Účetně

Na základě bilancování je předmět účetnictví tedy majetek účetní jednotky sledován souběžně ze dvou pohledů. Z hlediska konkrétních forem majetku, tento pohled je označován jako aktiva a z hlediska zdrojů financování tohoto majetku, tento pohled je označován jako pasiva. Rozvaha je účetním výkazem, který je na principu bilancování založen. Rozvaha bývá též označována jako bilance.

Rozvaha je účetním výkazem, který obsahuje uspořádaný přehled majetku podniku, z hlediska struktury podnikových aktiv a pasiv v určitém ocenění k určitému datu, k tak zvanému rozvahovému dni, resp. ke konci rozvahového dne (pokud se jedná o účetní závěrku mezitímní i k jinému datu).

Rozvaha je výkazem stavovým. Představuje okamžikový řez účetní jednotkou, ve které probíhají nepřetržité změny. Je tedy podobná fotografii, která zachycuje pouze obraz jednoho momentu.

Rozvaha, která se sestavuje na počátku podnikání, je označována jako zahajovací.

Na konci účetního období se sestavuje tak zvaná rozvaha konečná. Na začátku každého dalšího období se sestavuje rozvaha počáteční. Rozvaha konečná je shodná s rozvahou počáteční následujícího účetního období, tuto skutečnost označujeme jako bilanční kontinuitu, která patří mezi účetní zásady (viz § 19 odst. 4 ZoÚ). Pokud dochází ke změně účetní metodiky, mění se struktura rozvahy a je nutno vypracovat tak zvaný převodní můstek, ve kterém je zdokumentována návaznost konečné a počáteční rozvahy, čímž je zabezpečena bilanční kontinuita.

Rozvahy sestavované v souvislosti s koncem účetního období se označují jako rozvahy řádné a jsou součástí účetní závěrky řádné. Rozvahy se mohou za určitých okolností sestavovat i k jiným datům; pak se stávají součástí účetní závěrky mimořádné v případě, že dochází k uzavření účetních knih. Pokud nedochází v momentě sestavení rozvahy k uzavření účetních knih, jedná se o účetní závěrku mezitímní (§ 19 odst. 3 ZoÚ).

Řádná rozvaha se stává součástí roční účetní závěrky a je komunikována externím uživatelům účetních výkazů. Pro vnitřní potřeby účetní jednotky se rozvahy mohou sestavovat častěji, například měsíčně.

Rozvaha se skládá z jednotlivých očíslovaných řádků a sloupců, konkrétní skladba sloupců naší rozvahy je uvedena dále zvlášť pro aktiva a pasiva.

Schematicky:

Změny rozvahových stavů

Z bilančního principu vyplývá, že každá skutečnost ovlivní nejméně dvě rozvahové položky. Existují čtyři typy změn rozvahových stavů - viz následující schéma:

Změna číslo 1
Představuje změnu uvnitř aktiv, například nákup materiálu za hotové, zaplacení pohledávky na bankovní účet, převod peněz z pokladny na bankovní účet.

Změna číslo 2
Představuje přesun uvnitř pasiv;
můžeme rozeznat tři typy přesunů: 

Změna číslo 3
Představuje zvýšení aktiv a pasiv. Zde se může jednat například o peněžní i nepeněžní vklady majitele do podniku, kdy se zvyšuje vlastní kapitál a stav daného aktiva (např. peněz). Může jít o poskytnutí úvěru či zápůjčky na bankovní účet, nákup zboží na obchodní úvěr (to znamená na dluh od dodavatele).

Změna číslo 4
Představuje současné snížení aktiv i pasiv. Zde se jedná například o splátky dluhů peněžními, či jinými aktivy, výběr majitele z podniku pro osobní spotřebu.

Z těchto typů změn vychází i jejich podvojné zápisy (viz podvojnost na syntetických účtech hlavní knihy).

Požadavky kladené na rozvahu

Kromě požadavků, které platí pro všechny účetní výkazy, jsou pro rozvahu specifické následující požadavky: 

Z takto utříděných aktiv a pasiv lze potom vycházet dále při finanční analýze, která prostřednictvím svých metod umožní zkoumat likviditu podniku, finanční postavení podniku, zadluženost podniku, efektivnost podniku apod.

Členění aktiv v rozvaze podle funkce při koloběhu majetku

Aktiva se v účetnictví klasifikují (zařazují do skupin v závislosti na určitých vlastnostech) podle informačních potřeb uživatelů. V ČR je dána klasifikace legislativou (vyhláška č. 500/2002 Sb.). Aktiva se v rozvaze člení podle své funkce v koloběhu majetku v účetní jednotce.

Příklad koloběhu hospodářských prostředků (jednotlivých složek majetku) ve výrobním podniku:

Na základě své funkce ve výrobním koloběhu se aktiva člení na: 

Charakteristickým rysem ...