Výklad (komentář) k položce

Tento účet slouží k zachycení operací souvisejících s tvorbou a zúčtováním (tj. změnou stavu) zákonných opravných položek, upravených § 8a ZoR.

Opravné položky tohoto typu, tvořené v souladu s § 8a ZoR, jsou zákonem pojmenovány (z dnešního pohledu) poněkud nešťastně jako „Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. prosinci 1994“. Charakteristiky vymezené nadpisem § 8a, tj. že opravné položky se váží k pohledávkám nepromlčeným a splatným po 31. 12. 1994, jsou totiž společnými charakteristikami platnými pro veškeré zákonné opravné položky (ZOP) - viz výklad k účtu 558.

Opravné položky vymezené § 8a ZoR, jejichž tvorba je považována za náklad daňově účinný, mohou vytvářet poplatníci daně z příjmů vedoucí (podvojné) účetnictví, pokud k předmětným pohledávkám nevytvářejí rezervy či opravné položky jiného typu.

Kromě omezení platných všeobecně pro veškeré ZOP (viz komentář k účtu 558) je nutno v případě opravných položek typu § 8a respektovat i další, specifické limity.

Opravné položky typu § 8a nelze tvořit k pohledávkám vzniklým mezi spojenými osobami vymezenými § 23 odst. 7 ZDP, tj. osobami kapitálově či jinak spojenými. Spřízněnost věřitele a dlužníka klade zásadní překážku tvorby tohoto typu ZOP. Z textu § 8a odst. 3 ZoR přitom vyplývá, že tento vztah je testován k okamžiku vzniku pohledávky a nikoli k okamžiku pozdějšímu, např. počátku tvorby ZOP. Pokud tedy pohledávka vznikla mezi osobami spojenými, přičemž tyto osoby posléze již přestaly osobami spojenými býti, je nutno zákaz tvorby ZOP typu § 8a k této pohledávce respektovat i nadále. Stejně problematickou je i situace, kdy současný věřitel pohledávku nabyl (za úplatu) od věřitele původního, který byl k okamžiku vzniku pohledávky ve vztahu k dlužníkovi osobou spojenou. Ani tento „nový věřitel“, tj. nabyvatel pohledávky, nemůže daný typ ZOP k této pohledávce vytvořit.

Ustanovení § 8a odst. 3 zakazuje tvorbu této ZOP i k pohledávkám vzniklým za členy obchodní korporace za upsaný vlastní kapitál. Toto další omezení však lze považovat za nadbytečné, neboť opakuje omezení platné pro veškeré ZOP všeobecně (viz § 2 odst. 2 ZoR).

Zatímco omezení vyplývající ze vztahu „věřitel – dlužník“ postihuje poměrně úzký okruh dotčených subjektů, zvláštní pozornost je nutno věnovat podmínce platné všeobecně, bez ohledu na vzájemný vztah věřitele a dlužníka. Ustanovením § 2 odst. 4 ZoR je zakázána tvorba ZOP typu § 8a (spolu s § 8c – viz účet 558/003) v situaci, kdy věřitel má vůči svému dlužníkovi současně i splatné dluhy, přičemž vzájemný zápočet těchto dluhů a pohledávek nebyl proveden. Rozhodujícím v dané situaci přitom není, zda pro realizaci vzájemného zápočtu pohledávek a dluhů postačuje úkon jednostranný, či je vyžadována vzájemná dohoda zúčastněných stran. Žádnou roli přitom nehraje ani poměr mezi vlastní výší pohledávek a dluhů. Existence i nepatrného (již splatného) dluhu tak může zapříčinit nemožnost tvorby ZOP k pohledávce, která svou výší tento dluh mnohonásobně převyšuje. Popsané omezení však neplatí absolutně. V případě zpochybnění pohledávky právním jednáním dlužníka se předmětná restrikce nepoužije na tu část hodnoty pohledávek, která převyšuje hodnotu dluhů dlužníkem zpochybněných, pokud věřitel pohledávku vymáhá soudně (popř. v řízení rozhodčím či správním) a provede zápočet ke dni pravomocného ukončení řízení (viz § 2 odst. 5 ZoR).

Komentář k technice tvorby ZOP typu § 8a – viz část Daňové aspekty.

Zákonné opravné položky se zruší, pokud pominou důvody pro jejich existenci nebo pokud pohledávka, k níž byla opravná položka vytvořena, se promlčela, popřípadě nastaly důvody, za nichž se odpis pohledávky považuje za daňově uznatelný náklad dle ZDP.

Podle § 55 Vyhlášky je tvorba opravných položek účtována na vrub nákladů. Ke snížení či zrušení opravných položek dochází jejich proúčtováním ve prospěch nákladů.

Opravné položky nesmí mít aktivní zůstatek.

Další komentář viz i účet 558.

Účtování

>  Základní souvztažnosti

Nesprávnosti v účtování

Tvorba zákonné opravné položky v rozporu s ustanoveními § 2 a ...