Účetní průvodce MáDáti

Výjimečná sleva 15 % jen do pátku 29. 1. 2021!

Navigace:  Úvod  »  Účty

Účet 504 - Prodané zboží

Poslední revize textu byla provedena k 01. 09. 2020.

Výklad (komentář) k účtu

Na tomto účtu se účtuje o spotřebě:

•  nakoupeného zboží (viz hesla Zásoby a Zboží),
zboží vyrobeného vlastní činností.

Pořízení a evidence zboží

Při nákupu zboží oceňujeme v pořizovacích cenách. Pořizovací cena zahrnuje cenu pořízení a náklady s pořízením související.

Zboží vytvořené vlastní činností oceňujeme vlastními náklady. Vlastní náklady zahrnují přímé náklady vynaložené na výrobu, popřípadě i přiřaditelné nepřímé náklady, které se vztahují k výrobě nebo k jiné činnosti; do přímých nákladů se zahrnuje pořizovací cena materiálu a jiných spotřebovaných výkonů a další náklady, které vzniknou v přímé souvislosti s danou výrobou nebo jinou činností. Ocenění vlastními náklady může být provedeno buď podle skutečné výše nákladů nebo podle plánových (operativních) kalkulací. Podrobněji viz heslo Oceňování.

Na analytických účtech lze pořizovací cenu zboží rozdělit na cenu pořízení a náklady s pořízením související nebo na předem stanovenou cenu pořízení a odchylku od skutečné ceny pořízení a náklady s pořízením související. Při vyskladnění zásob se odchylka rozpouští způsobem závazně stanoveným účetní jednotkou, minimálně jedenkrát měsíčně.

U zboží se často používá i způsob ocenění v prodejních cenách. Pořizovací cena je tak na analytických účtech rozdělena minimálně na prodejní cenu a odchylku (zápornou) mezi prodejní cenou a pořizovací cenou (marži). Často jsou na analytických účtech zvlášť vyčísleny vedlejší pořizovací náklady a DPH.

Pro účely přehledné a jednoduché skladové evidence a zároveň průkazného a správného účtování je nutné zvolit jeden z možných způsobů vedení analytických účtů. Obvykle jeden z analytických účtů navazuje na skladovou evidenci a další ho doplňují o vedlejší náklady související s pořízením, rozdíly z cen apod.

Nejčastěji se užívají tyto způsoby:

a) Analytický účet obsahuje cenu pořízení nakoupeného zboží a navazuje na skladovou evidenci (132.1). Přírůstky se účtují podle příjemek, úbytky podle výdejek.
Ocenění úbytků může být cenou zjištěnou váženým aritmetickým průměrem nebo způsobem FIFO ("první do skladu a první ze skladu"). Vážený aritmetický průměr je nutné počítat nejméně jednou za měsíc.
Na druhý analytický účet (132.2) jsou zachycovány všechny vedlejší náklady související s pořízením, které patří do pořizovací ceny. Úbytky těchto vedlejších nákladů se účtují k prodanému zboží na účet 504 v pravidelných intervalech (nejčastěji měsíčně) vypočtené průměrným procentem podle prodeje zboží v daném období. Způsob rozpouštění vedlejších nákladů musí být stanoven vnitřní směrnicí.
b) Zboží se vede v pevné ceně, předem stanovené, podle příjemek na sklad na účtu 132.1. Zboží je v této ceně i vyskladňováno. Na dalším účtu se sleduje rozdíl mezi pevnou cenou a cenou fakturovanou dodavatelem sumou vedlejších nákladů souvisejících s pořízením (132.2). Současně je možné tento analytický účet dále rozdělit na 132.21 (rozdíl mezi pevnou cenou a cenou fakturovanou) a 132.22 (vedlejší náklady na pořízení). Úbytky z obou analytických účtů se účtují k prodeji zboží na účet 504 v pravidelných intervalech vypočtené průměrným procentem podle prodaného zboží v daném období. Způsob musí být opět popsán ve vnitřní směrnici účetní jednotky.
c) Další způsob je tzv. "kontrolou korunou". Zboží je vedeno v prodejních cenách, které se na analytickém účtu člení na pořizovací cenu a marži. Úbytky jsou také v prodejní ceně. Na tomto účtu můžeme pak ověřit, že platí
konečný stav zásob = počáteční stav zásob + přírůstky - tržby za prodej zásob.

Výdej (spotřeba) zboží

Při vyskladňování zásob zboží se účtuje v cenách, v nichž jsou zásoby evidovány na skladě. Pokud jsou zásoby stejného druhu oceněny různou výší cen, při výdeji je možné použít buď průměrnou cenu (vážený aritmetický průměr), nebo cenu nejstaršího přírůstku daného druhu zásob (FIFO). Vážený aritmetický průměr je nutné počítat nejméně jedenkrát měsíčně.

Problémy s výdejem zásob a jejich oceněním se zabývají různé oceňovací techniky. Z nejrozšířenějších jsou používány následující:

a)  oceňování ve skutečných pořizovacích cenách
b) oceňování v průměrných pořizovacích cenách
c) oceňování podle zásady “první do skladu, první ze skladu” (FIFO)
d) oceňování podle zásady “poslední do skladu, první ze skladu” (LIFO) - v ČR se nesmí používat
e) oceňování v předem stanovených cenách se samostatným vykázáním oceňovacích rozdílů

>  Příklad č. 1

>  Příklad č. 2

Inventarizace zboží

Účetní jednotka je povinna ke dni účetní závěrky (k rozvahovému dni) ověřit skutečný stav majetku a závazků a porovnat ho se stavem účetním. Účetní jednotky mohou při zjišťování skutečného stavu stanovit den, ke kterému skutečný stav zjišťují a který předchází rozvahovému dni. Tento jiný den je nazýván „rozhodným dnem“. Zjišťování skutečného stavu je pak dokončeno podle účetních záznamů, které prokazují přírůstky a úbytky majetku a závazků, které nastaly mezi tímto rozhodným dnem a rozvahovým dnem. Při této inventarizaci lze inventuru zahájit nejdříve 4 měsíce před rozvahovým dnem a dokončit ji nejpozději 2 měsíce po rozvahovém dni.

Inventarizační rozdíly se vyúčtují do období, za které se inventarizace provádí. U zboží je možné provádět inventarizaci také průběžně, pokud jsou zásoby vedeny podle druhů a pokud tomu odpovídá použitý způsob účtování. Pokud máme v účetnictví rozdělen účet 132 na analytické účty podle jednotlivých skladů, prodejen, prodejců apod., je možné provést průběžně inventury jednotlivých skladů, prodejen.

Inventarizační rozdíly mohou být:

manko; (manka se účtují na účet 549-Manka a škody z provozní činnosti),
přebytek;
pokud se má za to, že k němu došlo chybným účtováním při vyskladnění, účtuje se na stranu D účtu 504-Prodané zboží,
přebytek jako rozdíl mezi skutečným stavem a účetním zůstatkem, který nevznikl chybou v účtování;
účtujeme na stranu D účtu 648-Ostatní provozní výnosy.

Přirozené úbytky a ztráty a ztratné v maloobchodním prodeji do výše normy stanovené účetní jednotkou nepovažujeme ve smyslu § 25 odst. 2 ZDP za manko (inventarizační rozdíl). Této skutečnosti odpovídá i postup vyúčtování na stranu MD účtu 504-Prodané zboží.

Manka a přebytky zásob lze vzájemně vyrovnávat pouze tehdy, jsou-li zásoby evidovány podle jednotlivých druhů a jedná-li se o manka a přebytky zásob, které vznikly ve stejném inventarizačním období neúmyslnou záměnou jejich jednotlivých druhů (např. v důsledku jejich podobného balení). Převyšuje-li po tomto vyrovnání částka mank částku přebytků, je třeba rozdíl posuzovat jako výsledné manko; převyšuje-li částka přebytků částku mank, posuzuje se rozdíl jako výsledný přebytek.

Při inventarizaci se zjišťuje také užitná hodnota zboží, která se porovnává s oceněním v účetnictví. Na dočasně snížené hodnoty se vytváří opravná položka, při definitivním snížení hodnoty se účtuje na MD účtu 549-Manka a škody z provozní činnosti.

Účtování

Účtování způsobem průběžným (způsobem A) a způsobem periodickým (způsobem B)

O zásobách zboží můžeme účtovat buď způsobem průběžným (A) nebo periodickým (B). Každá účetní jednotka si může zvolit způsob, který jí více vyhovuje. Většině obchodních organizací vyhovuje způsob průběžný (A).

Účtování způsobem průběžným (A) je průkaznější. I bez provedení inventury známe na základě zůstatků na analytických účtech zůstatek zboží ve skladu. Inventura pouze potvrzuje účetní stav na rozvahových účtech. Ve větších účetních jednotkách s rozsáhlým skladovým hospodářstvím upřednostňují tento způsob účtování.

Způsob periodický (B) se užívá spíše u menších účetních jednotek. Tento způsob není příliš přehledný v průběhu účetního období, protože jedině inventurou jsme schopni prokázat skutečný stav a doúčtovat závěrečné operace při účetní závěrce.

Způsob průběžný (způsob A):

•  Na začátku účetního období při otevření účetních knih nemají výsledkové účty (tj. i účet 504) počáteční zůstatek.
V průběhu účetního období
Při použití způsobu průběžného (A) používáme účet 131-Pořízení zboží. Na tomto účtu dochází k párování příjemek s fakturami. Také se tomuto účtu někdy říká kalkulační, protože se na něm vyčísluje pořizovací cena z ceny pořízení a z vedlejších pořizovacích nákladů.
Přijaté faktury účtujeme na Má dáti účtu 131
, příjemky na sklad účtujeme na stranu Dal účtu 131 souvztažně s účtem 132-Zboží na skladě. Úbytek ze skladu účtujeme na základě výdejek vždy na stranu Dal účtu 132. Na straně Má dáti je pak většinou účet 504-Prodané zboží (při prodeji zboží), nebo také účet 501-Spotřeba materiálu (pokud je zboží spotřebováváno jako vzorek například na testování), nebo na účet 549-Manka a škody z provozní činnosti, pokud vznikla škoda na zboží nebo bylo při inventuře zjištěno manko. Na straně Má dáti může být také účet 543-Poskytnuté dary v provozní oblasti (darujeme zboží), nebo výjimečně i účet 042-Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek, pokud se rozhodneme zboží používat jako dlouhodobý majetek (např. nemovitost, původně určenou k prodeji, jsme se rozhodli začít pronajímat nebo kopírku, původně určenou k prodeji jsme se rozhodli sami používat).
Vedlejší pořizovací náklady jsou součástí ocenění
. Pokud jsou vynaloženy formou vnitropodnikových služeb, musíme je aktivovat. Nejčastější formou je vnitropodniková doprava, kterou účtujeme na MD účtu 131 a na D účtu 586-Aktivace vnitropodnikových služeb.
Předání výrobků do skladu zboží se musí uskutečnit vždy bez zakalkulovaného zisku. Pokud je při předání zisk zahrnut ve vnitropodnikové ceně výrobku, musí být následně vyloučen z  výsledku hospodaření.
Na konci účetního období
při účetní závěrce je třeba doúčtovat nevyfakturované dodávky (došlo zboží, faktura zatím ne) a vyúčtovat vyfakturované, dosud nepřevzaté zboží. Pokud je na účtu 131 zůstatek také z titulu odmítnuté nebo vrácené (reklamované) dodávky, je možné také tuto dodávku vyúčtovat jako pohledávku za dodavatelem. To by nastalo například v případě, že by dodavatel prováděl úpravu dodávky nebo zajišťoval dodávku novou, ale dodávka by ještě nebyla na cestě, eventuálně reklamace by ještě nebyla vyřízená. Po těchto operacích musí vykazovat účet 131-Pořízení zboží nulový zůstatek.
Tyto operace se účtují povinně až na konci účetního období, účetní jednotka se může rozhodnout účtovat o těchto operacích i častěji (měsíčně).
Při uzavření účetních knih se zůstatek účtu převádí ze strany D na stranu MD účtu 710-Účet zisků a ztrát.

>  Základní souvztažnosti

>  Příklad č. 3

>  Příklad č. 4

>  Příklad č. 5

Způsob periodický (způsob B):

•  Na začátku účetního období při otevření účetních knih nemají výsledkové účty (tj. i účet 504) počáteční zůstatek.
V průběhu účetního období
při účtování způsobem periodickým (B) se veškeré přijaté faktury za zboží i za vedlejší pořizovací náklady za zboží účtují přímo do spotřeby na účet 504-Prodané zboží. K tomu musí být samozřejmě vedena skladová evidence. Pokud se využívá vnitropodniková doprava zboží nebo jiné vnitropodnikové služby, dochází k jejich přeúčtování.
Na konci účetního období
při uzavírání účetních knih se na konci účetního období převede počáteční zůstatek z účtu zboží na účet 504-Prodané zboží, stav zásob podle skladové evidence k poslednímu datu účetního období se převede na sklad a zároveň se sníží účet 504. Dále se zaúčtují nevyfakturované dodávky zboží a vyfakturované, dosud nepřevzaté dodávky na sklad. Na tyto operace se při účtování způsobem periodickým (B) často zapomíná.
Také se zaúčtují inventarizační rozdíly jako rozdíly mezi skladovým stavem a fyzickým stavem. Inventarizační rozdíly se proúčtují do toho období, za které se inventura provádí.

>  Příklad č. 6

Nesprávnosti v účtování

1.  Nevedení analytických účtů pro potřeby transformace účetního výsledku hospodaření na daňový základ podle ZDP, nedostatečné analytické členění podle jednotlivých míst uložení nebo jednotlivých zodpovědných osob.
2. Chybně stanovené normy ztratného jako daňově uznatelný náklad (obvykle ve větší částce než při kontrole bude uznáno správcem daně).
3. Do pořizovací ceny nejsou zahrnovány všechny náklady související s pořízením (a jsou účtovány jako běžné náklady např. na přepravu) nebo naopak zahrnutím některých nákladů do pořizovací ceny, i když nejsou podle Vyhlášky její součástí.
4. Neprůkazně provedené inventury.
5. Při uzavírání účetních knih nejsou převedeny všechny vedlejší náklady související s pořízením zásob, které nebyly do konce účetního období spotřebovány, zpět na analytický účet zásob, ale jsou ponechány v plné výši v nákladech na účtu 504.
6. Při evidenci zásob způsobem periodickým (B) není dostatečně průkazně vedena skladová evidence, i když u tohoto způsobu evidence na ni musí být kladen větší důraz než u evidence zásob způsobem průběžným (A).
7. Nedoúčtování nevyfakturovaných nebo nepřevzatých dodávek zboží při účetní závěrce.
8. Neexistují smlouvy o hmotné odpovědnosti za zásoby s jednotlivými odpovědnými osobami.

Vztah k účetní závěrce

Vyhláškou č. 500/2002 Sb. je stanoveno uspořádání a označování položek rozvahy a výkazu zisku a ztráty. Údaje o účtu 504 se uvádí takto:

Výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu
ř. označený A.1. Náklady vynaložené na prodané zboží
Výkaz zisku a ztráty ve zkráceném rozsahu (pouze malé a mikro účetní jednotky, které nejsou obchodní společností a zároveň nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem)
ř. označený A. Výkonová spotřeba

Analytické členění

Při vytváření analytických účtů by měly účetní jednotky brát v úvahu následující hlediska:

a)  členění podle jednotlivých druhů zásob, hmotně odpovědných osob a míst uložení či umístění při účtování o zásobách. Odděleně se sledují zásoby dané do zástavy, popř. kterými se ručí za závazky,
b) analytické účty se vedou podle druhů či skupin zásob na skladních kartách či v datových souborech počítače (u zásob zboží v maloobchodní činnosti alespoň podle hmotně odpovědných osob či podle míst uložení),
c) analytické účty podle druhu či skupin zásob slouží k jejich identifikaci a obsahuje zejména označení, datum pořízení, datum vyskladnění, ocenění, údaje o množství,
d) členění pro daňové účely, tzn. pro transformaci účetního výsledku hospodaření před zdaněním na daňový základ vymezený ZDP, zejména pokud jde o výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů a zdaňované příjmy, pro potřeby DPH, spotřebních daní apod.,
e) členění z hlediska potřeb finančního řízení účetní jednotky,
f) zřídit analytické účty pro zásoby dané ke zpracování jiné účetní jednotce, do konsignačních skladů či zapůjčených mimo účetní jednotku; v těchto případech se k příslušnému analytickému účtu uvádí i místo uložení zásob

Účetní doklady

Účetními doklady, pokud splňují náležitosti dané § 11 ZoÚ, jsou obvykle dodavatelské faktury, výdajové pokladní doklady, interní doklady - výdejky, příjemky a převodky zboží.

Daňové aspekty

Položky zúčtované na tomto účtu mohou mít charakter daňově uznaných i daňově neuznaných nákladů, proto je nutné podle věcného charakteru a daňového pohledu zřídit celou řadu analytických účtů.

ZDP má zvláštní úpravu pro likvidaci zboží (viz účet 548/005).

Daňově neuznatelným nákladem je osobní spotřeba poplatníka, zaměstnanců, náklady na reprezentaci (výdaje), pohoštění, občerstvení a dary apod. (podrobnější výklad je u položek 504/002, 504/004, 527/003 a účtů 513, 543 a 548).

Související hesla DPH

Předmět daně
Daňové doklady
Stanovení místa plnění při dodání zboží
Tuzemské dodání zboží
Pořízení zboží z jiného členského státu
Dovoz zboží
Přeprava a služby přímo vázané na dovoz a vývoz zboží
Nárok na odpočet daně
Nárok na odpočet daně při registraci
Nárok na odpočet daně při rušení registrace
Krácený nárok na odpočet daně
Poměrný nárok na odpočet daně
Vyrovnání odpočtu daně
Režim přenesení daňové povinnosti
Poskytování dárků a obchodních vzorků

Právní úprava

§ 23 odst. 7, § 24 odst. 1, § 24 odst. 2 písm. zg), § 25 odst. 1 písm. n), t), § 25 odst. 2 ZDP
§ 11, 13, 24 až 26, 29 a 30 ZoÚ
§ 9, 2022, 23 a 49 Vyhlášky
ČÚS č. 007 Inventarizační rozdíly a ztráty v rámci norem přirozených úbytků zásob
ČÚS č. 015 Zásoby
bod 3. ČÚS č. 019 Náklady a výnosy
Pokyn GFŘ D-22 k § 25 ZDP bod 3

Revize a verze:
Poslední revize textu byla provedena k 01. 09. 2020. Otevřená verze textu odpovídá stavu právní úpravy k 01. 01. 2020 (od té doby beze změn).
Starší verze: k 01. 09. 2019
 k 01. 01. 2016
 k 01. 05. 2015
 k 31. 12. 2014
 k 01. 01. 2013
 k 01. 09. 2012
 k 31. 12. 2011
 k 31. 12. 2009
 k 01. 05. 2008
 k 01. 01. 2008
 k 01. 01. 2007
 k 31. 12. 2006
 k 01. 09. 2006
 k 01. 01. 2005
 k 01. 09. 2004
 k 01. 05. 2004
 k 01. 01. 2004
 k 01. 05. 2003
 k 01. 01. 2003
 k 01. 05. 2002
 k 01. 01. 2002
 k 01. 01. 2001
Analýza platnosti - změny po datu poslední revize:
Od poslední revize textu k 01. 09. 2020 nebyly žádné výše uvedené podtržené předpisy změněny.

Poznámka: systém pro analýzu změn zohlednil stav po zapracování těchto předpisů.
Účetní průvodce MáDáti

Nakladatelství Sagit, a. s.
Horní 457/1
700 30 Ostrava-Hrabůvka

 

IČ: 277 76 981
DIČ: CZ27776981
Registrace: OR KS Ostrava, B 3086

Kontakty

E-mail: it@sagit.cz
Telefon: 596 786 002
www.sagit.cz

© 2021 Nakladatelství Sagit, a. s. Všechna práva vyhrazena.