Obecně

Zaměstnanec je osoba, která na základě pracovněprávního vztahu plní funkci nebo vykonává práci pro zaměstnavatele za odměnu. Zaměstnavatel je plátcem daní, pojistného, sociálních nákladů z hrubého příjmu zaměstnance a zároveň poplatníkem i plátcem sociálního pojištění, zdravotního pojištění a zákonného pojištění za zaměstnance a ostatních srážek z příjmů.

Zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným (nebo kterému byla nařízena karanténa), přísluší v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti náhrada mzdy.

Náhrada mzdy (za podmínek a ve výši dané ustanovením § 192 ZP) přísluší za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny, a za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy (pokud v těchto jednotlivých dnech splňuje podmínky nároku na výplatu nemocenského podle předpisů o nemocenském pojištění a pokud pracovní poměr trvá, ne však déle než do dne vyčerpání podpůrčí doby určené pro výplatu nemocenského).

Obdobně řeší zákoník práce v § 192 i náhradu platu nebo odměny z dohody o pracovní činnosti při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě).

Pojistné na sociální zabezpečení zahrnuje pojistné na důchodové pojištění, pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Sazby pojistného činí

U zahraničního zaměstnance  2,1 % z vyměřovacího základu.

Za měsíce květen, červen a červenec 2020 má zaměstnavatel v souladu s podmínkami zákona č. 300/2020 Sb., o prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného některými zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a o změně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, možnost snížit vyměřovací základ zaměstnavatele, čímž mu vzniká nárok na prominutí pojistného.  

Z hlediska daňových výdajů na straně zaměstnavatele je pojistné na sociální zabezpečení i pojistné na veřejné zdravotní pojištění  v souladu s ust. § 24 odst. 2 písm. f) ZDP výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů jen pokud byly zaplaceny (odvedeny), a to nejpozději do konce měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období či jeho části, popř. ve specifických případech do termínu pro podání daňového přiznání.

Pojistné na veřejné zdravotní pojištění činí 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období. Pojistné za zaměstnance hradí z jedné třetiny zaměstnanec, ze dvou třetin zaměstnavatel.

Účetně

Odměna, mzda, resp. příjem zaměstnance může být vyplacen formou zálohy a doplatku. Kromě odměny za práci zaměstnanec přijímá i různé zálohy na provozní, služební výdaje, které vyúčtovává.

Celkové zúčtovací vztahy zaměstnavatele se zaměstnancem zahrnují kromě odměn, mezd i odvod daně z příjmů fyzických osob, platby sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění, případně další zúčtování.

U společníků a členů družstva platí při účtování o příjmech obdobná pravidla jako u zaměstnanců s tím rozdílem, že se používají zvláštní účty pro příjmy ze závislé činnosti společníků a členů družstva.

Daňově

V § 6 ZDP se dále uvádí, že k příjmům ze závislé činnosti (určitá forma pracovně právního vztahu zaměstnance a zaměstnavatele) patří mj. i příjmy členů družstev, společníků a jednatelů společností s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností (a to i když nejsou povinni při výkonu práce pro družstvo nebo společnost dbát příkazů jiné osoby) a odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob. Daň z příjmů ze závislé činnosti se platí zálohově (viz § 38h ZDP).

Algoritmus výpočtu čisté mzdy a odvodů pro zaměstnance

*) Pozn.: vedle sazby 15 % se používá dle § 16 ZDP sazba 23 % pro část základu daně převyšující 4násobek průměrné měsíční mzdy (pro rok 2021 částka 141 764 Kč). 

Příklad č. 1

Výpočet čisté mzdy a odvodů pro zaměstnance