčtování počátečního stavu zásob do spotřeby a její následné snížení o konečný stav převedený na účet zásob, nebo pouhým vyjádřením změny stavu zásob), |
• | o posouzení účetní hodnoty zásob na skladě v porovnání s jejich tržní (reálnou) hodnotou a rozhodnutí o případné tvorbě opravných položek (u pomaluobrátkových či zastaralých zásob) či odpisu (u znehodnocených či neprodejných zásob). |
C) Odpis pohledávek
Daňově účinný odpis pohledávek
Daňově účinný odpis pohledávek upravuje zákon o daních z příjmů. Pohledávky odepsané do nákladů na základě ustanovení § 24 odst. 2 písm. y) tohoto zákona představují daňově uznatelný náklad.
Daňově neúčinný odpis pohledávek
Daňově neúčinný odpis pohledávek provádí účetní jednotka na základě vlastního rozhodnutí nad výše uvedený rámec. Jde například o pohledávky, u nichž by náklady na vymáhání přesáhly jejich výtěžek, o pohledávky, kde je dlužník dle sdělení příslušného orgánu – policie či soudu – neznámého pobytu, případně o pohledávky promlčené. Náklad takto odepsané pohledávky je však daňově neuznatelný (pro zjednodušení tohoto tvrzení nepředpokládáme, že byla k odpisované pohledávce vytvořena opravná položka).
D) Opravné položky
Opravné položky jsou nástrojem jedné z obecně uznávaných účetních zásad – zásady opatrnosti. Jejich úkolem je korekce (snížení) ocenění jednotlivých položek majetku v případech, kdy na základě inventarizace se prokáže, že:
• | skutečná (tržní či jiná reálná) hodnota sledovaného majetku je nižší než účetní hodnota, |
• | snížení ocenění tohoto majetku není trvalého charakteru, |
• | snížení ocenění není vyjádřeno jiným způsobem (např. reálnou hodnotou). |
Opravné položky lze tvořit k následujícím druhům majetku:
...Máte zakoupeno předplatné? Zadejte prosím svůj přihlašovací kód a heslo.
Pokud předplatné účetního průvodce MáDáti dosud nemáte, mužete si předplatné rovnou zakoupit.
Používání účetního průvodce MáDáti je zpoplatněno:
Další podmínky:
Nakladatelství Sagit, a. s.
Horní 457/1
700 30 Ostrava-Hrabůvka
IČ: 277 76 981
DIČ: CZ27776981
Registrace: OR KS Ostrava, B 3086
E-mail: it@sagit.cz
Telefon: 596 786 002
www.sagit.cz
© 2024 Nakladatelství Sagit, a. s. Všechna práva vyhrazena.