Zaměstnanec je osoba, která na základě pracovněprávního vztahu plní funkci nebo vykonává práci pro zaměstnavatele za odměnu. Zaměstnavatel je plátcem daní, pojistného, sociálních nákladů z hrubého příjmu zaměstnance a zároveň poplatníkem i plátcem sociálního pojištění, zdravotního pojištění a zákonného pojištění za zaměstnance a ostatních srážek z příjmů.
Zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným (nebo kterému byla nařízena karanténa), přísluší v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti náhrada mzdy.
Náhrada mzdy (za podmínek a ve výši dané ustanovením § 192 ZP) přísluší za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny, a za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy (pokud v těchto jednotlivých dnech splňuje podmínky nároku na výplatu nemocenského podle předpisů o nemocenském pojištění a pokud pracovní poměr trvá, ne však déle než do dne vyčerpání podpůrčí doby určené pro výplatu nemocenského).
Obdobně řeší zákoník práce v § 192 i náhradu platu nebo odměny z dohody o pracovní činnosti při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě).
Zaměstnanci může také dle podmínek zákona č. 518/2021 Sb., vzniknout nárok na mimořádný příspěvek při nařízené karanténě, tzv. izolačka. Tento příspěvek byl vyplácen v kalendářních měsících březen až červen 2021 a opět je poskytován zaměstnancům, kterým byla nařízena karanténa nebo izolace od 1. 12. 2021 a trvala aspoň v den nabytí účinnosti tohoto zákona, tzn. ke dni 23. 12. 2021. Nárok na příspěvek dle uvedeného zákona trvá nejdéle do 28. 2. 2022. Příspěvek, na rozdíl od náhrady mzdy, přísluší za každý kalendářní den karantény nebo izolace (max. 14 kalendářních dní) ve výši 370 Kč. Maximálně však v takové výši, která společně s náhradou příjmu činí 90 % průměrného výdělku za odpovídající počet zameškaných hodin za celou dobu trvání karantény, resp. prvních 14 kalendářních dnů jejího trvání. Příspěvek je vyplácen zaměstnavatelem, který si o částku, kterou zaměstnanci zúčtuje na příspěvku, odečte od částky pojistného v Přehledu o výši pojistného (viz příklad č. 2 účtu 336-Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění).
Pojistné na sociální zabezpečení zahrnuje pojistné na důchodové pojištění, pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.
Sazby pojistného činí
a) | u zaměstnavatele 24,8 % z vyměřovacího základu, z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, |
b) | u zaměstnance 6,5 % z vyměřovacího základu. |
U zahraničního zaměstnance 2,1 % z vyměřovacího základu.
Z hlediska daňových výdajů na straně zaměstnavatele je pojistné na sociální zabezpečení i pojistné na veřejné zdravotní pojištění v souladu s ust. § 24 odst. 2 písm. f) ZDP výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů jen pokud byly zaplaceny (odvedeny), a to nejpozději do konce měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období či jeho části, popř. ve specifických případech do termínu pro podání daňového přiznání.
Pojistné na veřejné zdravotní pojištění činí 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období. Pojistné za zaměstnance hradí z jedné třetiny zaměstnanec, ze dvou třetin zaměstnavatel.
Odměna, mzda, resp. příjem zaměstnance může být vyplacen formou zálohy a doplatku. Kromě odměny za práci zaměstnanec přijímá i různé zálohy na provozní, služební výdaje, které vyúčtovává.
Celkové zúčtovací vztahy zaměstnavatele se zaměstnancem zahrnují kromě odměn, mezd i odvod daně z příjmů fyzických osob, platby sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění, případně další zúčtování.
U společníků a členů družstva platí při účtování o příjmech obdobná pravidla jako u zaměstnanců s tím rozdílem, že se používají zvláštní účty pro příjmy ze závislé činnosti společníků a členů družstva.
V § 6 ZDP se dále uvádí, že k příjmům ze závislé činnosti (určitá forma pracovně právního vztahu zaměstnance a zaměstnavatele) patří mj. i příjmy členů družstev, společníků a jednatelů společností s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností (a to i když nejsou povinni při výkonu práce pro družstvo nebo společnost dbát příkazů jiné osoby) a odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob. Daň z příjmů ze závislé činnosti se platí zálohově (viz § 38h ZDP).
Algoritmus výpočtu čisté mzdy a odvodů pro zaměstnance
| ||
+ |
| |
+ |
| |
| ||
x 0,15*) |
| |
- |
| |
| ||
| ||
- |
| |
- |
| |
- |
| |
|
Máte zakoupeno předplatné? Zadejte prosím svůj přihlašovací kód a heslo.
Pokud předplatné účetního průvodce MáDáti dosud nemáte, mužete si předplatné rovnou zakoupit.
Používání účetního průvodce MáDáti je zpoplatněno:
Další podmínky:
Nakladatelství Sagit, a. s.
Horní 457/1
700 30 Ostrava-Hrabůvka
IČ: 277 76 981
DIČ: CZ27776981
Registrace: OR KS Ostrava, B 3086
E-mail: it@sagit.cz
Telefon: 596 786 002
www.sagit.cz
© 2022 Nakladatelství Sagit, a. s. Všechna práva vyhrazena.