Obecně

Obecné vymezení dlouhodobosti je obvykle s horizontem delším než jeden rok. Stejně tak je tomu i v účetnictví. Podle IAS/IFRS (MÚS), US GAAP se dlouhodobým rozumí vše s dobou užívání (u majetku) nebo s dobou splatnosti (u pohledávek a závazků) nad 1 rok. Období do 1 roku je považováno za období běžné nebo v protikladu k dlouhodobosti za období krátkodobé.

Ne vždy musí být období jednoho roku totožné s obdobím kalendářního roku a zdaňovacího období podle ZDP.

Účetně

Ve směrné účtové osnově (příloha č. 4 Vyhlášky) jsou klasifikovány závazky na krátkodobé a dlouhodobé přímo v jednotlivých účtových skupinách. Stejně tak by tomu mělo být i v účtovém rozvrhu účetní jednotky, kterým si vytváří předpoklady pro sestavení rozvahy (viz příloha č. 1 Vyhlášky, ve které je toto uspořádání a označování položek rozvahy předepsáno).

Podle § 3 zákona o účetnictví je v ČR účetním obdobím nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců, není-li v ZoÚ stanoveno jinak. Účetní období se buď shoduje s kalendářním rokem nebo je hospodářským rokem. S účetním obdobím souvisí i jeho uzavření v řádné účetní závěrce.

Podle § 19 odst. 8 ZoÚ se majetek a závazky člení na dlouhodobé a krátkodobé.
Dlouhodobým se rozumí takový majetek a závazky, kde se doba použitelnosti, (popřípadě sjednaná doba splatnosti) při vzniku účetního případu je delší než jeden rok.
Krátkodobým se rozumí takový majetek a závazky, kde doba použitelnosti (popřípadě sjednaná doba splatnosti) při vzniku účetního případu je do jednoho roku včetně.
Pokud s ohledem na charakter majetku a závazků objektivně nelze použít uvedená hlediska členění, je rozhodující záměr účetní jednotky, projevený při jejich pořízení.

Ve směrné ...