Obecně

Obecné vymezení krátkodobosti je obvykle s horizontem kratším než jeden rok. Stejně tak je tomu i v účetnictví. Existuje nepsané pravidlo podle IAS/IFRS (MÚS), US GAAP, že krátkodobým se rozumí vše s dobou užívání (u majetku) nebo s dobou splatnosti (u pohledávek a dluhů) do 1 roku. Období 1 rok a delší je považováno za období dlouhodobé.

4. direktiva EU zná pouze kategorii dlouhodobé a krátkodobé dluhy, IAS/IFRS (MÚS) uznávají obě kategorie (IAS/IFRS - MÚS 13) krátkodobá aktiva i krátkodobé závazky.

Ne vždy musí být období jednoho roku totožné s obdobím kalendářního roku a zdaňovacího období podle ZDP.

Účetně

Podle § 3 zákona o účetnictví je účetním obdobím nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců, není-li v ZoÚ stanoveno jinak. Účetní období se buď shoduje s kalendářním rokem nebo je hospodářským rokem. S účetním obdobím souvisí i jeho uzavření v řádné účetní závěrce.

Podle § 19 odst. 8 ZoÚ se majetek a dluhy člení na dlouhodobé a krátkodobé.

Dlouhodobým se rozumí takový majetek a dluhy, kde doba použitelnosti, (popřípadě sjednaná doba splatnosti) při vzniku účetního případu je delší než jeden rok.
Krátkodobým se rozumí takový majetek a dluhy, kde doba použitelnosti (popřípadě sjednaná doba splatnosti) při vzniku účetního případu je do jednoho roku včetně.