Na tomto účtu se účtuje o spotřebě:
| • | nakoupeného zboží (viz hesla Zásoby a Zboží), |
| • | zboží vyrobeného vlastní činností. |
Při nákupu zboží oceňujeme v pořizovacích cenách. Pořizovací cena zahrnuje cenu pořízení a náklady s pořízením související.
Zboží vytvořené vlastní činností oceňujeme vlastními náklady. Vlastní náklady zahrnují přímé náklady vynaložené na výrobu, popřípadě i přiřaditelné nepřímé náklady, které se vztahují k výrobě nebo k jiné činnosti; do přímých nákladů se zahrnuje pořizovací cena materiálu a jiných spotřebovaných výkonů a další náklady, které vzniknou v přímé souvislosti s danou výrobou nebo jinou činností. Ocenění vlastními náklady může být provedeno buď podle skutečné výše nákladů nebo podle plánových (operativních) kalkulací. Podrobněji viz heslo Oceňování.
Na analytických účtech lze pořizovací cenu zboží rozdělit na cenu pořízení a náklady s pořízením související nebo na předem stanovenou cenu pořízení a odchylku od skutečné ceny pořízení a náklady s pořízením související. Při vyskladnění zásob se odchylka rozpouští způsobem závazně stanoveným účetní jednotkou, minimálně jedenkrát měsíčně.
U zboží se často používá i způsob ocenění v prodejních cenách. Pořizovací cena je tak na analytických účtech rozdělena minimálně na prodejní cenu a odchylku (zápornou) mezi prodejní cenou a pořizovací cenou (marži). Často jsou na analytických účtech zvlášť vyčísleny vedlejší pořizovací náklady a DPH.
Pro účely přehledné a jednoduché skladové evidence a zároveň průkazného a správného účtování je nutné zvolit jeden z možných způsobů vedení analytických účtů. Obvykle jeden z analytických účtů navazuje na skladovou evidenci a další ho doplňují o vedlejší náklady související s pořízením, rozdíly z cen apod.
Nejčastěji se užívají tyto způsoby:
| a) | Analytický účet obsahuje cenu pořízení nakoupeného zboží a navazuje na skladovou evidenci (132.1). Přírůstky se účtují podle příjemek, úbytky podle výdejek. |
| Ocenění úbytků může být cenou zjištěnou váženým aritmetickým průměrem nebo způsobem FIFO ("první do skladu a první ze skladu"). Vážený aritmetický průměr je nutné počítat nejméně jednou za měsíc. | |
| Na druhý analytický účet (132.2) jsou zachycovány všechny vedlejší náklady související s pořízením, které patří do pořizovací ceny. Úbytky těchto vedlejších nákladů se účtují k prodanému zboží na účet 504 v pravidelných intervalech (nejčastěji měsíčně) vypočtené průměrným procentem podle prodeje zboží v daném období. Způsob rozpouštění vedlejších nákladů musí být stanoven vnitřní směrnicí. | |
| b) | Zboží se vede v pevné ceně, předem stanovené, podle příjemek na sklad na účtu 132.1. Zboží je v této ceně i vyskladňováno. Na dalším účtu se sleduje rozdíl mezi pevnou cenou a cenou fakturovanou dodavatelem sumou vedlejších nákladů souvisejících s pořízením (132.2). Současně je možné tento analytický účet dále rozdělit na 132.21 (rozdíl mezi pevnou cenou a cenou fakturovanou) a 132.22 (vedlejší náklady na pořízení). Úbytky z obou analytických účtů se účtují k prodeji zboží na účet 504 v pravidelných intervalech vypočtené průměrným procentem podle prodaného zboží v daném období. Způsob musí být opět popsán ve vnitřní směrnici účetní jednotky. |
| c) | Další způsob je tzv. "kontrolou korunou". Zboží je vedeno v prodejních cenách, které se na analytickém účtu člení na pořizovací cenu a marži. Úbytky jsou také v prodejní ceně. Na tomto účtu můžeme pak ověřit, že platí konečný stav zásob = počáteční stav zásob + přírůstky - tržby za prodej zásob. |
Výdej (spotřeba) zboží
Při vyskladňování zásob zboží se účtuje v cenách, v nichž jsou zásoby evidovány na skladě. Pokud jsou zásoby stejného druhu oceněny různou výší cen, při výdeji je možné použít buď průměrnou cenu (vážený aritmetický průměr), nebo cenu nejstaršího přírůstku daného druhu zásob (FIFO). Vážený aritmetický průměr je nutné počítat nejméně jedenkrát měsíčně.
Problémy s výdejem zásob a jejich oceněním se zabývají různé oceňovací techniky. Z nejrozšířenějších jsou používány následující:
| a) | oceňování ve skutečných pořizovacích cenách |
| b) | oceňování v průměrných pořizovacích cenách |
| c) | oceňování podle zásady “první do skladu, první ze skladu” (FIFO) |
| d) | oceňování podle zásady “poslední do skladu, první ze skladu” (LIFO) - v ČR se nesmí používat |
| e) | oceňování v předem stanovených cenách se samostatným vykázáním oceňovacích rozdílů |
Inventarizace zboží
Účetní jednotka je povinna ke dni účetní závěrky (k rozvahovému dni) ověřit skutečný stav majetku a závazků a porovnat ho se stavem účetním. Účetní jednotky mohou při zjišťování skutečného stavu stanovit den, ke kterému skutečný stav zjišťují a který předchází rozvahovému dni. Tento jiný den je nazýván „rozhodným dnem“. Zjišťování skutečného stavu je pak dokončeno podle účetních záznamů, které prokazují přírůstky a úbytky majetku a závazků, které nastaly mezi tímto rozhodným dnem a rozvahovým dnem. Při této inventarizaci lze inventuru zahájit nejdříve 4 měsíce před rozvahovým dnem a dokončit ji nejpozději 2 měsíce po rozvahovém dni.
Inventarizační rozdíly se vyúčtují do období, za které se inventarizace provádí. U zboží je možné provádět inventarizaci také průběžně, pokud jsou zásoby vedeny podle druhů a pokud tomu odpovídá použitý způsob účtování. Pokud máme v účetnictví rozdělen účet 132 na analytické účty podle jednotlivých skladů, prodejen, prodejců apod., je možné provést průběžně inventury jednotlivých skladů, prodejen.
Inventarizační rozdíly mohou být: ...
Máte zakoupeno předplatné? Zadejte prosím svůj přihlašovací kód a heslo.
Pokud předplatné účetního průvodce MáDáti dosud nemáte, mužete si předplatné rovnou zakoupit.
Používání účetního průvodce MáDáti je zpoplatněno:
Další podmínky:
Nakladatelství Sagit, a. s.
Horní 457/1
700 30 Ostrava-Hrabůvka
IČ: 277 76 981
DIČ: CZ27776981
Registrace: OR KS Ostrava, B 3086
E-mail: it@sagit.cz
Telefon: 596 786 002
www.sagit.cz
© 2025 Nakladatelství Sagit, a. s. Všechna práva vyhrazena.