Výklad (komentář) k účtu

Na tomto účtu jsou zachyceny pohledávky, u nichž není ke dni sestavení účetní závěrky známa jejich hodnota.

Účet je součástí účtové skupiny 38-Přechodné účty aktiv a pasiv.

Na základě akruálního principu je nutno v účetním období zachytit všechny transakce, které s daným obdobím věcně a časově souvisí, bez ohledu na to, zda již došlo k příjmům a výdajům s těmito operacemi spojenými.

Účet 388-Dohadné účty aktivní slouží k zachycení takových transakcí, kdy účetní jednotce vznikne jistá pohledávka za konkrétním subjektem, u které však není známa z nejrůznějších důvodů přesná výše. Tato pohledávka, respektive příčinné souvislosti, které její vznik determinují, je spojena s běžným účetním obdobím a v zájmu zachování akruálního principu a věrného zobrazení skutečnosti, jako nejvyšší účetní zásady je ji nutno v běžném období také vykázat.

Příčinou vzniku dohadných položek je absence účetního dokladu, který by dokumentoval přesnou výši pohledávky.

Jako příklady vzniku dohadných položek aktivních je možno uvést pohledávky za pojišťovnou, kde pojistná událost ještě nebyla pojišťovnou uzavřena, dále pak pohledávky z titulu způsobených škod a podobně, kde výši pohledávky vůči jinému subjektu určí soud a soudní řízení není dosud uzavřeno, výnosové úroky, které nebyly zahrnuty do bankovního vyúčtování, odhad poplatků za pronajímání majetkových práv, pokud nebyla stanovena přesná výše.

Výše pohledávky se co nejpřesněji odhadne. Odhad výše pohledávky by neměl být nadhodnocen, dostal by se do rozporu se zásadou opatrnosti (viz heslo Účetní zásady).

Dohadné položky se tvoří před koncem účetního období.

K zúčtování dohadné položky může dojít stornováním původního zápisu na začátku dalšího účetního období, nebo se dohadná položka může zúčtovat až v momentě, kdy bude známa přesná výše pohledávky. Rozdíl mezi výší zúčtované pohledávky a pohledávky skutečné je pak zaúčtován v souladu s charakterem účetní operace, nejčastěji do nákladů, či ...