Obecně

V rozvaze je úvěr součásti cizích zdrojů, cizího kapitálu.

Úvěr v obecné charakteristice představuje návratný peněžní vztah, tj. vztah, při němž se věřitel zavazuje poskytnout dlužníkovi určité konkrétní hodnoty vyjádřené v peněžní podobě k dočasnému užívání a dlužník se zavazuje ke splacení těchto hodnot v době předem stanovené.

Smlouva o úvěru vyžaduje stanovení určitých podmínek, např. výši úvěru, popř. splátky úvěru (částku peněžních prostředků) včetně úroků, lhůtu splacení úvěru, popř. účel úvěru, podmínky při nedodržení smlouvy o úvěru. Nejčastějším věřitelem jsou úvěrové instituce a tehdy hovoříme o úvěrech finančních.

Dle obecných podmínek splatnosti smluvně zajištěných úvěrovou institucí  se úvěry člení na  krátkodobé (s dobou splatnosti do 1 roku), střednědobé (s dobou splatnosti maximálně do 5 let) a dlouhodobé (s dobou splatnosti nad 5 let). Zvláštní úlohu má revolvingový úvěr, což je druh úvěru, který se automaticky obnovuje na původní výši v rámci limitu sjednaného mezi úvěrovou institucí a klientem, jakmile klient část úvěru splatí.

S bankou lze sjednat i možnost kontokorentního účtu. Jde o situaci, kdy se dlužník dostává na svém běžném účtu peněžních prostředků do debetního zůstatku (záporných hodnot), protože nemá dostatek vlastních peněžních prostředků.  Úvěrová instituce určí maximální výši tohoto debetu a poskytuje úvěr.