Na tomto účtu se zachycují nehmotné výsledky vývoje, které patří mezi dlouhodobý nehmotný majetek, pokud jejich doba použitelnosti je delší než jeden rok a výše jejich ocenění přesáhne limit určený účetní jednotkou při splnění podmínek dále stanovených a při splnění povinností stanovených zákonem, zejména respektování principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku.
Jedná se o výsledky výzkumu a vývoje:
| • | vytvořené vlastní činností za účelem obchodování s nimi, resp. opakovaného prodeje (nejde o výsledky na zakázku nebo o součást dodávky dlouhodobého majetku), nebo |
| • | nabyté od jiných osob. |
Nehmotné výsledky vývoje jsou výsledky úspěšně provedených prací, které nejsou předmětem průmyslových a jiných ocenitelných práv (jak je tomu u práv na účtu 014-Ostatní ocenitelná práva).
S účinností od 1. 1. 2018 již nejsou v rámci dlouhodobého nehmotného majetku vykazovány nehmotné výsledky výzkumu. Důvody této změny primárně vycházejí ze směrnice EU v tom smyslu, že nehmotné výsledky výzkumu nenaplňují kritéria pro uznání jako aktiva, resp. dlouhodobého nehmotného majetku. Nehmotné výsledky výzkumu nejsou vykazovány jako dlouhodobý nehmotný majetek ani podle Mezinárodního účetního standardu IAS 38 – Nehmotná aktiva. Ve fázi výzkumu totiž zpravidla není účetní jednotka schopna jednoznačně identifikovat existenci nehmotného aktiva, které v budoucnosti přinese pravděpodobný ekonomický užitek. Z tohoto důvodu jsou výdaje vynaložené na výzkum vykázány do nákladů v období, ve kterém vznikly, přitom vždy bude záležet na konkrétní situaci, která u účetní jednotky nastane. Dále může účetní jednotka vykazovat výdaje na výzkum jako komplexní náklady příštích období, tj. jako časově rozlišené náklady.
Pro úplnost je třeba dodat, že výdaje vynaložené účetními jednotkami na výzkum, které byly do konce roku 2017 vykazovány jako dlouhodobý nehmotný majetek, budou až do jejich vyřazení odepisovány podle pravidel platných do 31. 12. 2017. Účetní jednotka však bude povinna nehmotné výsledky výzkumu přeřadit a nově vykazovat v položce „B.I.4. Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek“.
Některé pojmy z oblasti výzkumu a vývoje jsou vysvětleny v pokynu D-288, který byl změněn s účinností od 10. 11. 2014 sdělením Ministerstva financí čj. MF-11384/2014/15 (zveřejněno ve Finančním zpravodaji č. 4/2014) a v zákoně č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků, ve znění pozdějších předpisů.
Ze zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků zmiňme alespoň některé důležité pojmy:
| a) | základním výzkumem se rozumí teoretická nebo experimentální práce prováděná zejména za účelem získání nových vědomostí o základních principech jevů nebo pozorovatelných skutečností, která není primárně zaměřena na uplatnění nebo využití v praxi, | ||||
| b) | aplikovaným výzkumem se rozumí teoretická a experimentální práce zaměřená na získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb; průmyslový výzkum, experimentální vývoj nebo jejich kombinace jsou součástí aplikovaného výzkumu, | ||||
| c) | inovacemi je zavedení nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb do praxe, s tím, že se rozlišují:
|
Výsledkem výzkumu, vývoje a inovací jsou:
| a) | v základním výzkumu nové vědomosti o základních principech jevů, procesů nebo pozorovatelných skutečností, které jsou publikovány podle zvyklostí v daném vědním oboru, |
| b) | v aplikovaném výzkumu nové poznatky a dovednosti pro vývoj výrobků, postupů nebo služeb, poznatky a dovednosti uplatněné jako výsledky, které jsou chráněny podle zákonů upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné činnosti nebo využívané odbornou veřejností či jinými uživateli, nebo poznatky a dovednosti pro potřeby poskytovatele, využité v jeho činnosti, pokud vznikly při plnění veřejné zakázky, nebo ve vývoji návrhy nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb, |
| c) | v inovacích nové nebo podstatně zdokonalené výrobky, postupy nebo služby, zavedené do praxe. |
Dále je upraven pojem smluvní výzkum, kterým je:
| • | výzkum prováděný jménem podniku podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, |
| • | k jehož provádění je využívána výzkumná organizace nebo výzkumná infrastruktura, přičemž |
| • | podnik vlastní výsledky výzkumných činností, nese riziko neúspěchu a za obdržené služby poskytne výzkumné organizaci nebo výzkumné infrastruktuře přiměřenou odměnu. |
Základním kritériem pro odlišení výzkumu a vývoje od ostatních (příbuzných) činností je přítomnost ocenitelného prvku novosti a vyjasnění výzkumné nebo technické nejistoty.
Dlouhodobým nehmotným majetkem nejsou – pokud jde o výsledky výzkumu a vývoje - zejména znalecké posudky, průzkumy trhu, plány rozvoje, technické audity a energetické audity.
Za výdaje (náklady) vynaložené na realizaci projektů se považují:
| a) | osobní výdaje (náklady) na výzkumné a vývojové zaměstnance, akademické pracovníky, techniky a pomocný personál apod., |
| b) | odpisy (nebo jejich část) hmotného movitého majetku a nehmotného majetku používaného v přímé souvislosti s řešením projektu, |
| c) | další provozní výdaje (náklady) vzniklé v přímé souvislosti s řešením projektu, například výdaje (náklady) na materiál, zásoby a drobný hmotný a nehmotný majetek, výdaje na knihy a časopisy, na elektrickou energii, teplo, plyn, telekomunikační poplatky apod., |
| d) | úplata (nebo její část) u finančního leasingu hmotného movitého majetku, který souvisí s realizací projektu výzkumu a vývoje, |
| e) | cestovní náhrady. |
Činnosti prováděné poplatníkem při realizaci projektů, které lze zahrnout mezi činnosti výzkumu a vývoje:
| a) | experimentální či teoretické práce prováděné s cílem získat znalosti o základech či podstatě pozorovaných jevů, vysvětlení jejich příčin a možných dopadů, |
| b) | systematické tvůrčí využití poznatků výzkumu nebo jiných námětů k navržení nebo zavedení nových či zlepšených technologií, systémů nebo k produkci nových či zlepšených materiálů, výrobků nebo zařízení, |
| c) | výroba funkčního vzorku či prototypu produktu nebo jeho části, |
| d) | zkušební provozy a zkušební výroba, pokud jsou prováděny za účelem vyhodnocení hypotéz, sestavení vzorce a specifikace nového výrobku, |
| e) | koncepční nebo metodické práce, kterými se rozumí rozvoj nových nebo podstatně modifikovaných průzkumů a statistických systémů, vývoj nových metodik šetření, vyvíjení nových nebo podstatně zdokonalených metod, |
| f) | vývoj softwaru založený na tvůrčím využití poznatků výzkumu, pokud je cílem projektu systematické vyjasnění vědecké nebo technické nejistoty, zejména vývoj operačních systémů, programovacích jazyků, řízení dat, komunikačního softwaru, vývoj internetové technologie, |
| g) | zdravotnický a farmaceutický výzkum a vývoj včetně klinických zkoušek léků, vakcín nebo léčebných metod, avšak pouze do udělení povolení k výrobě, |
| h) | činnosti v oblasti šlechtitelství prováděné do fáze uznání (registrace) odrůdy, |
| i) | výzkum a vývoj v oblasti služeb, |
| j) | sběr údajů, jejich zpracování a interpretace, studie záměrů politiky národní, regionální nebo místní a podnikatelské. |
| • | Při otevření účetních knih zůstatek na straně MD
| ||||
| • | V průběhu účetního období
| ||||
| • | Při uzavření účetních knih (§ 17 odst. 2 ZoÚ) je na straně MD účtu 012-Nehmotné výsledky vývoje konečný stav dlouhodobého nehmotného majetku k rozvahovému dni doložený inventarizačním zápisem (viz inventarizace). |
Nehmotné výsledky vývoje mohou být nabyty samostatně, tj. nejsou součástí nabytého dlouhodobého majetku a jeho ocenění (nákupem, bezúplatným převodem (darováním), vkladem dlouhodobého majetku od jiné obchodní korporace, a přeřazením z podnikání do osobního užívání), nebo vytvořeny vlastní činností za účelem obchodování s nimi, resp. opakovaného prodeje (nejde o výsledky na zakázku nebo o součást dodávky dlouhodobého majetku).
Dlouhodobým nehmotným majetkem se stává pořizovaný majetek uvedený do stavu způsobilého k užívání, kterým se rozumí dokončení pořizovaného majetku a splnění stanovených funkcí a povinností stanovených právními předpisy pro jeho užívání. Obdobně se postupuje v případě technického zhodnocení.
> Schéma č. 1 - Pořízení nehmotných výsledků vývoje
Ocenění
Nehmotné výsledky vývoje mohou být oceněny pořizovací cenou, reprodukční pořizovací cenou a ve výši vlastních nákladů.
Jsou-li výsledky vývoje vytvářeny vlastní činností variantně (variantní projekty apod.), jsou součástí ocenění i náklady na všechna variantní řešení.
Je-li součástí výdajů spojených s pořízením zhotovování věcí materiální povahy (např. prototypů, modelů nebo vzorků), na kterých se práce zkoušejí a ověřují, účtují se tyto na samostatném analytickém účtu. Věci vzniklé při pořizování dlouhodobého nehmotného majetku, zejména prototypy, modely a vzorky, pokud nejsou vyřazeny například z důvodu prodeje nebo likvidace, se v případě dalšího využití ve vlastní činnosti zaúčtují na příslušný majetkový účet.
Technické zhodnocení (definované pro účely účetní)
Podle § 47 odst. 4 Vyhlášky se pro účely účetní rozumí technickým zhodnocením zásahy do majetku uvedeného do užívání, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů, nebo rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku, včetně nástaveb, přístaveb a stavebních úprav, pokud vynaložené náklady dosáhnou ocenění určeného účetní jednotkou pro vykazování jednotlivého dlouhodobého majetku v položce „B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek“ . Náklady vynaloženými na technické zhodnocení se rozumí souhrn nákladů na dokončené zásahy do jednotlivého dlouhodobého majetku za účetní období.
Dokončené technické zhodnocení, které u jednotlivého předmětu je nižší než stanovená částka, a účetní jednotka je nezahrne do výdajů na dlouhodobý majetek, se zaúčtuje u nehmotného majetku na účet 518-Ostatní služby.
Další výklad k technickému zhodnocení viz hesla Technické zhodnocení, Odpis, odpisování a účet 551-Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku.
> Schéma č. 2 - Účtování technického zhodnocení v rámci účetního období na majetkový účet
> Schéma č. 3 - Účtování technického zhodnocení v rámci účetního období na nákladový účet
Dotace
Pořizovací cena nebo vlastní náklady nehmotných výsledků výzkumné a obdobné činnosti se sníží o ...
Máte zakoupeno předplatné? Zadejte prosím svůj přihlašovací kód a heslo.
Pokud předplatné účetního průvodce MáDáti dosud nemáte, mužete si předplatné rovnou zakoupit.
Používání účetního průvodce MáDáti je zpoplatněno:
Další podmínky:
Nakladatelství Sagit, a. s.
Horní 457/1
700 30 Ostrava-Hrabůvka
IČ: 277 76 981
DIČ: CZ27776981
Registrace: OR KS Ostrava, B 3086
E-mail: it@sagit.cz
Telefon: 596 786 002
www.sagit.cz
© 2020 Nakladatelství Sagit, a. s. Všechna práva vyhrazena.