Výklad (komentář) k účtu

Na tomto účtu se účtují smluvní sankce ze závazkových vztahů. Účet má vyjadřovat náklady vzniklé z titulu (po účetní jednotce) nárokovaných smluvních pokut, úroků z prodlení či jiných sankcí smluvního charakteru ze závazkových vztahů dle ObčZ v případě jejich neplnění.

Účtují se zde částky smluvních sankcí bez ohledu na to, zda byly zaplaceny či nikoliv, a to

Snad nejčastěji v praxi se vyskytující je předpis sankce z titulu prodlení dlužníka se splněním peněžitého dluhu, tj. smluvních úroků z prodlení dle § 1970 ObčZ. 

Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, tak může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.

Výše těchto úroků může být mezi smluvními stranami ujednána. Neujednají-li smluvní strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše úroku z prodlení stanovená nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

Výše úroku z prodlení tak nyní odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

Vedle úroků z prodlení má věřitel nárok i na úhradu minimální výše nákladů spojených s uplatněním své pohledávky. Podmínky a jejich výši přitom opět stanoví již zmíněné nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve svém § 3.

Pro úplnost dodejme, že obvyklou délku doby splatnosti dluhu stanoví ObčZ ve svém § 1963.

Rámec smluvních pokut je vymezen § 2048 ObčZ, dle kterého může věřitel požadovat smluvní pokutu, pokud si tuto pokutu smluvní strany ujednají pro případ porušení smluvené povinnosti; ujednána přitom musí být i určitá výše smluvní pokuty nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí. Věřitel pak může požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

Jak z výše uvedeného vyplývá, nárok na smluvní pokutu jedné straně vzniká pouze tehdy, pokud tato smluvní pokuta byla smluvně sjednána. Oproti tomu nárok na úrok z prodlení takto smluvně upraven být nemusí a vzniká tzv. „ze zákona“ (při prodlení dlužníka).

Otázkou je, kdy náklady vzniklé z titulu smluvních sankcí v účetnictví zachytit. O závazku (resp. dluhu) z titulu smluvních sankcí se souvztažným zápisem na vrub účtu provozních nákladů se účtuje ke dni, kdy bylo právo věřitele tyto sankce požadovat uplatněno, nárok na tyto smluvní sankce věřitel vyčíslil a svůj požadavek dlužníkovi sdělil. Okamžik účtování je tedy spojen s okamžikem, kdy věřitel svůj nárok vznesl.

Případnou míru rizika z titulu možného úspěšného uplatnění smluvních sankcí věřitelem lze do této doby na straně možného dlužníka promítnout v jeho účetnictví pouze (a dobrovolně) jen formou rezerv (daňově neúčinných, tj. rezerv účetních).

Účtování