Výklad (komentář) k položce

Účet 558/001 je určen k tvorbě a zúčtování (změně stavu) zákonných opravných položek k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení.

Tato tvorba opravných položek je podle § 55 Vyhlášky účtována na vrub nákladů. Ke snížení či zrušení opravných položek dochází jejich proúčtováním ve prospěch nákladů.

Věřitel je podle § 8 ZoR oprávněn k pohledávkám za svými dlužníky, kteří se ocitli v insolvenčním řízení, vytvářet zákonné opravné položky, a to až do výše neuhrazené rozvahové hodnoty svých pohledávek.

Oprávnění k tvorbě tohoto typu ZOP však nemají všichni věřitelé. Z tvorby této ZOP jsou vyloučeny pohledávky vzniklé mezi spojenými osobami, tj. osobami kapitálově či jinak spojenými ve smyslu § 23 odst. 7 ZDP. Tvorbu opravných položek k pohledávkám vzniklým za těmito spojenými osobami § 8 odst. 1 ZoR zakazuje. Otázka spřízněnosti věřitele a dlužníka je přitom z hlediska posouzení možnosti tvorby ZOP omezující u všech typů ZOP a je pro všechny typy ZOP nastavena jednotně. Ve všech případech je rozhodující, jaký byl mezi věřitelem a dlužníkem vztah v okamžiku vzniku pohledávky.

Respektována musí být i veškerá další omezení platná všeobecně pro všechny typy ZOP - viz účet 558.

Základní podmínkou úspěšné a daňově relevantní tvorby opravných položek podle § 8 ZoR je (prokazatelná) existence nepromlčené pohledávky a její včasné přihlášení u soudu v časovém období od zahájení insolvenčního řízení do konce lhůty stanovené v rozhodnutí soudu o úpadku nebo do konce lhůty podle insolvenčního zákona, pokud soud s rozhodnutím o úpadku spojí rozhodnutí o povolení oddlužení. Rozhodnutí o úpadku vydává podle § 136 insolvenčního zákona insolvenční soud, je-li osvědčením nebo dokazováním zjištěno, že dlužník je v úpadku nebo že mu úpadek hrozí. Odstavec druhý téhož § 136 pak stanoví náležitosti tohoto rozhodnutí, přičemž jednou z nich je i výzva, aby věřitelé, kteří dosud své pohledávky nepřihlásili, tak učinili ve stanovené lhůtě. Tato lhůta k přihlášení pohledávek stanovená v rozhodnutí činí 2 měsíce. Je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, činí lhůta k přihlášení pohledávek 30 dnů. Byla-li povolena reorganizace, postačí namísto přihlášky pohledávky, aby dlužník věřitelovu pohledávku správně uvedl v seznamu svých závazků (i v tomto případě však lze jen a pouze doporučit aktivní přístup věřitele, tj. aktivní přihlášení pohledávky).

K přihláškám, které jsou podány později, tj. po stanovené lhůtě, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky nejsou v insolvenčním řízení uspokojovány (§ 173 odst. 1 insolvenčního zákona).

Tvorba ZOP je realizována v tom období, v němž byla pohledávka přihlášena. Včasné přihlášení pohledávky přitom musí být poplatníkem jednoznačně prokázáno, neboť na pohledávky přihlášené až po uplynutí soudem stanovené lhůty nelze brát zřetel a tento typ opravné položky k nim vytvářet nelze.

Aplikace popsaného režimu je však omezena pouze na případy pohledávek nesporných. Byla-li pohledávka popřena, v souladu s pravidly insolvenčního zákona, insolvenčním správcem, dlužníkem či věřitelem (v případech, kdy je těmto subjektů dané právo insolvenčním zákonem přiznáno), je nutno ke zrušení opravné položky přistoupit okamžitě, bez možnosti jejího využití ke krytí následného odpisu pohledávky. Rozhodující je však v tomto případě až účinné popření pohledávky. Znamená to tedy, že v bezesporných případech, kdy původní věřitel popření jako takové akceptuje, je nutno ZOP zrušit v období, kdy k popření pohledávky došlo, v případech, kdy s daným popřením dotčený věřitel není srozuměn až na základě případného pravomocného rozhodnutí soudu vydaného v jeho neprospěch. Ke zrušení ZOP je tedy nutno přistoupit až v tom zdaňovacím období, kdy rozhodnutí soudu v dané věci nabude právní moci.