Výklad (komentář) k účtu

Na tomto účtu účetní jednotka sleduje dlouhodobé bankovní úvěry, tj. úvěry poskytnuté bankou na dobu delší než jeden rok.

Pokud jsou používány i cizí měny, musí být účetnictví vedeno v českých korunách i cizích měnách. Přepočet cizí měny na českou je prováděn směnným kursem devizového trhu, vyhlašovaným ČNB. Pro přepočet k okamžiku uskutečnění účetního případu je možno použít denní kurs konkrétní banky nebo pevný kurs na určité období, které si stanoví účetní jednotka ve své vnitřní směrnici (viz účetní záznamy). Ke konci rozvahového dne je nutno použít kurs k rozvahovému dni.

Účtování

Schéma č. 1

Schéma č. 2

Základní souvztažnosti

Příklad č. 1

Nesprávnosti v účtování

U dlouhodobých bankovních úvěrů se často chybuje v oblasti účtování placených úroků, kdy jsou všechny placené úroky účtovány do daňově uznatelných nákladů. Nesmíme však zapomínat, že úroky z úvěru na pořízení dlouhodobého majetku do doby uvedení majetku do používání mohou, ale nemusí být součástí pořizovací ceny dlouhodobého majetku - záleží na rozhodnutí účetní jednotky. V případě získání úvěru na pořízení dlouhodobého majetku tedy musí účetní jednotka stanovit způsob účtování úroků do doby uvedení do užívání ve své vnitřní směrnici.

V případě, že úvěr je poskytnut osobou, která má účast na kontrole nebo majetku účetní jednotky, může být část placených úroků daňově neuznatelná.

Velmi často se také zapomíná na nutnost rozdělení zůstatku dlouhodobého úvěru v rámci účetní uzávěrky na část s dlouhodobým charakterem a část se splatností do jednoho roku. Část dlouhodobá a krátkodobá se vykazují zvlášť v rámci dlouhodobých a krátkodobých závazků.

Další častou chybou v oblasti výkaznictví je neuvedení závazku z titulu placených úroků v příloze k účetní závěrce. Je nutno si uvědomit, že přijetím úvěru na sebe účetní jednotka zároveň bere závazek platit úroky, tento závazek reálně existuje, ale není zachycen nikde v účetnictví. Protože se nejedná o zanedbatelné částky, je nutno tento závazek vykázat alespoň v příloze k účetní závěrce. Tento požadavek se netýká eskontních úvěrů, kde se o placeném úroku účtuje již při poskytnutí eskontního úvěru. Nesmíme ovšem zapomenout tento úrok časově rozlišit, pokud se týká více účetních období.

Vztah k účetní závěrce

Vyhláškou č. 500/2002 Sb. je stanoveno uspořádání a označování položek rozvahy a výkazu zisku a ztráty.

Stavy analytických účtů k syntetickému účtu 461-Dlouhodobé bankovní úvěry (ke dni uvedenému v záhlaví výkazu) jsou vykazovány:

Analytické členění

Účetní doklady

Účetním dokladem, pokud splňuje náležitosti dané § 11 ZoÚ, je výpis z úvěrového účtu.

Daňové aspekty

V daňové oblasti jsou poplatky bance za poskytnutí úvěru daňovým nákladem (viz daňový, nedaňový).

Úroky jsou obecně daňovým nákladem. Neplatí to však v případě, kdy je úvěr poskytnut na nákup dlouhodobého majetku a účetní jednotkou je rozhodnuto o jejich zahrnutí do ocenění pořizovaného majetku (viz dlouhodobý hmotný majetek). Úroky naběhlé do doby uvedení dlouhodobého hmotného majetku do používání potom tvoří součást pořizovací ceny dlouhodobého majetku.

Je-li úvěr přijat dlužníkem, který vede účetnictví, od věřitele-fyzické osoby, který účetnictví nevede, lze příslušné úroky považovat za daňově účinné až okamžikem jejich zaplacení [§ 24 odst. 2 písm. zi) ZDP].

Výše daňově uznatelných placených úroků je rovněž omezena v případě poskytnutí úvěru osobou s účastí na kontrole nebo majetku příslušného subjektu [§ 25 odst. 1 písm. w) ZDP]. O daňových aspektech úroků blíže viz účet 562-Úroky.

Kursový zisk nebo ztráta (viz měna) v případě splácení úvěru, i při přepočtu ke konci rozvahového dne, je daňovým nákladem nebo výnosem.

Při stanovení základu daně za zdaňovací období započaté v roce 2003 byl poplatník, který je podnikatelem účtujícím podle Vyhlášky, oprávněn vyloučit kladný rozdíl mezi výnosy a náklady vzniklými přepočtem dluhových cenných papírů se splatností delší než 12 měsíců držených do splatnosti, závazků a pohledávek vyjádřených v cizí měně na českou měnu ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se účetní závěrka sestavuje podle § 24 odst. 2 písm. b) ZoÚ (dále jen "nerealizované kursové zisky").

O tyto vyloučené nerealizované kursové zisky je poplatník povinen zvýšit základ daně v bezprostředně následujících třech zdaňovacích obdobích (případně obdobích, za něž je podáváno daňové přiznání). A to v prvním období nejméně o jednu třetinu, ve druhém období nejméně o polovinu zbývající částky a ve třetím období o zbývající částku. V případě vzniku povinnosti podat daňové přiznání při prohlášení konkurzu, zrušení, sloučení, ukončení nebo přerušení činnosti, je poplatník povinen svůj základ daně zvýšit o zbývající část vyloučených kursových zisků jednorázově (viz čl. II bod 32 a 33 zákona č. 438/2003 Sb.).

Právní úprava