Sdělení č. 44/2004 Sb. m. s., smlouva o přistoupení České republiky a dalších zemí k EU

Znění účinné od 21. 8. 2009 do 8. 8. 2010.Přehled účinností

SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
č. 44/2004 Sb. m. s.,
s přihlédnutím k opravám uveřejněným ve sděleních č. 72/2004 Sb. m. s., č. 26/2007 Sb. m. s. a č. 64/2009 Sb. m. s.

Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 16. dubna 2003 byla v Athénách podepsána Smlouva mezi Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Řeckou republikou, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Rakouskou republikou, Portugalskou republikou, Finskou republikou, Švédským královstvím, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (členskými státy Evropské unie) a Českou republikou, Estonskou republikou, Kyperskou republikou, Lotyšskou republikou, Litevskou republikou, Maďarskou republikou, Republikou Malta, Polskou republikou, Republikou Slovinsko, Slovenskou republikou o přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii.

Jménem České republiky byla Smlouva podepsána v Athénách téhož dne.

Smlouva byla referendem o přistoupení České republiky k Evropské unii, konaným ve dnech 13. června 2003 a 14. června 2003, schválena. Výsledky referenda byly vyhlášeny oznámením prezidenta republiky ze dne 9. července 2003 pod č. 206/ /2003 Sb.

Prezident republiky Smlouvu ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u vlády Italské republiky, depozitáře Smlouvy, dne 3. listopadu 2003.

Smlouva vstupuje v platnost na základě svého článku 2 odst. 2 dne 1. května 2004 a tímto dnem vstupuje v platnost na základě téhož ustanovení i pro Českou republiku.

České znění Smlouvy včetně českého znění Smlouvy o Evropské unii, Smlouvy o založení Evropského společenství a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii spolu se smlouvami, které je mění nebo doplňují, včetně Smlouvy o přistoupení Dánského království, Irska a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska k Evropskému hospodářskému společenství a k Evropskému společenství pro atomovou energii, Smlouvy o přistoupení Řecké republiky k Evropskému hospodářskému společenství a k Evropskému společenství pro atomovou energii, Smlouvy o přistoupení Španělského království a Portugalské republiky k Evropskému hospodářskému společenství a k Evropskému společenství pro atomovou energii a Smlouvy o přistoupení Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království k Evropské unii, se vyhlašuje současně.

Dále se vyhlašuje české znění Protokolu o opravách Smlouvy mezi Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Řeckou republikou, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Rakouskou republikou, Portugalskou republikou, Finskou republikou, Švédským královstvím, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (členskými státy Evropské unie) a Českou republikou, Estonskou republikou, Kyperskou republikou, Lotyšskou republikou, Litevskou republikou, Maďarskou republikou, Republikou Malta, Polskou republikou, Republikou Slovinsko, Slovenskou republikou o přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii.

OBSAH

Smlouvy o přistoupení České republiky a dalších zemí k Evropské unii

A.	SMLOUVA mezi Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Řeckou republikou, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Rakouskou republikou, Portugalskou republikou, Finskou republikou, Švédským královstvím, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (členskými státy Evropské unie) a Českou republikou, Estonskou republikou, Kyperskou republikou, Lotyšskou republikou, Litevskou republikou, Maďarskou republikou, Republikou Malta, Polskou republikou, Republikou Slovinsko, Slovenskou republikou o přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii
B.	AKT O PODMÍNKÁCH PŘISTOUPENÍ České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie
	ČÁST PRVNÍ: Zásady
	ČÁST DRUHÁ: Úpravy smluv
		Hlava I: Ustanovení o orgánech
			Kapitola 1: Evropský parlament
			Kapitola 2: Rada
			Kapitola 3: Soudní dvůr
			Kapitola 4: Hospodářský a sociální výbor
			Kapitola 5: Výbor regionů
			Kapitola 6: Výbor pro vědu a techniku
			Kapitola 7: Evropská centrální banka
		Hlava II: Jiné úpravy
	ČÁST TŘETÍ: Trvalá ustanovení
		Hlava I: Úprava aktů přijatých orgány
		Hlava II: Jiná ustanovení
	ČÁST ČTVRTÁ: Dočasná ustanovení
		Hlava I: Přechodná opatření
		Hlava II: Jiná ustanovení
	ČÁST PÁTÁ: Ustanovení k provedení tohoto aktu
		Hlava I: Ustavení orgánů a subjektů
		Hlava II: Použitelnost aktů orgánů
		Hlava III: Závěrečná ustanovení
	PŘÍLOHY
		Příloha I: Seznam ustanovení schengenského acquis, jak bylo začleněno do rámce Evropské unie, a aktů na ně navazujících nebo s ním jinak souvisejících, které jsou závazná a použitelná v nových členských státech od přistoupení (uvedený v článku 3 aktu o přistoupení)
		Příloha II: Seznam uvedený v článku 20 aktu o přistoupení
			1. Volný pohyb zboží
				A. Motorová vozidla
				B. Hnojiva
				C. Kosmetika
				D. Legální metrologie a hotově balené zboží
				E. Tlakové nádoby
				F. Textil a obuv
				G. Sklo
				H. Horizontální a procesní opatření
				I. Veřejné zakázky
				J. Potraviny
				K. Chemikálie
			2. Volný pohyb osob
				A. Sociální zabezpečení
				B. Volný pohyb pracovníků
				C. Vzájemné uznávání odborných kvalifikací
					I. Obecný systém
					II. Právní profese
					III. Lékařské a nelékařské zdravotnické obory
					IV. Architektura
				D. Práva občanů
			3. Volný pohyb služeb
			4. Právo obchodních společností
				A. Právo obchodních společností
				B. Účetní normy
				C. Práva k průmyslovému vlastnictví
					I. Ochranná známka Společenství
					II. Dodatková ochranná osvědčení
					III. Průmyslové vzory Společenství
			5. Hospodářská soutěž
			6. Zemědělství
				A. Zemědělské předpisy
				B. Veterinární a rostlinolékařské předpisy
					I. Veterinární předpisy
					II. Rostlinolékařské předpisy
			7. Rybolov
			8. Dopravní politika
				A. Vnitrozemská doprava
				B. Námořní doprava
				C. Silniční doprava
				D. Železniční doprava
				E. Doprava po vnitrozemských vodních cestách
				F. Transevropská dopravní síť
				G. Letecká doprava
			9. Daně
			10. Statistika
			11. Sociální politika a zaměstnanost
			12. Energetika
				A. Obecně
				B. Energetické štítky
			13. Malé a střední podniky
			14. Vzdělávání a odborná příprava
			15. Regionální politika a koordinace strukturálních nástrojů
			16. Životní prostředí
				A. Nakládání s odpady
				B. Jakost vod
				C. Ochrana přírody
				D. Kontrola průmyslového znečištění a řízení rizik
				E. Radiační ochrana
				F. Chemikálie
			17. Ochrana spotřebitele a zdraví
			18. Spolupráce v oblastech spravedlnosti a vnitřních věcí
				A. Soudní spolupráce v občanských a obchodních věcech
				B. Vízová politika
				C. Vnější hranice
				D. Různé
			19. Celní unie
				A. Technické úpravy celního kodexu a prováděcích předpisů k němu
					I. Celní kodex
					II. Prováděcí předpisy
				B. Jiné technické úpravy
			20. Vnější vztahy
			21. Společná zahraniční a bezpečnostní politika
			22. Orgány
		Příloha III: Seznam uvedený v článku 21 aktu o přistoupení
			1. Volný pohyb osob
			2. Zemědělství
				A. Zemědělské předpisy
				B. Veterinární a rostlinolékařské předpisy
					I. Veterinární předpisy
					II. Rostlinolékařské předpisy
			3. Rybolov
			4. Statistika
			5. Regionální politika a koordinace strukturálních nástrojů
		Příloha IV: Seznam uvedený v článku 22 aktu o přistoupení
			1. Volný pohyb kapitálu
			2. Právo obchodních společností
			3. Hospodářská soutěž
			4. Zemědělství
			5. Celní unie
			Dodatek
		Příloha V: Seznam uvedený v článku 24 aktu o přistoupení: Česká republika
			1. Volný pohyb osob
			2. Volný pohyb kapitálu
			3. Zemědělství
				A. Veterinární předpisy
				B. Rostlinolékařské předpisy
			4. Dopravní politika
			5. Daně
			6. Energetika
			7. Životní prostředí
				A. Nakládání s odpady
				B. Jakost vod
				C. Kontrola průmyslového znečištění a řízení rizik
			Dodatek A
			Dodatek B
		Příloha VI: Seznam uvedený v článku 24 aktu o přistoupení: Estonsko
			1. Volný pohyb osob
			2. Volný pohyb služeb
			3. Volný pohyb kapitálu
			4. Zemědělství
			5. Rybolov
			6. Dopravní politika
			7. Daně
			8. Energetika
			9. Životní prostředí
				A. Kvalita ovzduší
				B. Nakládání s odpady
				C. Jakost vod
				D. Kontrola průmyslového znečištění a řízení rizik
				E. Ochrana přírody
		Příloha VII: Seznam uvedený v článku 24 aktu o přistoupení: Kypr
			1. Volný pohyb zboží
			2. Volný pohyb služeb
			3. Volný pohyb kapitálu
			4. Hospodářská soutěž
			5. Zemědělství
				A. Zemědělské předpisy
				B. Veterinární a rostlinolékařské předpisy
			6. Dopravní politika
			7. Daně
			8. Energetika
			9. Životní prostředí
				A. Kvalita ovzduší
				B. Nakládání s odpady
				C. Jakost vod
				D. Kontrola průmyslového znečištění a řízení rizik
			Dodatek
		Příloha VIII: Seznam uvedený v článku 24 aktu o přistoupení: Lotyšsko
			1. Volný pohyb osob
			2. Volný pohyb služeb
			3. Volný pohyb kapitálu
			4. Zemědělství
				A. Zemědělské předpisy
				B. Veterinární a rostlinolékařské předpisy
					I. Veterinární předpisy
					II. Rostlinolékařské předpisy
			5. Rybolov
			6. Dopravní politika
			7. Daně
			8. Sociální politika a zaměstnanost
			9. Energetika
			10. Životní prostředí
				A. Kvalita ovzduší
				B. Nakládání s odpady
				C. Jakost vod
				D. Kontrola průmyslového znečištění a řízení rizik
				E. Jaderná bezpečnost a radiační ochrana
			Dodatek A.
			Dodatek B.
		Příloha IX: Seznam uvedený v článku 24 aktu o přistoupení: Litva
			1. Volný pohyb zboží
			2. Volný pohyb osob
			3. Volný pohyb služeb
			4. Volný pohyb kapitálu
			5. Zemědělství
				A. Zemědělské předpisy
				B. Veterinární a rostlinolékařské předpisy
					I. Veterinární předpisy
					II. Rostlinolékařské předpisy
			6. Rybolov
			7. Dopravní politika
			8. Daně
			9. Energetika
			10. Životní prostředí
				A. Kvalita ovzduší
				B. Nakládání s odpady
				C. Jakost vod
				D. Kontrola průmyslového znečištění a řízení rizik
			Dodatek A.
			Dodatek B.
		Příloha X: Seznam uvedený v článku 24 aktu o přistoupení: Maďarsko
			1. Volný pohyb osob
			2. Volný pohyb služeb
			3. Volný pohyb kapitálu
			4. Hospodářská soutěž
			5. Zemědělství
				A. Zemědělské předpisy
				B. Veterinární předpisy
			6. Dopravní politika
			7. Daně
			8. Životní prostředí
				A. Nakládání s odpady
				B. Jakost vod
				C. Kontrola průmyslového znečištění a řízení rizik
			9. Celní unie
			Dodatek A.
			Dodatek B.
		Příloha XI: Seznam uvedený v článku 24 aktu o přistoupení: Malta
			1. Volný pohyb zboží
			2. Volný pohyb osob
			3. Hospodářská soutěž
			4. Zemědělství
				A. Zemědělské předpisy
				B. Veterinární a rostlinolékařské předpisy
					I. Veterinární předpisy
					II. Rostlinolékařské předpisy
			5. Rybolov
			6. Dopravní politika
			7. Daně
			8. Sociální politika a zaměstnanost
			9. Energetika
			10. Životní prostředí
				A. Kvalita ovzduší
				B. Nakládání s odpady
				C. Jakost vod
				D. Ochrana přírody
				E. Kontrola průmyslového znečištění a řízení rizik
			11. Celní unie
				Dodatek A.
				Dodatek B.
				Dodatek C.
		Příloha XII: Seznam uvedený v článku 24 aktu o přistoupení: Polsko
			1. Volný pohyb zboží
			2. Volný pohyb osob
			3. Volný pohyb služeb
			4. Volný pohyb kapitálu
			5. Hospodářská soutěž
			6. Zemědělství
				A. Zemědělské předpisy
				B. Veterinární a rostlinolékařské předpisy
					I. Veterinární předpisy
					II. Rostlinolékařské předpisy
			7. Rybolov
			8. Dopravní politika
			9. Daně
			10. Sociální politika a zaměstnanost
			11. Energetika
			12. Telekomunikace a informační technologie
			13. Životní prostředí
				A. Kvalita ovzduší
				B. Nakládání s odpady
				C. Jakost vod
				D. Ochrana průmyslového znečištění a řízení rizik
				E. Jaderná bezpečnost a radiační ochrana
			Dodatek A.
			Dodatek B.
			Dodatek C.
		Příloha XIII: Seznam uvedený v článku 24 aktu o přistoupení: Slovinsko
			1. Volný pohyb zboží
			2. Volný pohyb osob
			3. Volný pohyb služeb
			4. Volný pohyb kapitálu
			5. Zemědělství
				A. Zemědělské předpisy
				B. Veterinární a rostlinolékařské předpisy
					I. Veterinární předpisy
					II. Rostlinolékařské předpisy
			6. Daně
			7. Sociální politika a zaměstnanost
			8. Energetika
			9. Životní prostředí
				A. Nakládání s odpady
				B. Jakost vod
				C. Kontrola průmyslového znečištění a řízení rizik
			Dodatek A.
			Dodatek B.
		Příloha XIV: Seznam uvedený v článku 24 aktu o přistoupení: Slovensko
			1. Volný pohyb osob
			2. Volný pohyb služeb
			3. Volný pohyb kapitálu
			4. Hospodářská soutěž
			5. Zemědělství
				A. Zemědělské předpisy
				B. Veterinární předpisy
			6. Dopravní politika
			7. Daně
			8. Energetika
			9. Životní prostředí
				A. Kvalita ovzduší
				B. Nakládání s odpady
				C. Jakost vod
				D. Kontrola průmyslového znečištění a řízení rizik
			Dodatek
		Příloha XV: Maximální dodatečné položky uvedené v čl. 32 odst. 1 aktu o přistoupení
		Příloha XVI: Seznam uvedený v čl. 52 odst. 1 aktu o přistoupení
		Příloha XVII: Seznam uvedený v čl. 52 odst. 2 aktu o přistoupení
		Příloha XVIII: Seznam uvedený v čl. 52 odst. 3 aktu o přistoupení
	PROTOKOLY
		Protokol č. 1 o změnách statutu Evropské investiční banky
		Protokol č. 2 o restrukturalizaci českého ocelářského průmyslu
		Protokol č. 3 o výsostných oblastech Spojeného království Velké Británie a Severního Irska na Kypru
		Protokol č. 4 o Jaderné elektrárně Ignalina v Litvě
		Protokol č. 5 o pozemním průjezdu osob mezi Kaliningradskou oblastí a ostatními částmi Ruské federace
		Protokol č. 6 o nabývání objektů vedlejšího bydlení na Maltě
		Protokol č. 7 o umělém přerušení těhotenství na Maltě
		Protokol č. 8 o restrukturalizaci polského ocelářského průmyslu
		Protokol č. 9 o blocích 1 a 2 Jaderné elektrárny Bohunice V1 na Slovensku
		Protokol č. 10 o Kypru
	ZÁVĚREČNÝ AKT
		I. Znění závěrečného aktu
		II. Prohlášení přijatá zplnomocněnými zástupci
				1. Společné prohlášení: Jedna Evropa
				2. Společné prohlášení o Soudním dvoru Evropských společenství
		III. Ostatní prohlášení
			A. Společná prohlášení: stávající členské státy/Estonsko
				3. Společné prohlášení o lovu medvěda hnědého v Estonsku
			B. Společná prohlášení: různé stávající členské státy/různé nové členské státy
				4. Společné prohlášení České republiky a Rakouské republiky o jejich dvoustranné dohodě týkající se Jaderné elektrárny Temelín
			C. Společná prohlášení stávajících členských států
				5. Prohlášení o rozvoji venkova
				6. Prohlášení k volnému pohybu pracovníků: Česká republika
				7. Prohlášení k volnému pohybu pracovníků: Estonsko
				8. Prohlášení o ropných břidlicích, vnitřním trhu s elektřinou a směrnici Evropského parlamentu a Rady 96/92/ES ze dne 19. prosince 1996 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (směrnice o elektřině): Estonsko
				9. Prohlášení k estonským a litevským rybolovným činnostem v pásmu Svalbard
				10. Prohlášení k volnému pohybu pracovníků: Lotyšsko
				11. Prohlášení k volnému pohybu pracovníků: Litva
				12. Prohlášení o pozemním průjezdu osob mezi Kaliningradskou oblastí a ostatními částmi Ruské federace
				13. Prohlášení k volnému pohybu pracovníků: Maďarsko
				14. Prohlášení k volnému pohybu pracovníků: Malta
				15. Prohlášení k volnému pohybu pracovníků: Polsko
				16. Prohlášení k volnému pohybu pracovníků: Slovinsko
				17. Prohlášení o rozvoji transevropské sítě ve Slovinsku
				18. Prohlášení k volnému pohybu pracovníků: Slovensko
			D. Společná prohlášení různých stávajících členských států
				19. Společné prohlášení Spolkové republiky Německo a Rakouské republiky o volném pohybu pracovníků: Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Slovinsko a Slovensko
				20. Společné prohlášení Spolkové republiky Německo a Rakouské republiky o sledování jaderné bezpečnosti
			E. Obecné společné prohlášení stávajících členských států
				21. Obecné společné prohlášení
			F. Společná prohlášení různých nových členských států
				22. Společné prohlášení České republiky, Estonské republiky, Litevské republiky, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k článku 38 aktu o přistoupení
				23. Společné prohlášení Maďarské republiky a Republiky Slovinsko k příloze X kapitole 7 bodu 1 písm. a) podbodu ii) a k příloze XIII kapitole 6 bodu 1 písm. a) podbodu i) aktu o přistoupení
			G. Prohlášení České republiky
				24. Prohlášení České republiky o dopravní politice
				25. Prohlášení České republiky o pracovnících
				26. Prohlášení České republiky k článku 35 Smlouvy o EU
			H. Prohlášení Estonské republiky
				27. Prohlášení Estonské republiky o oceli
				28. Prohlášení Estonské republiky o rybolovu
				29. Prohlášení Estonské republiky o Komisi pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC)
				30. Prohlášení Estonské republiky o bezpečnosti potravin
			I. Prohlášení Lotyšské republiky
				31. Prohlášení Lotyšské republiky o přidělování váhy hlasům v Radě
				32. Prohlášení Lotyšské republiky o rybolovu
				33. Prohlášení Lotyšské republiky k článku 142a nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 ochranné známce Společenství
			J. Prohlášení Litevské republiky
				34. Prohlášení Litevské republiky k litevské rybolovné činnosti v oblasti upravené předpisy Komise pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC)
			K. Prohlášení Republiky Malta
				35. Prohlášení Republiky Malta o neutralitě
				36. Prohlášení Republiky Malta o ostrovním Gozo
				37. Prohlášení Republiky Malta o zachování nulové sazby DPH
			L. Prohlášení Polské republiky
				38. Prohlášení Polské republiky o konkurenceschopnosti polské produkce určitých druhů ovoce
				39. Prohlášení vlády Polské republiky o veřejné mravnosti
				40. Prohlášení Polské republiky o výkladu odchylky od požadavků stanovených ve směrnici 2001/82/ES a ve směrnici 2001/83/ES
			M. Prohlášení Republiky Slovinsko
				41. Prohlášení Republiky Slovinsko o budoucím územním členění Republiky Slovinsko
				42. Prohlášení Republiky Slovinsko o slovinské autochtonní včele Apis mellifera Carnica (kranjska čebela)
			N. Prohlášení Komise Evropských společenství
				43. Prohlášení Komise Evropských společenství o obecné ochranné doložce, ochranné doložce pro vnitřní trh a ochranné doložce pro spravedlnost a vnitřní věc
				44. Prohlášení Komise Evropských společenství k závěrům přístupové konference s Lotyšskem
		IV. Výměna dopisů mezi Evropskou unií a Českou republikou, Estonskou republikou, Kyperskou republikou, Lotyšskou republikou, Litevskou republikou, Maďarskou republikou, Republikou Malta, Polskou republikou, Republikou Slovinsko a Slovenskou republikou o informačním a konzultačním postupu při přijímání některých rozhodnutí a jiných opatření, která mají být přijata v období před přistoupením

SMLOUVA

MEZI
BELGICKÝM KRÁLOVSTVÍM, DÁNSKÝM KRÁLOVSTVÍM, SPOLKOVOU REPUBLIKOU NĚMECKO, ŘECKOU REPUBLIKOU, ŠPANĚLSKÝM KRÁLOVSTVÍM, FRANCOUZSKOU REPUBLIKOU, IRSKEM, ITALSKOU REPUBLIKOU, LUCEMBURSKÝM VELKOVÉVODSTVÍM, NIZOZEMSKÝM KRÁLOVSTVÍM, RAKOUSKOU REPUBLIKOU, PORTUGALSKOU REPUBLIKOU, FINSKOU REPUBLIKOU, ŠVÉDSKÝM KRÁLOVSTVÍM, SPOJENÝM KRÁLOVSTVÍM VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA
(ČLENSKÝMI STÁTY EVROPSKÉ UNIE)

ČESKOU REPUBLIKOU, ESTONSKOU REPUBLIKOU, KYPERSKOU REPUBLIKOU, LOTYŠSKOU REPUBLIKOU, LITEVSKOU REPUBLIKOU, MAĎARSKOU REPUBLIKOU, REPUBLIKOU MALTA, POLSKOU REPUBLIKOU, REPUBLIKOU SLOVINSKO, SLOVENSKOU REPUBLIKOU

O PŘISTOUPENÍ ČESKÉ REPUBLIKY, ESTONSKÉ REPUBLIKY, KYPERSKÉ REPUBLIKY, LOTYŠSKÉ REPUBLIKY, LITEVSKÉ REPUBLIKY, MAĎARSKÉ REPUBLIKY, REPUBLIKY MALTA, POLSKÉ REPUBLIKY,REPUBLIKY SLOVINSKO A SLOVENSKÉ REPUBLIKY K EVROPSKÉ UNII

JEHO VELIČENSTVO KRÁL BELGIČANŮ,

PREZIDENT ČESKÉ REPUBLIKY,

JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA DÁNSKA,

PREZIDENT SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO,

PREZIDENT ESTONSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT ŘECKÉ REPUBLIKY,

JEHO VELIČENSTVO KRÁL ŠPANĚLSKA,

PREZIDENT FRANCOUZSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTKA IRSKA,

PREZIDENT ITALSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT KYPERSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTKA LOTYŠSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT LITEVSKÉ REPUBLIKY,

JEHO KRÁLOVSKÁ VÝSOST VELKOVÉVODA LUCEMBURSKA,

PREZIDENT MAĎARSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT REPUBLIKY MALTA,

JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA NIZOZEMSKA,

SPOLKOVÝ PREZIDENT RAKOUSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT POLSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT PORTUGALSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT REPUBLIKY SLOVINSKO,

PREZIDENT SLOVENSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTKA FINSKÉ REPUBLIKY,

VLÁDA ŠVÉDSKÉHO KRÁLOVSTVÍ,

JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA,

JEDNOTNI ve své vůli pokračovat v dosahování cílů smluv, na nichž je založena Evropská unie,

ROZHODNUTI vybudovat v duchu těchto smluv a na již položených základech ještě užší svazek mezi evropskými národy,

VZHLEDEM K TOMU, že článek 49 Smlouvy o Evropské unii nabízí evropským státům možnost stát se členy Unie,

VZHLEDEM K TOMU, že Česká republika, Estonská republika, Kyperská republika, Lotyšská republika, Litevská republika, Maďarská republika, Republika Malta, Polská republika, Republika Slovinsko a Slovenská republika požádaly o členství v Unii,

VZHLEDEM K TOMU, že Rada Evropské unie se po obdržení stanoviska Komise a souhlasu Evropského parlamentu vyslovila pro přijetí těchto států,

SE ROZHODLI stanovit vzájemnou dohodou podmínky tohoto přijetí a úpravy smluv, na nichž je založena Evropská unie, a za tím účelem byli jmenováni tito zplnomocnění zástupci:

ZA JEHO VELIČENSTVO KRÁLE BELGIČANŮ,

Guy VERHOFSTADT
předseda vlády

Louis MICHEL
místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí

ZA PREZIDENTA ČESKÉ REPUBLIKY,

Václav Klaus
prezident

Vladimír Špidla
předseda vlády

Cyril Svoboda
místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí

Pavel Telička
vedoucí delegace České republiky pro jednání o přistoupení k Evropské unii a velvyslanec a vedoucí Mise České republiky při Evropských společenstvích

ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU DÁNSKA,

Anders Fogh RASMUSSEN
předseda vlády

Dr. Per Stig MÜLLER
ministr zahraničních věcí

ZA PREZIDENTA SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO,

Gerhard SCHRÖDER
spolkový kancléř

Joseph FISCHER
spolkový ministr zahraničních věcí a vicekancléř

ZA PREZIDENTA ESTONSKÉ REPUBLIKY,

Arnold RÜÜTEL
prezident

Kristiina OJULAND
ministryně zahraničních věcí

ZA PREZIDENTA ŘECKÉ REPUBLIKY,

Konstantinos SIMITIS
předseda vlády

Giorgos PAPANDREOU
ministr zahraničních věcí

Tassos GIANNITSIS
náměstek ministra zahraničních věcí

ZA JEHO VELIČENSTVO KRÁLE ŠPANĚLSKA,

José Maria AZNAR LÓPEZ
předseda vlády

Ana PALACIOVÁ VALLELERSUNDIOVÁ
ministryně zahraničních věcí

ZA PREZIDENTA FRANCOUZSKÉ REPUBLIKY,

Jean-Pierre RAFFARIN
předseda vlády

Dominique GALOUZEAU DE VILLEPIN
ministr zahraničních věcí

Noëlle LENOIROVÁ
zplnomocněná ministryně pověřená evropskými záležitostmi

ZA PREZIDENTKU IRSKA,

Bertie AHERN
předseda vlády (Taoiseach)

Brian COWEN
ministr zahraničních věcí

ZA PREZIDENTA ITALSKÉ REPUBLIKY,

Silvio BERLUSCONI
předseda vlády

Franco FRATTINI
ministr zahraničních věcí

ZA PREZIDENTA KYPERSKÉ REPUBLIKY,

Tassos PAPADOPOULOS
prezident

George IACOVOU
ministr zahraničních věcí

ZA PREZIDENTKU LOTYŠSKÉ REPUBLIKY,

Vaira VIKE-FREIBERGA
prezident

Einars REPŠE
předseda vlády

Sandra KALNIETEOVÁ
ministryně zahraničních věcí

Andris KESTERIS
vedoucí delegace Lotyšské republiky pro jednání o přistoupení k Evropské unii,
státní podtajemník ministerstva zahraničních věcí

ZA PREZIDENTA LITEVSKÉ REPUBLIKY,

Algirdas Mykolas BRAZAUSKAS
předseda vlády

Antanas VALIONIS
ministr zahraničních věcí

ZA JEHO KRÁLOVSKOU VÝSOST VELKOVÉVODU LUCEMBURSKA,

Jean-Claude JUNCKER
předseda vlády, státní ministr

Lydie POLFEROVÁ
ministryně zahraničních věcí a zahraničního obchodu

ZA PREZIDENT MAĎARSKÉ REPUBLIKY,

Dr. Péter MEDGYESSY
předseda vlády

László KOVÁCS
ministr zahraničních věcí

Dr. Endre JUHÁSZ
velvyslanec Maďarské republiky při Evropské unii,
vedoucí delegace Maďarské republiky pro jednání o přistoupení k Evropské unii

ZA PREZIDENTA REPUBLIKY MALTA,

The Hon Edward FENECH ADAMI
předseda vlády

The Hon Joe BORG
ministr zahraničních věcí

Richard CACHIA CARUANA
vedoucí delegace pověřený jednáními

ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU NIZOZEMSKA,

Jan Pieter BALKENENDE
předseda vlády

Jakob Gijsbert de HOOP SCHEFFER
ministr zahraničních věcí

ZA SPOLKOVÉHO PREZIDENTA RAKOUSKÉ REPUBLIKY,

Dr. Wolfgang SCHÜSSEL
spolkový kancléř

Dr. Benita FERRERO-WALDNEROVÁ
spolkový ministr zahraničních věcí

ZA PREZIDENTA POLSKÉ REPUBLIKY,

Leszek MILLER
předseda vlády

Wlodzimierz CIMOSZEWICZ
ministr zahraničních věcí

Dr. Danuta HÜBNER
státní tajemnice ministerstva zahraničních věcí

ZA PREZIDENTA PORTUGALSKÉ REPUBLIKY,

José Manuel DURAO BARROSO
předseda vlády

António MARTINS DA CRUZ
ministr zahraničních věcí

ZA PREZIDENTA REPUBLIKY SLOVINSKO,

Dr. Janez DRNOVŠEK
prezident

Anton ROP
předseda vlády

Dr. Dimitrij RUPEL
ministr zahraničních věcí

ZA PREZIDENTA SLOVENSKÉ REPUBLIKY,

Rudolf SCHUSTER
prezident

Mikuláš DZURINDA
předseda vlády

Eduard KUKAN
ministr zahraničních věcí

Ján FIGEĹ
vedoucí delegace Slovenské republiky pro jednání o přistoupení k Evropské unii

ZA PREZIDENTKU FINSKÉ REPUBLIKY,

Paavo LIPPONEN
předseda vlády

Jari VILÉN
ministr zahraničního obchodu

ZA VLÁDU ŠVÉDSKÉHO KRÁLOVSTVÍ,

Göran PERSSON
předseda vlády

Anna LINDHOVÁ
ministryně zahraničních věcí

ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA,

The Rt. Hon Tony BLAIR
předseda vlády

The Rt. Hon Jack STRAW
státní tajemník pro zahraniční věci a Britské společenství národů

KTEŘÍ se po výměně svých plných mocí, jež byly shledány v dobré a náležité formě,

DOHODLI NA TĚCHTO USTANOVENÍCH:

Článek 1

1. Česká republika, Estonská republika, Kyperská republika, Lotyšská republika, Litevská republika, Maďarská republika, Republika Malta, Polská republika, Republika Slovinsko a Slovenská republika se stávají členy Evropské unie a smluvními stranami smluv, na nichž je Unie založena, jak byly změněny nebo doplněny.

2. Podmínky přijetí a úpravy smluv, na nichž je Unie založena, jež si toto přijetí vyžaduje, jsou stanoveny v aktu připojeném k této smlouvě. Ustanovení uvedeného aktu tvoří nedílnou součást této smlouvy.

3. Ustanovení smluv uvedených v odstavci 1 týkající se práv a povinností členských států, jakož i pravomoci a příslušnosti orgánů Unie se vztahují i na tuto smlouvu.

Článek 2

1. Tato smlouva bude ratifikována Vysokými smluvními stranami v souladu s jejich ústavními předpisy. Ratifikační listiny budou uloženy u vlády Italské republiky nejpozději do 30. dubna 2004.

2. Tato smlouva vstupuje v platnost dnem 1. května 2004 za podmínky, že všechny ratifikační listiny budou uloženy před uvedeným dnem.

Pokud však všechny státy uvedené v čl. 1 odst. 1 neuloží své ratifikační listiny v požadovaném termínu, vstoupí smlouva v platnost pro státy, které své ratifikační listiny uloží. V tomto případě Rada Evropské unie neprodleně jednomyslně rozhodne o úpravách, které bude nezbytné provést v článku 3 této smlouvy a v článku 1, čl. 6 odst. 6, článcích 11 až 15, 18, 19, 25, 26, 29 až 31, 33 až 35, 46 až 49, 58 a 61 aktu o přistoupení a dále v přílohách II až XV a jejich dodatcích k uvedenému aktu a v protokolech 1 až 10 k tomuto aktu připojených; Rada může rovněž jednomyslným rozhodnutím prohlásit ustanovení výše uvedeného aktu, včetně jeho příloh, dodatků a protokolů, týkající se jmenovitě státu, který svou ratifikační listinu neuložil, za neúčinná nebo je upravit.

3. Odchylně od odstavce 2 mohou před přistoupením orgány Unie přijmout opatření uvedená v čl. 6 odst. 2 druhém pododstavci, odst. 6 druhém pododstavci, odst. 7 druhém a třetím pododstavci, odst. 8 druhém a třetím pododstavci, odst. 9 třetím pododstavci, článcích 21 a 23, čl. 28 odst. 1, čl. 32 odst. 5, čl. 33 odst. 1, odst. 4 a odst. 5, článcích 38, 39, 41, 42 a 55 až 57 aktu o přistoupení, v přílohách III až XIV uvedeného aktu a v protokolu 2, v článku 6 protokolu 3, v čl. 2 odst. 2 protokolu 4, v protokolu 8 a v článcích 1, 2 a 4 protokolu 10 k tomuto aktu připojených. Tato opatření vstoupí v platnost pouze s výhradou a dnem vstupu této smlouvy v platnost.

Článek 3

Tato smlouva, sepsaná v jediném vyhotovení v jazyce anglickém, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, irském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském a švédském, přičemž všechna znění v těchto jazycích mají stejnou platnost, bude uložena v archivu vlády Italské republiky, která předá její ověřený opis všem vládám ostatních signatářských států.

AKT
O PODMÍNKÁCH PŘISTOUPENÍ
ČESKÉ REPUBLIKY, ESTONSKÉ REPUBLIKY, KYPERSKÉ REPUBLIKY, LOTYŠSKÉ REPUBLIKY, LITEVSKÉ REPUBLIKY, MAďARSKÉ REPUBLIKY, REPUBLIKY MALTA, POLSKÉ REPUBLIKY, REPUBLIKY SLOVINSKO
A SLOVENSKÉ REPUBLIKY
A O ÚPRAVÁCH SMLUV, NA NICHŽ JE ZALOŽENA EVROPSKÁ UNIE

ČÁST PRVNÍ
ZÁSADY

Článek 1

Pro účely tohoto aktu se:

-	„původními smlouvami“ rozumějí:
	a)	Smlouva o založení Evropského společenství („Smlouva o ES“) a Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii („Smlouva o Euratomu“), ve znění pozdějších smluv nebo jiných aktů, které vstoupily v platnost před tímto přistoupením,
	b)	Smlouva o Evropské unii („Smlouva o EU“), ve znění pozdějších smluv nebo jiných aktů, které vstoupily v platnost před tímto přistoupením;
-	„stávajícími členskými státy“ rozumějí Belgické království, Dánské království, Spolková republika Německo, Řecká republika, Španělské království, Francouzská republika, Irsko, Italská republika, Lucemburské velkovévodství, Nizozemské království, Rakouská republika, Portugalská republika, Finská republika, Švédské království a Spojené království Velké Británie a Severního Irska;
-	„Unií“ rozumí Evropská unie, jak byla založena Smlouvou o EU;
-	„Společenstvím“ rozumí jedno či obě Společenství uvedená v první odrážce, podle konkrétní situace;
-	„novými členskými státy“ rozumějí Česká republika, Estonská republika, Kyperská republika, Lotyšská republika, Litevská republika, Maďarská republika, Republika Malta, Polská republika, Republika Slovinsko a Slovenská republika;
-	„orgány“ rozumějí orgány zřízené původními smlouvami.

Článek 2

Ode dne přistoupení se ustanovení původních smluv a aktů přijatých orgány Společenství a Evropskou centrální bankou přede dnem přistoupení stávají závaznými pro nové členské státy a uplatňují se v těchto státech za podmínek stanovených v uvedených smlouvách a v tomto aktu.

Článek 3

1. Ustanovení schengenského acquis, jak bylo začleněno do rámce Evropské unie protokolem připojeným ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o založení Evropského společenství (dále jen „schengenský protokol“), a aktů na ně navazujících nebo s ním jinak souvisejících, uvedená v seznamu v příloze I tohoto aktu, jakož i všech dalších takových aktů případně přijatých přede dnem přistoupení, jsou ode dne přistoupení závazná a použitelná v nových členských státech.

2. Ustanovení schengenského acquis, jak bylo začleněno do rámce Evropské unie, a aktů na ně navazujících nebo s ním jinak souvisejících, která nejsou uvedena v odstavci 1, jsou závazná pro nové členské státy ode dne přistoupení, avšak jsou v každém z nich použitelná pouze na základě rozhodnutí Rady vydaného po konzultaci s Evropským parlamentem za tímto účelem poté, co bylo podle platných schengenských postupů pro vyhodnocování ověřeno, že podmínky nezbytné pro uplatnění všech předmětných částí acquis byly v tomto novém členském státě splněny.

Toto rozhodnutí přijme Rada na základě jednomyslnosti svých členů zastupujících vlády členských států, vůči nimž již ustanovení uvedená v tomto odstavci nabyla účinku, a zástupce vlády členského státu, vůči němuž tato ustanovení mají nabýt účinku. Členové Rady zastupující vlády Irska a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska se na tomto rozhodnutí budou podílet, pokud se týká ustanovení schengenského acquis a aktů na ně navazujících nebo s ním jinak souvisejících, na nichž se tyto členské státy podílejí.

3. Dohody uzavřené Radou podle článku 6 schengenského protokolu jsou pro nové členské státy závazné ode dne přistoupení.

4. Ve vztahu ke smlouvám nebo nástrojům z oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, které jsou neodmyslitelným předpokladem dosažení cílů Smlouvy o EU, se nové členské státy zavazují:

-	přistoupit k těm, které jsou ke dni přistoupení otevřené k podpisu stávajícím členským státům, a k těm, které Rada v souladu s hlavou VI Smlouvy o EU vypracovala a doporučila k přijetí členským státům;
-	zavést správní a další mechanismy podobné těm, které ke dni přistoupení už přijaly stávající členské státy nebo Rada, aby tak usnadnily praktickou spolupráci mezi institucemi a organizacemi členských států působícími v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí.

Článek 4

Každý nový členský stát se účastní hospodářské a měnové unie ode dne přistoupení jako členský stát, na který se vztahuje výjimka, ve smyslu článku 122 Smlouvy o ES.

Článek 5

1. Nové členské státy tímto aktem přistupují k rozhodnutím a dohodám přijatým zástupci vlád členských států, zasedajícími v Radě. Zavazují se připojit se ode dne přistoupení k jakékoli další dohodě uzavřené stávajícími členskými státy vztahující se k fungování Unie nebo související s její činností.

2. Nové členské státy se zavazují přistoupit ke smlouvám, na které se vztahuje článek 293 Smlouvy o ES, a ke smlouvám, které jsou neodmyslitelným předpokladem dosažení cílů Smlouvy o ES, jakož i k protokolům podepsaným stávajícími členskými státy o výkladu těchto smluv Soudním dvorem, a zahájit za tím účelem se stávajícími členskými státy jednání zaměřená na nezbytné úpravy těchto dokumentů.

3. Nové členské státy se nacházejí ve stejném postavení jako stávající členské státy, pokud jde o prohlášení, usnesení nebo jiné postoje Evropské rady nebo Rady, jakož i o prohlášení, usnesení nebo jiné postoje, jež se týkají Společenství nebo Unie a jež byly přijaty vzájemnou dohodou členských států; proto budou dodržovat z nich vyplývající zásady a obecné směry a přijmou opatření, jež se ukáží jako nezbytná k jejich provedení.

Článek 6

1. Dohody nebo smlouvy uzavřené nebo prozatímně prováděné Společenstvím nebo v souladu s články 24 nebo 38 Smlouvy o EU s jedním nebo více třetími státy, s některou mezinárodní organizací nebo se státním příslušníkem třetího státu zavazují nové členské státy za podmínek stanovených v původních smlouvách a v tomto aktu.

2. Nové členské státy se zavazují přistoupit za podmínek stanovených v tomto aktu k dohodám nebo smlouvám uzavřeným společně stávajícími členskými státy a Společenstvím nebo jimi prozatímně prováděnými, jakož i k dohodám uzavřeným těmito státy, které s uvedenými dohodami nebo smlouvami souvisejí.

Nové členské státy přistoupí k dohodám nebo smlouvám uvedeným v odstavci 6, jakož i k dohodám s Běloruskem, Čínou, Chile, Mercosurem a Švýcarskem, které byly uzavřeny nebo podepsány Společenstvím společně s členskými státy, sjednáním protokolu k těmto dohodám a smlouvám mezi Radou, jež jedná jednomyslně jménem členských států, a dotyčnými třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi. Tímto postupem nejsou dotčeny vlastní pravomoci Společenství ani rozdělení pravomocí mezi Společenství a členské státy při uzavírání takových dohod v budoucnu nebo přijímání jiných změn, které se netýkají přistoupení. Komise sjedná tyto protokoly jménem členských států na základě směrnic pro sjednávání schválených Radou jednomyslně po konzultaci s výborem složeným ze zástupců členských států. Komise předloží Radě návrh protokolů k uzavření.

3. Bezprostředně po přistoupení k dohodám a smlouvám uvedeným v odstavci 2 získají nové členské státy stejná práva a povinnosti podle těchto dohod a smluv jako stávající členské státy.

4. Nové členské státy přistupují tímto aktem k Dohodě o partnerství mezi členy skupiny států africké, karibské a tichomořské oblasti na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsané v Cotonou dne 23. června 2000.¹⁾

¹⁾ Úř. věst. L 317, 15. 12. 2000, s. 3.

5. Nové členské státy se zavazují přistoupit za podmínek stanovených v tomto aktu k Dohodě o Evropském hospodářském prostoru podle článku 128 uvedené dohody.²⁾

²⁾ Úř. věst. L 1, 3. 1. 1994, s. 3.

6. Ode dne přistoupení až do uzavření nezbytných protokolů uvedených v odstavci 2 budou nové členské státy uplatňovat ustanovení dohod uzavřených společně stávajícími členskými státy a Společenstvím s Alžírskem, Arménií, Ázerbájdžánem, Bulharskem, Chorvatskem, Egyptem, Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií, Gruzií, Izraelem, Jordánskem, Kazachstánem, Kyrgyzstánem, Libanonem, Mexikem, Moldávií, Marokem, Rumunskem, Ruskou federací, San Marinem, Jihoafrickou republikou, Jižní Koreou, Sýrií, Tuniskem, Tureckem, Turkmenistánem, Ukrajinou a Uzbekistánem, jakož i ustanovení jiných dohod uzavřených společně stávajícími členskými státy a Společenstvím před přistoupením.

Veškeré úpravy těchto dohod budou stanoveny v protokolech uzavíraných s ostatními smluvními zeměmi v souladu s odst. 2 druhým pododstavcem. Jestliže protokoly nebudou uzavřeny přede dnem přistoupení, přijmou Společenství a členské státy v rámci svých pravomocí potřebná opatření, aby tato situace byla vyřešena bezprostředně po přistoupení.

7. Ode dne přistoupení budou nové členské státy uplatňovat dvoustranné dohody a ujednání o textilu, které Společenství uzavřelo se třetími zeměmi.

Množstevní omezení uplatňovaná Společenstvím na dovoz textilních a oděvních výrobků budou přizpůsobena s ohledem na přistoupení nových členských států ke Společenství. Za tímto účelem mohou být změny výše uvedených dvoustranných dohod a ujednání sjednány Společenstvím s dotyčnými třetími zeměmi přede dnem přistoupení.

Jestliže změny dvoustranných dohod a ujednání o textilu nevstoupí v platnost přede dnem přistoupení, provede Společenství nezbytné úpravy pravidel pro dovoz textilních a oděvních výrobků ze třetích zemí s ohledem na přistoupení nových členských států ke Společenství.

8. Množstevní omezení uplatňovaná Společenstvím na dovoz oceli a ocelářských výrobků budou přizpůsobena na základě dovozu ocelářských výrobků pocházejících z dotyčných dodavatelských zemí novými členskými státy během posledních let.

Za tímto účelem budou změny dvoustranných dohod a ujednání o oceli sjednány Společenstvím s třetími zeměmi přede dnem přistoupení.

Jestliže změny dvoustranných dohod a ujednání nevstoupí v platnost přede dnem přistoupení, použije se první pododstavec.

9. Ode dne přistoupení jsou dohody o rybolovu uzavřené novými členskými státy se třetími zeměmi spravovány Společenstvím.

Práva a povinnosti vyplývající pro nové členské státy z těchto dohod nejsou v období, během něhož budou ustanovení těchto dohod přechodně zachována, nijak dotčeny.

Jakmile to bude možné, v každém případě před pozbytím platnosti dohod uvedených v prvním pododstavci, přijme Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou v jednotlivých případech vhodná rozhodnutí umožňující pokračování rybolovných činností vyplývajících z těchto dohod, včetně možnosti prodloužení platnosti některých dohod o dobu nepřesahující jeden rok.

10. S účinkem ode dne přistoupení odstoupí nové členské státy od dohod o volném obchodu se třetími zeměmi, včetně Středoevropské dohody o volném obchodu.

Pokud jsou dohody mezi jedním nebo více novými členskými státy na jedné straně a jednou nebo více třetími zeměmi na straně druhé neslučitelné se závazky vyplývajícími z tohoto aktu, učiní nový členský stát veškeré vhodné kroky k odstranění zjištěné neslučitelnosti. Jestliže nový členský stát narazí na obtíže při úpravě dohody uzavřené s jedním nebo více třetími zeměmi před přistoupením, odstoupí od této dohody podle podmínek v ní stanovených.

11. Nové členské státy přistupují tímto aktem a za podmínek v něm stanovených k vnitřním dohodám uzavřeným stávajícími členskými státy k provedení dohod nebo smluv uvedených v odstavcích 2 a 4 až 6.

12. Nové členské státy přijmou vhodná opatření, aby ve vztahu k mezinárodním organizacím a mezinárodním dohodám, jejichž smluvními stranami je také Společenství nebo jiné členské státy, případně přizpůsobily své postoje právům a povinnostem vyplývajícím z jejich přistoupení k Unii.

Zejména odstoupí ke dni přistoupení nebo k nejbližšímu možnému datu poté od mezinárodních dohod o rybolovu, jejichž stranou je rovněž Společenství, a vystoupí z organizací v oblasti rybolovu, jejichž členem je rovněž Společenství, pokud se jejich členství netýká jiných záležitostí než rybolovu.

Článek 7

Ustanovení tohoto aktu, není-li v něm stanoveno jinak, mohou být pozastavena, změněna nebo zrušena pouze postupy stanovenými v původních smlouvách, které revizi těchto smluv umožňují.

Článek 8

Akty přijaté orgány, na něž se vztahují přechodná ustanovení tohoto aktu, si zachovávají svou právní sílu; zejména se na ně nadále vztahují postupy týkající se změn těchto aktů.

Článek 9

Ustanovení tohoto aktu, jejichž účelem nebo účinkem je zrušit nebo změnit nejen na přechodnou dobu akty přijaté orgány, mají stejnou právní sílu jako ustanovení takto zrušená nebo změněná a podléhají stejným pravidlům.

Článek 10

Pro uplatňování původních smluv a aktů přijatých orgány platí přechodně odchylná ustanovení tohoto aktu.

ČÁST DRUHÁ
ÚPRAVY SMLUV

(pozn. redakce: změny Smlouvy o založení Evropského společenství, Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii, Smlouvy o Evropské unii a některých protokolů jsou zapracovány
do úplných znění jednotlivých dokumentů, to neplatí pro některé následující texty)

ČÁST TŘETÍ
TRVALÁ USTANOVENÍ

HLAVA I
ÚPRAVY AKTŮ PŘIJATÝCH ORGÁNY

Článek 20

Akty uvedené v seznamu v příloze II tohoto aktu se upravují podle této přílohy.

Článek 21

Úpravy aktů uvedené v seznamu v příloze III tohoto aktu, jež se v důsledku přistoupení stávají nezbytnými, se stanoví v souladu s obecnými směry vymezenými v této příloze postupem a za podmínek stanovených v článku 57.

HLAVA II
JINÁ USTANOVENÍ

Článek 22

Opatření uvedená v seznamu v příloze IV tohoto aktu se uplatňují za podmínek stanovených v této příloze.

Článek 23

Rada může na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslně provést úpravy ustanovení tohoto aktu týkajících se společné zemědělské politiky, které se ukáží jako nezbytné v důsledku změny pravidel Společenství. Tyto úpravy lze provést přede dnem přistoupení.

ČÁST ČTVRTÁ
DOČASNÁ USTANOVENÍ

HLAVA I
PŘECHODNÁ OPATŘENÍ

Článek 24

Opatření uvedená v seznamech v přílohách V, VI, VII, VIII, IX, X, XI, XII, XIII a XIV tohoto aktu se uplatňují ve vztahu k novým členským státům za podmínek stanovených v těchto přílohách.

Článek 25

1. Odchylně od čl. 189 druhého pododstavce Smlouvy o ES a čl. 107 druhého pododstavce Smlouvy o Euratomu a s ohledem na čl. 190 odst. 2 Smlouvy o ES a čl. 108 odst. 2 Smlouvy o Euratomu je počet míst v Evropském parlamentu přidělených novým členským státům pro období ode dne přistoupení do počátku volebního období Evropského parlamentu 2004 - 2009 stanoven takto:

Česká republika	2
Estonsko	6
Kypr	6
Lotyšsko	9
Litva	13
Maďarsko	24
Malta	5
Polsko	54
Slovinsko	7
Slovensko	14.

2. Odchylně od čl. 190 odst. 1 Smlouvy o ES a čl. 108 odst. 2 Smlouvy o Euratomu jsou zástupci lidu nových členských států v Evropském parlamentu pro období ode dne přistoupení do počátku volebního období Evropského parlamentu 2004 - 2009 jmenováni parlamenty těchto států z jejich řad podle postupů stanovených těmito jednotlivými státy.

Článek 26

1. Pro období do 31. října 2004 se použijí tato ustanovení:

a)	s ohledem na čl. 205 odst. 2 Smlouvy o ES a čl. 118 odst. 2 Smlouvy o Euratomu: Má-li se Rada usnést kvalifikovanou většinou, je hlasům jejích členů přidělena tato váha:

	Belgie	5
	Česká republika	5
	Dánsko	3
	Německo	10
	Estonsko	3
	Řecko	5
	Španělsko	8
	Francie	10
	Irsko	3
	Itálie	10
	Kypr	2
	Lotyšsko	3
	Litva	3
	Lucembursko	2
	Maďarsko	5
	Malta	2
	Nizozemsko	5
	Rakousko	4
	Polsko	8
	Portugalsko	5
	Slovinsko	3
	Slovensko	3
	Finsko	3
	Švédsko	4
	Spojené království	10.

b)	s ohledem na druhé a třetí pododstavce čl. 205 odst. 2 Smlouvy o ES a čl. 118 odst. 2 Smlouvy o Euratomu: K přijetí aktů Rady je potřeba nejméně:
	-	88 hlasů v případech, kdy podle této smlouvy mají být přijaty na návrh Komise,
	-	88 hlasů alespoň dvou třetin členů v ostatních případech.
c)	s ohledem na druhou větu třetího pododstavce čl. 23 odst. 2 Smlouvy o EU: K přijetí rozhodnutí je potřeba nejméně 88 hlasů alespoň dvou třetin členů.
d)	s ohledem na čl. 34 odst. 3 Smlouvy o EU: Má-li Rada rozhodnout kvalifikovanou většinou, je hlasům jejích členů přidělena váha podle čl. 205 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství a k přijetí aktů Rady je potřeba nejméně 88 hlasů alespoň dvou třetin členů.

2. V případě, že k Unii přistoupí méně než deset nových členských států, stanoví Rada rozhodnutím práh kvalifikované většiny pro období do 31. října 2004 tak, aby co možná nejvíce odpovídal 71,26 % celkového počtu hlasů.

Článek 27

1. Příjmy označené jako „cla stanovená ve společném celním sazebníku a další cla“ uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. b) rozhodnutí Rady 2000/ /597/ES, Euratom o systému vlastních zdrojů Evropských společenství¹⁾ nebo v odpovídajícím ustanovení kteréhokoli rozhodnutí, které je nahradí, zahrnují cla vypočtená na základě sazeb vyplývajících ze společného celního sazebníku a veškerých s nimi souvisejících celních koncesí uplatňovaných Společenstvím v obchodě nových členských států se třetími zeměmi.

¹⁾ Úř. věst. L 253, 7. 10. 2000, s. 42.

2. Pro rok 2004 se harmonizovaný vyměřovací základ DPH a základ HND (hrubý národní důchod) jednotlivých nových členských států, uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. c) a d) rozhodnutí Rady 2000/597/ES, Euratom, rovnají dvěma třetinám ročního základu. Základ HND každého nového členského státu, k němuž se přihlíží pro účely výpočtu financování opravy rozpočtových nevyvážeností poskytované Spojenému království, uvedený v čl. 5 odst. 1 rozhodnutí Rady 2000/597/ES, Euratom, se rovněž rovná dvěma třetinám ročního základu.

3. Pro účely určení „zmrazené sazby“ pro rok 2004 podle čl. 2 odst. 4 písm. b) rozhodnutí Rady 2000/597/ES, Euratom se omezené základy DPH nových členských států vypočítávají na základě dvou třetin jejich neomezeného základu DPH a dvou třetin jejich HND.

Článek 28

1. Souhrnný rozpočet Evropských společenství pro rozpočtový rok 2004 bude upraven s přihlédnutím k přistoupení nových členských států prostřednictvím opravného rozpočtu, který nabude účinku dne 1. května 2004.

2. Dvanáct měsíčních dvanáctin zdrojů založených na DPH a HND, které mají zaplatit nové členské státy podle tohoto opravného rozpočtu, jakož i zpětné úpravy měsíčních dvanáctin pro období od ledna do dubna 2004, které se vztahují pouze na stávající členské státy, budou přepočteny na osminy, jež budou vybrány v období od května do prosince 2004. Zpětné úpravy vyplývající z jakýchkoli dalších opravných rozpočtů přijatých v roce 2004 budou rovněž přepočteny na stejné části, jež budou vybrány ve zbývající části roku.

Článek 29

První pracovní den každého měsíce zaplatí Společenství České republice, Kypru, Maltě a Slovinsku jako položku výdajů v rámci souhrnného rozpočtu Evropských společenství v roce 2004 ode dne přistoupení jednu osminu a v letech 2005 a 2006 jednu dvanáctinu následujících částek dočasné rozpočtové náhrady:

	2004	2005	2006
	(miliony eur, v cenách roku 1999)
Česká republika	125,4	178,0	85,1
Kypr	68,9	119,2	112,3
Malta	37,8	65,6	62,9
Slovinsko	29,5	66,4	35,5

Článek 30

První pracovní den každého měsíce zaplatí Společenství České republice, Estonsku, Kypru, Lotyšsku, Litvě, Maďarsku, Maltě, Polsku, Slovinsku a Slovensku jako položku výdajů v rámci souhrnného rozpočtu Evropských společenství v roce 2004 ode dne přistoupení jednu osminu a v letech 2005 a 2006 jednu dvanáctinu následujících částek zvláštního nástroje pro paušální hotovostní toky:

	2004	2005	2006
	(miliony eur, v cenách roku 1999)
Česká republika	174,7	91,55	91,55
Estonsko	15,8	2,9	2,9
Kypr	27,7	5,05	5,05
Lotyšsko	19,5	3,4	3,4
Litva	34,8	6,3	6,3
Maďarsko	155,3	27,95	27,95
Malta	12,2	27,15	27,15
Polsko	442,8	550,0	450,0
Slovinsko	65,4	17,85	17,85
Slovensko	63,2	11,35	11,35

1 miliarda eur pro Polsko a 100 milionů eur pro Českou republiku obsažené ve zvláštním nástroji pro paušální hotovostní toky se berou v úvahu pro veškeré výpočty při rozdělování strukturálních fondů v letech 2004 - 2006.

Článek 31

1. Níže uvedené nové členské státy zaplatí následující částky do Výzkumného fondu pro uhlí a ocel, uvedeného v rozhodnutí zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě, 2002/234/ /ESUO ze dne 27. února 2002 o finančních důsledcích uplynutí doby platnosti Smlouvy o ESUO a o Výzkumném fondu pro uhlí a ocel:¹⁾

¹⁾ Úř. věst. L 79, 22. 3. 2002, s. 42.

	(miliony eur, v běžných cenách)
	Česká republika	39,88
	Estonsko	2,5
	Lotyšsko	2,69
	Maďarsko	9,93
	Polsko	92,46
	Slovinsko	2,36
	Slovensko	20,11

2. Příspěvky do Výzkumného fondu pro uhlí a ocel budou zaplaceny ve čtyřech splátkách počínaje rokem 2006 a placených následovně, v každém případě první pracovní den prvního měsíce každého roku:

2006:	15 %
2007:	20 %
2008:	30 %
2009:	35 %.

Článek 32

1. Není-li v této smlouvě stanoveno jinak, nebudou po 31. prosinci 2003 uskutečněny žádné finanční závazky v rámci programu Phare,²⁾ programu Phare pro přeshraniční spolupráci,^1*) předvstupních fondů pro Kypr a Maltu,^2*)programu ISPA³⁾ a programu SAPARD⁴⁾ ve prospěch nových členských států. Nové členské státy obdrží stejné zacházení jako stávající členské státy, pokud jde o výdaje podle prvních tří kapitol finančního výhledu, jak je vymezen interinstitucionální dohodou ze dne 6. května 1999,⁵⁾ od 1. ledna 2004, s výhradou jednotlivých níže uvedených specifikací a výjimek, nebo není-li v této smlouvě stanoveno jinak. Maximální dodatečné položky pro kapitoly 1, 2, 3 a 5 finančního výhledu týkající se rozšíření jsou stanoveny v příloze XV. Avšak žádný finanční závazek v rámci rozpočtu na rok 2004 pro jakýkoliv dotyčný program nebo agenturu nesmí být uskutečněn před přistoupením daného nového členského státu.

²⁾ Nařízení (EHS) č. 3906/89 (Úř. věst. L 375, 23. 12. 1989. s. 11), ve znění pozdějších předpisů.

^1*) Nařízení (EHS) č. 2760/98 (Úř. věst. L 345, 19. 12. 1998. s. 49), ve znění pozdějších předpisů.

^2*) Nařízení (EHS) č. 555/2000 (Úř. věst. L 68, 13. 3. 2000. s. 3), ve znění pozdějších předpisů.

³⁾ Nařízení (EHS) č. 1267/1999 (Úř. věst. L 161, 26. 6. 1999. s. 73), ve znění pozdějších předpisů.

⁴⁾ Nařízení (EHS) č. 1268/1999 (Úř. věst. L 161, 26. 6. 1999. s. 87), ve znění pozdějších předpisů.

⁵⁾ Interinstitucionální dohoda ze dne 6. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a o zdokonalení rozpočtového procesu (Úř. věst. C 172, 18. 6. 1999, s. 1).

2. Odstavec 1 se nevztahuje na výdaje záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu podle čl. 2 odst. 1 a 2 a čl. 3 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1258/1999 o financování společné zemědělské politiky,⁶⁾ které se stávají způsobilými pro financování Společenstvím pouze ode dne přistoupení v souladu s článkem 2 tohoto aktu.

⁶⁾ Úř. věst. L 160, 26. 6. 1999. s. 103.

Avšak odstavec 1 tohoto článku se vztahuje na výdaje na rozvoj venkova v rámci záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu podle článku 47a nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) a o změně a zrušení některých nařízení,⁷⁾ s výhradou podmínek stanovených ve změně uvedeného nařízení v příloze II tohoto aktu.

⁷⁾ Úř. věst. L 160, 26. 6. 1999. s. 80.

3. S výhradou poslední věty odstavce 1 se od 1. ledna 2004 nové členské státy účastní programů a agentur Společenství za stejných podmínek jako stávající členské státy s financováním ze souhrnného rozpočtu Evropských společenství. Podmínky stanovené v rozhodnutích Rad přidružení, dohodách a memorandech o porozumění mezi Evropskými společenstvími a novými členskými státy týkajících se jejich účasti na programech a agenturách Společenství budou nahrazeny předpisy upravujícími dotyčné programy a agentury s účinkem od 1. ledna 2004.

4. Pokud některý ze států uvedených v čl. 1 odst. 1 smlouvy o přistoupení nepřistoupí ke Společenství během roku 2004, je každá žádost tohoto státu nebo žádost z něj pocházející o financování výdajů v rámci prvních tří kapitol finančního výhledu pro rok 2004 od počátku neplatná. V tom případě se vůči tomuto státu nadále uplatňují příslušná rozhodnutí Rady přidružení, dohody nebo memoranda o porozumění po celý rok 2004.

5. Pokud jsou určitá opatření nezbytná k usnadnění přechodu od předvstupního režimu na režim vyplývající z uplatňování tohoto článku, přijme Komise požadovaná opatření.

Článek 33

1. Nabídková řízení, uzavírání smluv a jejich provádění a platby na předvstupní pomoc v rámci programu Phare,⁸⁾ programu Phare CBC⁹⁾ a předvstupních fondů pro Kypr a Maltu¹⁰⁾ spravují provádějící agentury v nových členských státech ode dne přistoupení.

⁸⁾ Nařízení (EHS) č. 3906/1989 (Úř. věst. L 375, 23. 12. 1989. s. 11), ve znění pozdějších předpisů.

⁹⁾ Nařízení (EHS) č. 2760/1998 (Úř. věst. L 345, 19. 12. 1998. s. 49), ve znění pozdějších předpisů.

¹⁰⁾ Nařízení (EHS) č. 555/2000 (Úř. věst. L 68, 16. 3. 2000. s. 3), ve znění pozdějších předpisů.

Předchozí kontrola nabídkových řízení a uzavírání smluv prováděná Komisí bude ukončena odpovídajícím rozhodnutím Komise poté, co bude příznivě vyhodnocen rozšířený systém decentralizovaného provádění (EDIS) v souladu s kritérii a podmínkami stanovenými v příloze nařízení Rady (ES) č. 1266/1999 o koordinaci podpory kandidátským zemím v rámci předvstupní strategie a o změně nařízení (EHS) č. 3906/89.¹⁾

¹⁾ Úř. věst. L 232, 2. 9. 1999, s. 34.

Nebude-li rozhodnutí Komise o ukončení předchozí kontroly přijato přede dnem přistoupení, nejsou žádné smlouvy podepsané mezi dnem přistoupení a dnem, ke kterému bude rozhodnutí Komise přijato, způsobilé pro předvstupní pomoc.

Bude-li však rozhodnutí Komise o ukončení předchozí kontroly přijato opožděně až po dni přistoupení z důvodů, jež nebyly způsobeny orgány nového členského státu, může Komise výjimečně v řádně odůvodněných případech přiznat způsobilost pro předvstupní pomoc smlouvám podepsaným mezi dnem přistoupení a dnem rozhodnutí Komise a povolit pokračování v provádění předvstupní pomoci po omezenou dobu, s výhradou předchozí kontroly nabídkových řízení a uzavírání smluv prováděné Komisí.

2. Celkové závazky v rozpočtu uskutečněné před přistoupením v rámci předvstupních finančních nástrojů uvedených v odstavci 1, včetně uzavírání a registrace následných jednotlivých právních závazků a plateb uskutečňovaných po přistoupení, se budou nadále řídit pravidly a nařízeními pro předvstupní finanční nástroje a budou zaznamenávány do odpovídajících kapitol rozpočtu až do ukončení dotyčných programů a projektů. Bez ohledu na to budou postupy zadávání veřejných zakázek zahájené po přistoupení prováděny v souladu s odpovídajícími směrnicemi Společenství.

3. Poslední programování předvstupní pomoci uvedené v odstavci 1 se uskuteční v posledním úplném kalendářním roce před přistoupením. K činnostem v rámci těchto programů musí být uzavřeny smlouvy v průběhu následujících dvou let a vydání učiněna tak, jak je stanoveno v memorandu o financování,²⁾ zpravidla do konce třetího roku po uskutečnění závazku. Prodloužení období pro uzavírání smluv nebudou povolena. Ve výjimečných a řádně odůvodněných případech lze povolit omezená prodloužení, pokud jde o dobu vydání.

²⁾ Jak je stanoveno v pokynech Phare [SEC (1999) 1956, aktualizováno C 3303/2 dne 6. 9. 2002].

4. K zajištění nezbytného postupného zrušení předvstupních finančních nástrojů uvedených v odstavci 1 a programu ISPA³⁾ a hladkého přechodu z pravidel použitelných před přistoupením na pravidla použitelná po něm může Komise přijmout veškerá vhodná opatření, aby zabezpečila, že budou zachováni nezbytní statutární zaměstnanci v nových členských státech po dobu nejvýše patnácti měsíců po přistoupení. Během tohoto období mají úředníci přidělení na místa v nových členských státech před přistoupením, po kterých bude požadováno, aby zůstali ve službě v těchto státech po dni přistoupení, výjimečně stejné finanční a materiální podmínky, jaké používala Komise před přistoupením v souladu s přílohou X služebního řádu úředníků a pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropských společenství, stanovených v nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68.⁴⁾ Správní výdaje, včetně platů pro ostatní zaměstnance, nezbytné pro řízení předvstupní pomoci budou hrazeny po celý rok 2004 a až do konce července 2005 v rámci kapitoly „podpůrné výdaje na operace“ (bývalá část B rozpočtu) nebo obdobných kapitol pro finanční nástroje uvedené v odstavci 1 a pro program ISPA příslušných předvstupních rozpočtů.

³⁾ Nařízení (ES) č. 1267/99 (Úř. věst. L 161, 26. 6. 1999, s. 73), ve znění pozdějších předpisů.

⁴⁾ Úř. věst. L 56, 4. 3. 1968, s. l. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES, Euratom) č. 2265/02 (Úř. věst. L 347, 20. 12. 2002 s. l).

5. Nemohou-li již být projekty schválené podle nařízení (ES) č. 1268/1999 financovány v rámci tohoto nástroje, mohou být začleněny do programování a financování rozvoje venkova v rámci Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu. Pokud budou k tomuto účelu nezbytná zvláštní přechodná opatření, přijme je Komise postupem podle čl. 50 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech.¹⁾

¹⁾ Úř. věst. L 161, 26. 6. 1999, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1447/2001 (Úř. věst. L 198, 21. 7. 2001, s. 1).

Článek 34

1. Mezi dnem přistoupení a koncem roku 2006 bude Unie poskytovat dočasnou finanční pomoc (dále jen „přechodový nástroj“) novým členským státům na rozvoj a posílení jejich správní kapacity pro provádění a vymáhání právních přepisů Společenství a na podporu výměny nejlepších postupů mezi pozorovateli.

2. Pomoc bude zaměřena na trvalou potřebu posílení institucionální kapacity v některých oblastech prostřednictvím činností, jež nemohou být financovány ze strukturálních fondů, zejména v těchto oblastech:

-	spravedlnost a vnitřní věci (posilování soudního systému, kontroly na vnějších hranicích, protikorupční strategie, posilování kapacit pro vymáhání práva);
-	finanční kontrola;
-	ochrana finančních zájmů Společenství a boj proti podvodům;
-	vnitřní trh, včetně celní unie;
-	životní prostředí;
-	veterinární služby a budování správní kapacity týkající se bezpečnosti potravin;
-	správní a kontrolní struktury pro rozvoj zemědělství a venkova, včetně integrovaného administrativního a kontrolního systému (IACS);
-	jaderná bezpečnost (posílení výkonnosti a odbornosti orgánů jaderné bezpečnosti a jejich organizací pro technickou podporu, jakož i veřejných subjektů pro zpracování radioaktivního odpadu);
-	statistika;
-	posílení veřejné správy v souladu s potřebami zjištěnými v souhrnné monitorovací zprávě Komise, které není hrazeno ze strukturálních fondů.

3. O pomoci v rámci přechodového nástroje bude rozhodnuto postupem podle článku 8 nařízení Rady (EHS) č. 3906/89 o hospodářské pomoci některým zemím střední a východní Evropy.²⁾

²⁾ Úř. věst. L 375, 23. 12. 1989, s. 11. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2500/2001 (Úř. věst. L 342, 21. 12. 2001, s. 1).

4. Tento program bude prováděn v souladu s čl. 53 odst. 1 písm. a) a b) finančního nařízení pro souhrnný rozpočet Evropských společenství.³⁾ Pro twinningové projekty mezi orgány veřejné správy pro účely budování institucí se bude nadále uplatňovat postup výzvy k podání návrhů prostřednictvím sítě kontaktních míst ve členském státě, jak byl stanoven v rámcových dohodách se stávajícími členskými státy pro účely předvstupní pomoci.

Položky závazků pro přechodový nástroj v cenách roku 1999 budou činit 200 milionů eur v roce 2004, 120 milionů eur v roce 2005 a 60 milionů eur v roce 2006. Roční položky budou rozpočtovým orgánem schváleny v mezích finančního výhledu.

³⁾ Nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 248, 16. 9. 2002, s. 1).

Článek 35

1. Zřizuje se schengenský nástroj jako dočasný nástroj na pomoc přijímajícím členským státům v období mezi dnem přistoupení a koncem roku 2006 k financování činností na nových vnějších hranicích Unie pro provádění schengenského acquis a kontrol na vnějších hranicích.

K nápravě nedostatků zjištěných při přípravě na účast v schengenském prostoru budou pro financování ze schengenského nástroje způsobilé následující typy činností:

-	investice do výstavby, renovace nebo zvyšování úrovně infrastruktury hraničních přechodů a souvisejících budov;
-	investice do jakéhokoli provozního zařízení (např. laboratorního zařízení, detekčních nástrojů, technického a programového vybavení pro Schengenský informační systém - SIS 2, dopravních prostředků);
-	odborná příprava pohraniční stráže;
-	podpora nákladů na logistiku a provoz.

2. V rámci schengenského nástroje budou níže uvedeným přijímajícím členským státům ode dne přistoupení zpřístupněny následující částky v podobě paušálních příspěvků:

	2004	2005	2006
	(miliony eur, v cenách roku 1999)
Estonsko	22,9	22,9	22,9
Lotyšsko	23,7	23,7	23,7
Litva	44,78	61,07	29,85
Maďarsko	49,3	49,3	49,3
Polsko	93,34	93,33	93,33
Slovinsko	35,64	35,63	35,63
Slovensko	15,94	15,93	15,93

3. Přijímající členské státy odpovídají za výběr a provádění jednotlivých operací v souladu s tímto článkem. Odpovídají rovněž za koordinaci využití tohoto nástroje s pomocí z ostatních nástrojů Společenství, za zajišťování slučitelnosti s politikami a opatřeními Společenství a za soulad s finančním nařízením pro souhrnný rozpočet Evropských společenství.

Paušální příspěvky budou využity do tří let od první platby a veškeré nevyužité nebo neodůvodněně vynaložené prostředky budou vráceny Komisi. Přijímající členské státy předloží nejpozději šest měsíců po uplynutí lhůty tří let souhrnnou zprávu o čerpání paušálních příspěvků s prohlášením odůvodňujícím dané výdaje.

Přijímající stát vykonává tuto působnost, aniž je dotčena odpovědnost Komise za plnění souhrnného rozpočtu Evropských společenství a v souladu s ustanoveními finančního nařízení týkajícími se decentralizovaného řízení.

4. Komise si vyhrazuje právo ověřování prostřednictvím Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF). Komise a Účetní dvůr mohou rovněž provádět kontroly na místě v souladu s příslušnými postupy.

5. Komise může přijmout jakékoli technické předpisy nezbytné k fungování tohoto nástroje.

Článek 36

Částky uvedené v článcích 29, 30, 34 a 35 budou každý rok upraveny jako součást technických úprav stanovených v odstavci 15 interinstitucionální dohody ze dne 6. května 1999.

HLAVA II
JINÁ USTANOVENÍ

Článek 37

1. Jestliže nový členský stát narazí do konce tříletého období po přistoupení na vážné obtíže, jež by mohly přetrvávat v některém odvětví hospodářství nebo by se mohly projevit vážným zhoršením hospodářské situace určitého území, může požádat o povolení přijmout ochranná opatření k nápravě situace a k přizpůsobení dotyčného odvětví hospodářství společného trhu.

Za stejných podmínek může každý stávající členský stát požádat o povolení přijmout ochranná opatření vůči jednomu nebo více novým členským státům.

2. Na žádost dotyčného státu přijme Komise postupem pro naléhavé situace ochranná opatření, která považuje za nezbytná, a zároveň upřesní podmínky a způsob provedení těchto opatření.

V případě vážných hospodářských obtíží a na výslovnou žádost dotyčného členského státu rozhodne Komise ve lhůtě pěti pracovních dnů od přijetí žádosti doplněné odpovídajícím odůvodněním. Takto stanovená opatření jsou bezprostředně použitelná, přičemž berou v úvahu zájmy všech zúčastněných stran a nesmějí zahrnovat hraniční kontroly.

3. Opatření povolená podle odstavce 2 se mohou odchylovat od pravidel Smlouvy o ES a tohoto aktu v rozsahu a po dobu nezbytně nutnou k dosažení cílů uvedených v odstavci 1. Přednostně je třeba vybrat taková opatření, která nejméně naruší fungování společného trhu.

Článek 38

Pokud nový členský stát nesplní závazky přijaté v rámci jednání o přistoupení, a tím způsobí vážné narušení fungování vnitřního trhu, včetně jakýchkoliv závazků ve všech odvětvových politikách, které se týkají hospodářských činností s přeshraničním účinkem, nebo bezprostřední riziko takového narušení, může Komise až do konce tříletého období po vstupu tohoto aktu v platnost na odůvodněnou žádost členského státu nebo z vlastního podnětu přijmout vhodná opatření.

Opatření musí být přiměřená s tím, že budou upřednostněna taková, která nejméně naruší fungování vnitřního trhu, a bude-li to vhodné, budou přednostně uplatňovány stávající odvětvové ochranné mechanismy. Tyto ochranné mechanismy nesmějí sloužit jako prostředky svévolné diskriminace nebo zastřeného omezování obchodu mezi členskými státy. Ochranná doložka může být použita i před přistoupením na základě monitorovacích zjištění s tím, že vstoupí v platnost dnem přistoupení. Opatření nebudou zachována déle, než je nezbytně nutné, a v každém případě budou zrušena po splnění dotyčného závazku. Mohou však být uplatňována i po uplynutí období stanoveného v prvním pododstavci, a to po dobu, než budou dotyčné závazky splněny. Podle pokroku v plnění závazků učiněného novým členským státem může Komise opatření přiměřeně upravit. Komise informuje Radu v potřebném předstihu před zrušením ochranných opatření a bude v tomto ohledu přihlížet k vyjádření Rady.

Článek 39

Pokud se v novém členském státě vyskytnou vážné nedostatky nebo bezprostřední riziko nedostatků v provádění, stavu provedení nebo v uplatňování rámcových rozhodnutí nebo jiných dotyčných závazků, nástrojů spolupráce a rozhodnutí týkajících se vzájemného uznávání v oblasti trestního práva podle hlavy VI Smlouvy o EU a směrnic a nařízení týkajících se vzájemného uznávání v občanských věcech podle hlavy IV Smlouvy o ES, může Komise až do konce tříletého období po vstupu tohoto aktu v platnost na odůvodněnou žádost členského státu nebo z vlastního podnětu a po konzultaci s členskými státy přijmout vhodná opatření a upřesnit podmínky a způsob provedení těchto opatření.

Tato opatření mohou spočívat v dočasném pozastavení uplatňování dotyčných ustanovení a rozhodnutí ve vztazích mezi novým členským státem a jiným členským státem nebo členskými státy, aniž by tím bylo dotčeno pokračování úzké soudní spolupráce. Ochranná doložka může být použita i před přistoupením na základě monitorovacích zjištění s tím, že vstoupí v platnost dnem přistoupení. Opatření nebudou zachována déle, než je nezbytně nutné, a v každém případě budou zrušena po odstranění nedostatků. Mohou však být uplatňována i po uplynutí období stanoveného v prvním pododstavci, a to po dobu, po kterou tyto nedostatky budou přetrvávat. Podle pokroku v nápravě zjištěných nedostatků učiněném novým členským státem může Komise po konzultaci s členskými státy opatření přiměřeně upravit. Komise informuje Radu v potřebném předstihu před zrušením ochranných opatření a bude v tomto ohledu přihlížet k vyjádření Rady.

Článek 40

Aby nebylo narušeno řádné fungování vnitřního trhu, nesmí uplatňování vnitrostátních předpisů nových členských států v průběhu přechodných období uvedených v přílohách V až XIV zahrnovat hraniční kontroly mezi členskými státy.

Článek 41

Budou-li k usnadnění přechodu ze stávajícího režimu v nových členských státech na režim vyplývající z uplatňování společné zemědělské politiky za podmínek stanovených v tomto aktu nezbytná přechodná opatření, přijme je Komise postupem podle čl. 42 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1260/ /2001 o společné organizaci trhů v odvětví cukru nebo podle odpovídajících článků ostatních nařízení o společné organizaci zemědělských trhů, anebo odpovídajícím postupem projednávání ve výboru stanoveným příslušným právním předpisem. Přechodná opatření uvedená v tomto článku mohou být přijímána po dobu tří let ode dne přistoupení a jejich uplatňování se omezí na toto období. Rada může toto období na návrh Komise po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslným rozhodnutím prodloužit.

Přechodná opatření týkající se provádění předpisů upravujících společnou zemědělskou politiku neuvedená výslovně v tomto aktu, která jsou potřebná v důsledku přistoupení, přijme přede dnem přistoupení Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou nebo, pokud se týkají předpisů původně přijatých Komisí, je přijme Komise postupem vyžadovaným pro přijímání příslušných předpisů.

Článek 42

Budou-li k usnadnění přechodu ze stávajícího režimu v nových členských státech na režim vyplývající z uplatňování veterinárních a rostlinolékařských pravidel Společenství nezbytná přechodná opatření, přijme je Komise postupem projednávání ve výboru stanoveným příslušným právním předpisem. Tato opatření budou přijímána po dobu tří let ode dne přistoupení a jejich uplatňování se omezí na toto období.

ČÁST PÁTÁ
USTANOVENÍ K PROVEDENÍ TOHOTO AKTU

HLAVA I
USTAVENÍ ORGÁNŮ A SUBJEKTŮ

Článek 43

Evropský parlament provede ve svém jednacím řádu úpravy nezbytné v důsledku přistoupení.

Článek 44

Rada provede ve svém jednacím řádu úpravy nezbytné v důsledku přistoupení.

Článek 45

1. Každý stát, který přistoupí k Unii, má právo, aby jeden jeho státní příslušník byl členem Komise.

2. Odchylně od čl. 213 odst. 1 druhého pododstavce, čl. 214 odst. 1 prvního pododstavce, čl. 214 odst. 2 Smlouvy o ES a čl. 126 prvního pododstavce Smlouvy o Euratomu:

a)	bude ode dne přistoupení jeden státní příslušník každého nového členského státu jmenován členem Komise. Noví členové Komise budou jmenováni Radou po vzájemné dohodě s předsedou Komise kvalifikovanou většinou,
b)	funkční období členů Komise jmenovaných podle písmene a) a členů, kteří byli jmenováni ode dne 23. ledna 2000, končí dnem 31. října 2004,
c)	se nová Komise složená z jednoho státního příslušníka z každého členského státu ujme funkce dnem 1. listopadu 2004; funkční období členů této nové Komise končí dnem 31. října 2009,
d)	se den 1. ledna 2005 v čl. 4 odst. 1 Protokolu o rozšíření Evropské unie, který je připojen ke Smlouvě o EU a smlouvám o založení Evropských společenství, nahrazuje dnem 1. listopadu 2004.

3. Komise provede ve svém jednacím řádu úpravy nezbytné v důsledku přistoupení.

Článek 46

1. Soudní dvůr se doplní jmenováním deseti nových soudců; stejně se doplní jmenováním deseti nových soudců Soud prvního stupně.

a)	Funkční období pěti soudců Soudního dvora jmenovaných podle odstavce 1 končí dnem 6. října 2006. Tito soudci budou vybráni losem. Funkční období ostatních soudců končí dnem 6. října 2009.
b)	Funkční období pěti soudců Soudu prvního stupně jmenovaných podle odstavce 1 končí dnem 31. srpna 2004. Tito soudci budou vybráni losem. Funkční období ostatních soudců končí dnem 31. srpna 2007.

a)	Soudní dvůr provede ve svém jednacím řádu úpravy nezbytné v důsledku přistoupení.
b)	Soud prvního stupně provede po dohodě se Soudním dvorem ve svém jednacím řádu úpravy nezbytné v důsledku přistoupení.
c)	Takto upravené jednací řády podléhají schválení Radou kvalifikovanou většinou.

4. Při rozhodování o věcech projednávaných Soudy ke dni přistoupení, jejichž ústní část řízení byla zahájena před tímto dnem, zasedá plénum a senáty Soudního dvora ve stejném složení jako před přistoupením, přičemž se použije jednací řád ve znění platném ke dni předcházejícímu dni přistoupení.

Článek 47

Účetní dvůr se doplní jmenováním deseti dalších členů na funkční období šesti let.

Článek 48

Hospodářský a sociální výbor se doplní jmenováním 95 členů, kteří zastupují různé skupiny hospodářského a sociálního života organizované občanské společnosti v nových členských státech. Funkční období takto jmenovaných členů končí současně s funkčním obdobím členů, kteří zastávají funkci v okamžiku přistoupení.

Článek 49

Výbor regionů se doplní jmenováním 95 členů, kteří zastupují regionální a místní orgány v nových členských státech a kteří byli zvoleni do regionálních nebo místních orgánů nebo jsou volenému orgánu politicky odpovědni. Funkční období takto jmenovaných členů končí současně s funkčním obdobím členů, kteří zastávají funkci v okamžiku přistoupení.

Článek 50

1. Funkční období stávajících členů Výboru pro vědu a techniku podle čl. 134 odst. 2 Smlouvy o Euratomu končí dnem vstupu tohoto aktu v platnost.

2. Bezprostředně po přistoupení jmenuje Rada nové členy Výboru pro vědu a techniku postupem stanoveným v čl. 134 odst. 2 Smlouvy o Euratomu.

Článek 51

Úpravy statutů a jednacích řádů výborů zřízených původními smlouvami, jež se stávají v důsledku přistoupení nezbytnými, se provedou co nejdříve po přistoupení.

Článek 52

1. Funkční období nových členů výborů, skupin a jiných subjektů vytvořených smlouvami a legislativními orgány a uvedených v příloze XVI končí současně s funkčním obdobím členů, kteří zastávají funkci v okamžiku přistoupení.

2. Funkční období nových členů výborů a skupin vytvořených Komisí a uvedených v příloze XVII končí současně s funkčním obdobím členů, kteří zastávají funkci v okamžiku přistoupení.

3. Výbory uvedené v příloze XVIII se bezprostředně po přistoupení nově obsazují v plném rozsahu.

HLAVA II
POUŽITELNOST AKTŮ ORGÁNŮ

Článek 53

Směrnice a rozhodnutí ve smyslu článku 249 Smlouvy o ES a článku 161 Smlouvy o Euratomu se ode dne přistoupení považují za určené novým členským státům, pokud byly tyto směrnice a rozhodnutí určeny všem stávajícím členským státům. Tyto směrnice a rozhodnutí, s výjimkou směrnic a rozhodnutí vstupujících v platnost podle čl. 254 odst. 1 a čl. 254 odst. 2 Smlouvy o ES, se považují za oznámené novým členským státům v okamžiku přistoupení.

Článek 54

Nové členské státy uvedou v účinek opatření nezbytná k tomu, aby bylo ode dne přistoupení dosaženo souladu se směrnicemi a rozhodnutími ve smyslu článku 249 Smlouvy o ES a článku 161 Smlouvy o Euratomu, není-li v seznamu v přílohách uvedených v článku 24 nebo v jiných ustanoveních tohoto aktu nebo jeho přílohách určena jiná lhůta.

Článek 55

Na základě řádně odůvodněné žádosti některého nového členského státu může Rada na návrh Komise jednomyslně přijmout před 1. květnem 2004 opatření spočívající v dočasné odchylce od aktů orgánů, které byly přijaty mezi 1. listopadem 2002 a dnem podpisu smlouvy o přistoupení.

Článek 56

Pokud není stanoveno jinak, přijme Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou opatření nezbytná k provedení ustanovení obsažených v přílohách II, III a IV uvedených v článcích 20, 21 a 22 tohoto aktu.

Článek 57

1. Jestliže akty orgánů přijaté před přistoupením vyžadují v důsledku přistoupení úpravy a jestliže tyto nezbytné úpravy nejsou stanoveny tímto aktem ani jeho přílohami, provedou se tyto úpravy postupem podle odstavce 2. Tyto úpravy vstoupí v platnost dnem přistoupení.

2. Příslušné úpravy provede za tímto účelem buď Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou, nebo je provede Komise, podle toho, který orgán původní akty přijal.

Článek 58

Znění aktů přijatých orgány a Evropskou centrální bankou před přistoupením, jež byla vypracována Radou nebo Komisí nebo Evropskou centrální bankou v jazyce českém, estonském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, polském, slovenském a slovinském, jsou ode dne přistoupení platná za stejných podmínek jako znění vypracovaná ve stávajících jedenácti jazycích. Zveřejní se v Úředním věstníku Evropské unie, pokud byla takto zveřejněna znění ve stávajících jazycích.

Článek 59

Nové členské státy sdělí Komisi do tří měsíců od přistoupení, podle článku 33 Smlouvy o Euratomu, znění právních a správních předpisů, které mají na jejich území zajistit ochranu zdraví obyvatelstva a pracovníků proti nebezpečí ionizujícího záření.

HLAVA III
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 60

Přílohy I až XVIII, jejich dodatky a protokoly č. 1 až 10, které jsou připojeny k tomuto aktu, jsou jeho nedílnou součástí.

Článek 61

Vláda Italské republiky předá vládám nových členských států ověřený opis Smlouvy o Evropské unii, Smlouvy o založení Evropského společenství, Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii a smluv, které je pozměnily nebo doplnily, včetně Smlouvy o přistoupení Dánského království, Irska a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska k Evropskému hospodářskému společenství a Evropskému společenství pro atomovou energii, Smlouvy o přistoupení Řecké republiky k Evropskému hospodářskému společenství a Evropskému společenství pro atomovou energii, Smlouvy o přistoupení Španělského království a Portugalské republiky k Evropskému hospodářskému společenství a Evropskému společenství pro atomovou energii a Smlouvy o přistoupení Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království k Evropské unii v jazyce anglickém, dánském, finském, francouzském, irském, italském, německém, nizozemském, portugalském, řeckém, španělském a švédském.

Znění těchto smluv vypracovaná v jazyce českém, estonském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, polském, slovenském a slovinském se připojují k tomuto aktu. Tato znění mají stejnou platnost jako znění smluv uvedená v prvním pododstavci vypracovaná ve stávajících jazycích.

Článek 62

Ověřený opis mezinárodních dohod uložených v archivu generálního sekretariátu Rady Evropské unie předá vládám nových členských států generální tajemník.

PŘÍLOHY
KE SMLOUVĚ O PŘISTOUPENÍ ČESKÉ REPUBLIKY
A DALŠÍCH ZEMÍ K EVROPSKÉ UNII

(pozn. redakce: Přílohy I až IV nejsou zpracovány v elektronické podobě; jejich rozsah ve Sb. m. s. je 2 471 str)

Příloha V

Seznam uvedený v článku 24 aktu o přistoupení: Česká republika

1. VOLNÝ POHYB OSOB

Smlouva o založení Evropského společenství.

31968 L 0360: Směrnice Rady 68/360/EHS ze dne 15. října 1968 o odstranění omezení pohybu a pobytu pracovníků členských států a jejich rodinných příslušníků uvnitř Společenství (Úř. věst. L 257, 19. 10. 1968, s. 13), naposledy pozměněná:

-	11994 N: Aktem o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv - přistoupení Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království (Úř. věst. C 241, 29. 8. 1994, s. 21).

31968 R 1612: Nařízení Rady (EHS) č. 1612/ /68 ze dne 15. října 1968 o volném pohybu pracovníků uvnitř Společenství (Úř. věst. L 257, 19. 10. 1968, s. 2), naposledy pozměněné:

-	31992 R 2434: nařízením Rady (EHS) č. 2434/ /92 ze dne 27. července 1992 (Úř. věst. L 245, 26. 8. 1992, s. 1).

31996 L 0071: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (Úř. věst. L 18, 21. 1. 1997, s. 1).

1. Článek 39 a čl. 49 první pododstavec Smlouvy o ES se ve vztahu k volnému pohybu pracovníků a volnému pohybu služeb, zahrnujícímu dočasný pohyb pracovníků vymezený v článku 1 směrnice 96/71/ES, mezi Českou republikou na jedné straně a Belgií, Dánskem, Německem, Estonskem, Řeckem, Španělskem, Francií, Irskem, Itálií, Lotyšskem, Litvou, Lucemburskem, Maďarskem, Nizozemskem, Rakouskem, Polskem, Portugalskem, Slovinskem, Slovenskem, Finskem, Švédskem a Spojeným královstvím na straně druhé, použijí v plném rozsahu pouze za podmínek přechodných ustanovení uvedených v odstavcích 2 až 14.

2. Odchylně od článků 1 až 6 nařízení (EHS) č. 1612/68 budou stávající členské státy do konce období dvou let po dni přistoupení uplatňovat národní opatření nebo opatření, která vyplývají z dvoustranných dohod, upravující přístup českých státních příslušníků na jejich trhy práce. Stávající členské státy mohou tato opatření dále uplatňovat do konce období pěti let po dni přistoupení České republiky.

Čeští státní příslušníci, kteří ke dni přistoupení ve stávajícím členském státě legálně pracují a je jim umožněn vstup na trh práce tohoto členského státu na nepřerušenou dobu 12 měsíců nebo delší, mají přístup na trh práce tohoto členského státu, ale ne na trh práce ostatních členských států uplatňujících národní opatření.

Stejných práv požívají čeští státní příslušníci, kterým byl na nepřerušenou dobu 12 měsíců nebo delší umožněn vstup na trh práce stávajícího členského státu až po přistoupení.

Čeští státní příslušníci uvedení výše ve druhém a třetím pododstavci přestanou požívat práv uvedených ve zmíněných pododstavcích, pokud dobrovolně opustí trh práce daného stávajícího členského státu.

Těchto práv nepožívají čeští státní příslušníci, kteří ve stávajícím členském státě legálně pracují ke dni přistoupení nebo v průběhu období, po které se uplatňují národní opatření, a kterým byl umožněn vstup na trh práce tohoto členského státu na dobu kratší než 12 měsíců.

3. Před koncem období dvou let po dni přistoupení přezkoumá Rada na základě zprávy Komise působení přechodných ustanovení uvedených v odstavci 2.

Po dokončení tohoto přezkoumání a nejpozději do konce období dvou let po dni přistoupení oznámí stávající členské státy Komisi, zda budou dále uplatňovat národní opatření nebo opatření, která vyplývají z dvoustranných dohod, nebo zda budou napříště uplatňovat články 1 až 6 nařízení (EHS) č. 1612/68. Nebude-li takové oznámení učiněno, uplatňují se články 1 až 6 nařízení (EHS) č. 1612/68.

4. Na žádost České republiky se může uskutečnit ještě jedno přezkoumání. Použije se postup podle odstavce 3, přičemž přezkoumání bude dokončeno do šesti měsíců od doručení žádosti České republiky.

5. Členský stát, který na konci období pěti let uvedeného v odstavci 2 zachovává národní opatření nebo opatření, která vyplývají z dvoustranných dohod, může v případě vážných narušení trhu práce nebo nebezpečí takových narušení po oznámení Komisi dále uplatňovat tato opatření do konce období sedmi let po dni přistoupení. Nebude-li takové oznámení učiněno, uplatňují se články 1 až 6 nařízení (EHS) č. 1612/68.

6. Členské státy, které během období sedmi let po dni přistoupení vůči státním příslušníkům České republiky na základě odstavců 3, 4 nebo 5 uplatňují články 1 až 6 nařízení (EHS) č. 1612/68 a které během tohoto období vydávají státním příslušníkům České republiky pro účely evidence povolení k zaměstnání, vydávají tato povolení automaticky.

7. Členské státy, ve kterých se na základě odstavců 3, 4 nebo 5 ve vztahu k českým státním příslušníkům uplatňují články 1 až 6 nařízení (EHS) č. 1612/68, se mohou do konce období sedmi let po dni přistoupení rozhodnout pro postup stanovený v níže uvedených pododstavcích.

Pokud je ve členském státě uvedeném v prvním pododstavci vážně narušen trh práce nebo se předvídá jeho narušení, které by mohlo vážně ohrozit životní úroveň nebo úroveň zaměstnanosti v dané oblasti nebo povolání, informuje o tom tento členský stát Komisi a ostatní členské státy a současně jim poskytne veškeré náležité údaje. Na základě těchto informací může členský stát požádat Komisi, aby oznámila úplné nebo částečné pozastavení uplatňování článků 1 až 6 nařízení (EHS) č. 1612/68 za účelem obnovení běžného stavu v dané oblasti nebo povolání. Komise rozhodne o pozastavení a délce jeho trvání a rozsahu nejpozději do dvou týdnů od doručení žádosti a oznámí své rozhodnutí Radě. Každý členský stát může do dvou týdnů od vydání rozhodnutí Komise požádat Radu o zrušení nebo změnu rozhodnutí. Rada rozhodne o této žádosti kvalifikovanou většinou do dvou týdnů.

Členský stát uvedený v prvním pododstavci může v naléhavých a výjimečných případech pozastavit uplatňování článků 1 až 6 nařízení (EHS) č. 1612/68, a následně zašle odůvodněné oznámení Komisi.

8. Po dobu, kdy je podle výše uvedených odstavců 2 až 5 a 7 uplatňování článků 1 až 6 nařízení (EHS) č. 1612/68 pozastaveno, se na státní příslušníky stávajících členských států v České republice a na české státní příslušníky ve stávajících členských státech uplatňuje článek 11 nařízení za těchto podmínek:

rodinní příslušníci pracovníka uvedení v čl. 10 odst. 1 písm. a) nařízení, kteří s pracovníkem na území členského státu legálně bydlí ke dni přistoupení, mají po přistoupení okamžitý přístup na trh práce tohoto členského státu. To se nevztahuje na rodinné příslušníky pracovníka, kterému byl legálně umožněn vstup na trh práce členského státu na dobu kratší než 12 měsíců;

rodinní příslušníci pracovníka uvedení v čl. 10 odst. 1 písm. a) nařízení, kteří s pracovníkem na území členského státu legálně bydlí ode dne pozdějšího než den přistoupení, ale v době uplatňování výše uvedených přechodných ustanovení, mají přístup na trh práce od okamžiku, kdy v dotyčném členském státě bydlí nejméně po dobu osmnácti měsíců, nebo od třetího roku po dni přistoupení, podle toho, co nastane dříve.

Těmito ustanoveními nejsou dotčena výhodnější národní opatření nebo opatření, která vyplývají z dvoustranných dohod.

9. Vzhledem k tomu, že některá ustanovení směrnice 68/360/EHS nemohou být oddělena od těch ustanovení nařízení (EHS) č. 1612/68, jejichž uplatňování je podle odstavců 2 až 5 a 7 a 8 odloženo, mohou se Česká republika a stávající členské státy od těchto ustanovení odchýlit v rozsahu nezbytném pro uplatňování odstavců 2 až 5 a 7 a 8.

10. V případech, kdy jsou na základě výše uvedených přechodných ustanovení stávajícími členskými státy uplatňována národní opatření nebo opatření, která vyplývají z dvoustranných dohod, může Česká republika ponechat v platnosti rovnocenná opatření ve vztahu ke státním příslušníkům daného členského státu nebo členských států.

11. Pokud je některým stávajícím členským státem pozastaveno uplatňování článků 1 až 6 nařízení (EHS) č. 1612/68, může se Česká republika ve vztahu k Estonsku, Lotyšsku, Litvě, Maďarsku, Polsku, Slovinsku nebo Slovensku rozhodnout pro postup stanovený v odstavci 7. Během takového období se povolení k zaměstnání vydaná Českou republikou pro účely evidence státním příslušníkům Estonska, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Polska, Slovinska nebo Slovenska vydávají automaticky.

12. Každý stávající členský stát uplatňující národní opatření v souladu s odstavci 2 až 5 a 7 až 9 může v rámci vnitrostátních právních předpisů zavést větší svobodu pohybu, než je svoboda pohybu ke dni přistoupení, včetně úplného přístupu na trh práce. Od třetího roku po dni přistoupení se každý stávající členský stát uplatňující národní opatření může kdykoli rozhodnout uplatňovat místo nich články 1 až 6 nařízení (EHS) č. 1612/68. O tomto rozhodnutí informuje Komisi.

13. S cílem čelit vážným narušením trhu práce nebo nebezpečí takových narušení v určitých citlivých odvětvích služeb, která mohou vzniknout v některých oblastech při nadnárodním poskytování služeb definovaném v článku 1 směrnice 96/ /71/ES, se mohou Německo a Rakousko po dobu, kdy uplatňují na základě výše uvedených přechodných ustanovení na volný pohyb českých pracovníků národní opatření nebo opatření, která vyplývají z dvoustranných dohod, po oznámení Komisi odchýlit od čl. 49 prvního pododstavce Smlouvy o ES s cílem omezit v rámci poskytování služeb společnostmi usazenými v České republice dočasný pohyb pracovníků, jejichž právo na přístup k zaměstnání v Německu nebo Rakousku podléhá národním opatřením.

Seznam odvětví služeb, na která se může vztahovat tato odchylka, je následující:

-	v Německu:

Odvětví	Kód NACE ^(*), pokud není uvedeno jinak
Stavebnictví včetně souvisejících oborů	45.1 až 4; Činnosti uvedené v příloze směrnice 96/71/ES
Čištění budov, zařízení a dopravních prostředků	74.70 Čištění budov, zařízení a dopravních prostředků
Jiné služby	74.87 Pouze činnosti v oblasti dekorace interiérů

-	v Rakousku:

Odvětví	Kód NACE ^(*), pokud není uvedeno jinak
Činnosti v rostlinné výrobě; terénní úprava zahrad, parků, sadů a jiných zelených ploch	01.41
Řezání, tvarování a konečná úprava ozdobného a stavebního přírodního kamene	26.7
Výroba kovových konstrukcí a jejich dílů	28.11
Stavebnictví včetně souvisejících oborů	45.1 až 4; Činnosti uvedené v příloze směrnice 96/71/ES
Pátrací a ochranné činnosti	74.60
Čištění budov, zařízení a dopravních prostředků	74.70
Ostatní činnosti související se zdravotní péčí	85.14
Sociální péče bez ubytování	85.32

^(*)NACE: viz : nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 ze dne 9. října 1990 o statistické klasifikaci ekonomických činností v Evropském společenství, naposledy pozměněné 32002 R 0029: nařízením Komise (ES) č. 29/2002 ze dne 19. 12. 2001 (Úř. věst. L 6, 10. 1. 2002, s. 3)

Česká republika může po oznámení Komisi a v rozsahu, v jakém se Německo a Rakousko v souladu s předchozími pododstavci odchýlí od čl. 49 prvního pododstavce Smlouvy o ES, přijmout rovnocenná opatření.

Uplatňování tohoto odstavce nesmí vést ke zpřísnění podmínek dočasného pohybu pracovníků v rámci nadnárodního poskytování služeb mezi Německem nebo Rakouskem a Českou republikou v porovnání s podmínkami ke dni podpisu smlouvy o přistoupení.

14. Uplatňování odstavců 2 až 5 a 7 až 12 nesmí vést ke zpřísnění podmínek přístupu českých státních příslušníků na trhy práce stávajících členských států v porovnání s podmínkami ke dni podpisu smlouvy o přistoupení.

Bez ohledu na uplatňování odstavců 1 až 13 budou stávající členské státy během doby uplatňování národních opatření nebo opatření, která vyplývají z dvoustranných dohod, upřednostňovat v přístupu na svůj trh práce pracovníky, kteří jsou státními příslušníky členských států, před pracovníky, kteří jsou státními příslušníky třetích zemí.

Na české migrující pracovníky a jejich rodinné příslušníky, kteří legálně bydlí a pracují v jiném členském státě, nebo na migrující pracovníky z ostatních členských států a jejich rodinné příslušníky, kteří legálně bydlí a pracují v České republice, se nebudou vztahovat větší omezení než na migrující pracovníky a jejich rodinné příslušníky z třetích zemí, kteří bydlí a pracují v členském státě nebo v České republice. Při uplatňování zásady upřednostňování pracovníků z členských zemí Společenství se s migrujícími pracovníky z třetích zemí, kteří bydlí a pracují v České republice, nesmí zacházet příznivěji než se státními příslušníky České republiky.

2. VOLNÝ POHYB KAPITÁLU

Smlouva o Evropské unii;

Smlouva o založení Evropského společenství.

1. Odchylně od povinností vyplývajících ze smluv, na kterých je založena Evropská unie, může Česká republika po dobu pěti let ode dne přistoupení ponechat v platnosti pravidla stanovená devizovým zákonem č. 219/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o nabývání objektů vedlejšího bydlení státními příslušníky členských států, kteří nebydlí v České republice, a společnostmi zřízenými podle práva jiného členského státu, které ani nejsou usazeny, ani nemají pobočku nebo zastoupení na území České republiky.

2. Odchylně od povinností vyplývajících ze smluv, na kterých je založena Evropská unie, může Česká republika po dobu sedmi let ode dne přistoupení ponechat v platnosti pravidla stanovená devizovým zákonem č. 219/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, a zákonem č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby, týkající se nabývání zemědělské půdy a lesů státními příslušníky členských států a společnostmi zřízenými podle práva jiného členského státu, které nejsou ani usazeny, ani zapsány do rejstříku v České republice. V žádném případě nesmí být v souvislosti s nabýváním zemědělské půdy a lesů se státním příslušníkem členského státu zacházeno méně příznivě než ke dni podpisu smlouvy o přistoupení nebo s většími omezeními než se státním příslušníkem třetí země.

Na samostatně hospodařící zemědělce, kteří jsou státními příslušníky jiného členského státu a kteří se chtějí usadit a bydlet v České republice, se nebude vztahovat předchozí pododstavec ani jiné postupy než ty, které se vztahují na státní příslušníky České republiky.

Obecné přezkoumání těchto přechodných opatření se uskuteční ve třetím roce po dni přistoupení. K tomuto účelu předloží Komise zprávu Radě. Rada může na návrh Komise jednomyslně rozhodnout o zkrácení nebo ukončení přechodného období uvedeného v prvním pododstavci.

Bude-li dostatečně prokázáno, že po uplynutí přechodného období nastanou vážná narušení nebo hrozba vážných narušení trhu se zemědělskou půdou v České republice, rozhodne Komise na žádost České republiky o prodloužení přechodného období o nejvýše tři roky.

3. ZEMĚDĚLSTVÍ

A. Veterinární předpisy
1.	31964 L 0433: Směrnice Rady 64/433/EHS ze dne 26. června 1964 o hygienických otázkách produkce čerstvého masa a jeho uvádění na trh (Úř. věst. P 121, 29. 7. 1964, s. 2012 a později pozměněná a vydaná v úplném znění v Úř. věst. L 268, 29. 6. 1991, s. 71), naposledy pozměněná:
	-	31995 L 0023: směrnicí Rady 95/23/ES ze dne 22. 6. 1995 (Úř. věst. L 243, 11. 10. 1995, s. 7).
	31971 L 0118: Směrnice Rady 71/118/EHS ze dne 15. února 1971 o hygienických otázkách produkce čerstvého drůbežího masa a jeho uvádění na trh (Úř. věst. L 55, 8. 3. 1971, s. 23 a později pozměněná a aktualizovaná v Úř. věst. L 62, 15. 3. 1993, s. 6), naposledy pozměněná:
	-	31997 L 0079: směrnicí Rady 97/79/ES ze dne 18. 12. 1997 (Úř. věst. L 24, 30. 1. 1998, s. 31).
	31977 L 0099: Směrnice Rady 77/99/EHS ze dne 21. prosince 1976 o hygienických otázkách při výrobě a uvádění na trh masných výrobků a některých dalších výrobků živočišného původu (Úř. věst. L 26, 31. 1. 1977, s. 85 a později pozměněná a aktualizovaná v Úř. věst. L 57, 2. 3. 1992, s. 4), naposledy pozměněná:
	-	31997 L 0076: směrnicí Rady 97/76/ES ze dne 16. 12. 1997 (Úř. věst. L 10, 16. 1. 1998, s. 25).
	31989 L 0437: Směrnice Rady 89/437/EHS ze dne 20. června 1989 o hygienických a zdravotních otázkách výroby vaječných výrobků a jejich uvádění na trh (Úř. věst. L 212, 22. 7. 1989, s. 87), naposledy pozměněná:
	-	31996 L 0023: směrnicí Rady 96/23/ES ze dne 29. 4. 1996 (Úř. věst. L 125, 23. 5. 1996, s. 10).
	31992 L 0046: Směrnice Rady 92/46/EHS ze dne 16. června 1992 o hygienických předpisech pro produkci syrového mléka, tepelně ošetřeného mléka a mléčných výrobků a jejich uvádění na trh (Úř.věst. č. L 268, 14. 9. 1992, s. 1), naposledy pozměněná:
	-	31996 L 0023: směrnicí Rady 96/23/ES ze dne 29. 4. 1996 (Úř. věst. L 125, 23. 5. 1996, s. 10).
	a)	Sttukturální požadavky stanovené v přílohách I a II směrnice 64/433/EHS, v přílohách I a II směrnice 71/118/EHS, v přílohách A a B směrnice 77/99/EHS, v příloze směrnice 89/437/EHS a v příloze B směrnice 92/46/EHS se do 31. prosince 2006 neuplatňují na zařízení v České republice uvedená v dodatku A k této příloze s výhradou níže stanovených podmínek.
	b)	Dokud se na zařízení zmíněná v písmenu a) vztahuje uvedené písmeno, smějí být produkty pocházející z těchto zařízení uváděny pouze na vnitrostátní trh nebo používány k dalšímu zpracování ve vnitrostátních zařízeních, na která se rovněž vztahuje písmeno a), bez ohledu na okamžik uvedení na trh. Tyto produkty musí být označeny zvláštní značkou zdravotní nezávadnosti. Předchozí pododstavec se vztahuje rovněž na všechny produkty pocházející z integrovaných zařízení na produkci masa, pokud se na část zařízení vztahuje písmeno a).
	c)	Česká republika zajistí postupné dosažení souladu se strukturálními požadavky uvedenými v písmenu a) v souladu se lhůtami pro nápravu stávajících nedostatků stanovenými v dodatku A k této příloze. Česká republika zajistí, aby v provozu směla pokračovat pouze zařízení, která dosáhnou plného souladu s těmito požadavky do 31. prosince 2006. Česká republika bude Komisi podávat roční zprávy o pokroku dosaženém v jednotlivých zařízeních uvedených v dodatku A, včetně seznamu zařízení, která napravila stávající nedostatky v průběhu daného roku.
	d)	Komise smí aktualizovat dodatek A uvedený v písmenu a) před přistoupením a do 31. prosince 2006 a při této příležitosti může doplňovat, v omezeném rozsahu, nebo vypouštět jednotlivá zařízení s ohledem na pokrok dosažený při nápravě stávajících nedostatků a na výsledky monitorovacího procesu. Prováděcí pravidla k zajištění řádného fungování výše uvedeného přechodného režimu budou přijata postupem podle článku 16 směrnice 64/433/EHS, článku 21 směrnice 71/118/EHS, článku 20 směrnice 77/99/EHS, článku 14 směrnice 89/437/EHS a článku 31 směrnice 92/46/EHS.
2.	31999 L 0074: Směrnice Rady 1999/74/ES ze dne 19. července 1999, kterou se stanoví minimální požadavky na ochranu nosnic (Úř. věst. L 203, 3. 8. 1999, s. 53). Do 31. prosince 2009 smějí zařízení v České republice uvedená v dodatku B k této příloze zachovat v provozu klece nesplňující požadavky na minimální výšku stanovené v čl. 5 odst. 1 bodě 4 směrnice 1999/74/ES, pokud nejsou starší 16 let a pokud jsou vysoké nejméně 36 cm na nejméně 65 % plochy klece a nejméně 33 cm v kterémkoli bodě.
B. Rostlinolékařské předpisy
	31982 L 0471: Směrnice Rady ze dne 30. června 1982 o určitých produktech používaných ve výživě zvířat (Úř. věst. L 213, 21. 7. 1982, s. 8), naposledy pozměněná:
	-	31999 L 0020: směrnicí Rady 1999/20/ES ze dne 22. 3. 1999 (Úř. věst. L 80, 25. 3. 1999, s. 20).

Odchylně od čl. 3 odst. 1 směrnice 82/471/ /EHS může Česká republika nadále povolovat, aby byla na jejím území uváděna na trh krmiva na bázi kvasinek druhu Candida utilis kultivovaných na rostlinných vláknech, dokud nebude postupem podle článku 6 uvedené směrnice přijato odpovídající rozhodnutí nebo po dobu dvou let po dni přistoupení, podle toho, co nastane dříve, za podmínky, že Česká republika předloží Komisi dokumentaci uvedenou v článku 7 nejpozději 31. prosince 2003.

4. DOPRAVNÍ POLITIKA

31993 R 3118: Nařízení Rady (EHS) č. 3118/ /93 ze dne 25. října 1993, kterým se stanoví podmínky, za nichž může dopravce nerezident provozovat vnitrostátní silniční přepravu zboží uvnitř členského státu (Úř. věst. L 279, 12. 11. 1993, s. 1), naposledy pozměněné:
-	32002 R 0484: nařízením (ES) Evropského parlamentu a Rady č. 484/2002/ES ze dne 1. 3. 2002 (Úř. věst. L 76, 19. 3. 2002, s. 1).
a)	Odchylně od článku 1 nařízení (EHS) č. 3118/ /93 jsou do konce druhého roku následujícího po dni přistoupení dopravci usazení v České republice vyloučeni z provozování vnitrostátní silniční přepravy zboží v jiných členských státech a dopravci usazení v jiných členských státech jsou vyloučeni z provozování vnitrostátní silniční přepravy zboží v České republice.
b)	Před koncem druhého roku následujícího po dni přistoupení oznámí členské státy Komisi, zda si přejí prodloužit toto období nejvýše o dva roky, nebo zda si přejí napříště plně uplatňovat článek 1 uvedeného nařízení. Není-li žádné takové oznámení učiněno, uplatňuje se článek 1 uvedeného nařízení. Pouze dopravci usazení v členských státech, ve kterých se uplatňuje článek 1 uvedeného nařízení, mohou provozovat vnitrostátní silniční přepravu zboží v jiných členských státech, ve kterých se článek 1 také uplatňuje.
c)	Před koncem čtvrtého roku následujícího po dni přistoupení v případě vážného narušení nebo nebezpečí vážného narušení vnitrostátního trhu silniční přepravy zboží oznámí členské státy, ve kterých se článek 1 uvedeného nařízení neuplatňuje na základě písmene b), Komisi, zda si přejí prodloužit toto období nejvýše o jeden rok, nebo zda si přejí napříště plně uplatňovat článek 1 uvedeného nařízení. Není-li žádné takové oznámení učiněno, uplatňuje se článek 1 uvedeného nařízení. Pouze dopravci usazení v členských státech, ve kterých se uplatňuje článek 1 uvedeného nařízení, mohou provozovat vnitrostátní silniční přepravu zboží v jiných členských státech, ve kterých se článek 1 také uplatňuje.
d)	Dokud se článek 1 uvedeného nařízení plně neuplatňuje ve všech členských státech, mohou se členské státy, ve kterých se článek 1 uvedeného nařízení uplatňuje na základě písmene b) nebo c), rozhodnout pro postup stanovený níže. Pokud je v členském státě uvedeném v předchozím pododstavci vážně narušen vnitrostátní trh nebo jeho část z důvodu nebo za přispění kabotáže, například podstatným převisem nabídky nad poptávkou, nebo pokud je ohrožena finanční stabilita nebo přežití značného počtu dopravních podniků, informuje o tom tento členský stát Komisi a ostatní členské státy a současně jim poskytne veškeré související informace. Na základě těchto informací může členský stát požádat Komisi o úplné nebo částečné pozastavení uplatňování článku 1 uvedeného nařízení za účelem znovunastolení běžného stavu. Komise posoudí situaci na základě informací poskytnutých daným členským státem a rozhodne do jednoho měsíce od obdržení žádosti o potřebě přijmout ochranná opatření. Použije se postup stanovený v čl. 7 odst. 3 druhém, třetím a čtvrtém pododstavci a odst. 4, 5 a 6 uvedeného nařízení. Členský stát uvedený v prvním pododstavci může v naléhavých a výjimečných situacích pozastavit používání článku 1 uvedeného nařízení, a následně zašle odůvodněné oznámení Komisi.
e)	Dokud se článek 1 uvedeného nařízení neuplatňuje na základě výše uvedených písmen a) až c), mohou členské státy regulovat přístup k vlastní vnitrostátní silniční přepravě zboží prostřednictvím postupného vzájemného udělování povolení kabotáže na základě dvoustranných dohod. To může zahrnovat i možnost plné liberalizace.
f)	Uplatňování písmen a) až d) nesmí vést k většímu omezení přístupu k vnitrostátní silniční přepravě zboží než přede dnem podpisu smlouvy o přistoupení.

5. DANĚ

1.	31977 L 0388: Šestá směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu - Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (Úř. věst. L 145, 13. 6. 1977, s. 1), naposledy pozměněná:
	-	32002 L 0038: směrnicí Rady 2002/38/ES ze dne 7. 5. 2002 (Úř. věst. L 128, 15. 5. 2002, s. 41).
	a)	Odchylně od čl. 12 odst. 3 písm. a) směrnice 77/388/EHS může Česká republika do 31. prosince 2007 zachovat sníženou sazbu daně z přidané hodnoty, která není nižší než 5 %, na a) dodávky tepelné energie pro vytápění a přípravu teplé vody, s výjimkou surovin určených pro výrobu tepelné energie, domácnostem a malým podnikatelům, kteří nejsou plátci DPH, a na b) dodávky stavebních prací týkajících se staveb určených pro bydlení, které nejsou poskytnuty v rámci sociální politiky, s výjimkou stavebních materiálů.
	b)	Pro účely čl. 28 odst. 3 písm. b) směrnice 77/388/EHS může Česká republika pokračovat v osvobození od daně z přidané hodnoty u mezinárodní přepravy cestujících podle bodu 17 přílohy F směrnice, dokud nebude splněna podmínka stanovená v čl. 28 odst. 4 směrnice nebo po dobu, kdy je stejné osvobození uplatňováno některým stávajícím členským státem, podle toho, co nastane dříve.
2.	31992 L 0079: Směrnice Rady 92/79/EHS ze dne 19. října 1992 o sbližování daní z cigaret (Úř. věst. L 316, 31. 10. 1992, s. 8), naposledy pozměněná:
	-	32002 L 0010: směrnicí Rady 2002/10/ES ze dne 12. 2. 2002 (Úř. věst. L 46, 16. 2. 2002, s. 26).
	Odchylně od čl. 2 odst. 1 směrnice 92/79/EHS může Česká republika odložit uplatňování celkové minimální spotřební daně ve výši 57 % z ceny pro konečného spotřebitele (včetně všech daní) a minimálně 60 eur na 1000 cigaret u cigaret nejžádanější cenové kategorie do 31. prosince 2006 s podmínkou, že během tohoto období Česká republika postupně přiblíží sazby spotřební daně k celkové minimální spotřební dani stanovené směrnicí. Česká republika může rovněž odložit uplatňování celkové minimální spotřební daně ve výši 64 eur z ceny pro konečného spotřebitele (včetně všech daní) u cigaret nejžádanější cenové kategorie do 31. prosince 2007 s podmínkou, že během tohoto období Česká republika postupně přiblíží sazby spotřební daně k celkové minimální spotřební dani stanovené směrnicí. Aniž je dotčen článek 8 směrnice Rady 92/12/EHS o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani , mohou členské státy po informování Komise zachovat po dobu, kdy se uplatňuje výše uvedená odchylka, na cigarety, které smějí být dovezeny na jejich území z České republiky bez dodatečné platby spotřební daně, stejná množstevní omezení jako ta, která se uplatňují na dovoz ze třetích zemí. Členské státy, které využijí této možnosti, mohou provádět nezbytné kontroly s podmínkou, že tyto kontroly nemají vliv na řádné fungování vnitřního trhu.
3.	31992 L 0080: Směrnice Rady 92/80/EHS ze dne 19. října 1992 o sbližování daní z jiných tabákových výrobků než cigaret (Úř. věst. L 316, 31. 10. 1992, s. 10), naposledy pozměněná:
	-	32002 L 0010: směrnicí Rady 2002/10/ES ze dne 12. 2. 2002 (Úř. věst. L 46, 16. 2. 2002, s. 26).
	Odchylně od čl. 3 odst. 1 směrnice 92/80/EHS může Česká republika odložit uplatňování celkové minimální spotřební daně uvalené na jiné tabákové výrobky než cigarety do 31. prosince 2006. Aniž je dotčen článek 8 směrnice Rady 92/12/ /EHS o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani, mohou členské státy po informování Komise zachovat po dobu, kdy se uplatňuje výše uvedená odchylka, na jiné tabákové výrobky než cigarety, které smějí být dovezeny na jejich území z České republiky bez dodatečné platby spotřební daně, stejná množstevní omezení jako ta, která se uplatňují na dovoz ze třetích zemí. Členské státy, které využijí této možnosti, mohou provádět nezbytné kontroly s podmínkou, že tyto kontroly nemají vliv na řádné fungování vnitřního trhu.

6. ENERGETIKA

1.	31968 L 0414: Směrnice Rady 68/414/EHS ze dne 20. prosince 1968, kterou se členským státům EHS ukládá povinnost udržovat minimální zásoby ropy a/nebo ropných produktů (Úř. věst. L 308, 23. 12. 1968, s. 14), naposledy pozměněná:
	-	31998 L 0093: směrnicí Rady 98/93/ES ze dne 14. 12 1998 (Úř. věst. L 358, 31. 12. 1998, s. 100).
	Odchylně od čl. 1 odst. 1 směrnice 68/414/EHS nebude minimální úroveň zásob ropných produktů uplatňována v České republice do 31. prosince 2005. Česká republika zajistí, aby minimální úroveň zásob ropných produktů pro každou kategorii ropných produktů uvedenou v článku 2 odpovídala následujícím minimálním počtům dnů průměrné denní domácí spotřeby, jak je vymezena v čl. 1 odst. 1:
	-	80 dnů ke dni přistoupení;
	-	85 dnů k 31. prosinci 2004;
	-	90 dnů k 31. prosinci 2005.
2.	31998 L 0030: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/30/ES ze dne 22. června 1998 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem (Úř. věst. L 204, 21. 7. 1998, s. 1). V České republice nebude článek 18 směrnice 98/30/ES uplatňován do 31. prosince 2004.

7. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

A. Nakládání s odpady
	31994 L 0062: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES ze dne 20. prosince 1994 o obalech a obalových odpadech (Úř. věst. L 365, 31. 12. 1994, s. 10). Odchylně od čl. 6 odst. 1 písm. a) a b) směrnice 94/62/ES dosáhne Česká republika cílů využití a recyklace následujících obalových materiálů do 31. prosince 2005 v souladu s těmito přechodnými cíli:
	-	recyklace plastů: 10 % hmotnosti ke dni přistoupení a 12 % pro rok 2004;
	-	celková míra využití: 39 % hmotnosti ke dni přistoupení a 45 % pro rok 2004.
B. Jakost vod
	31991 L 0271: Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod (Úř. věst. L 135, 30. 5. 1991, s. 40), ve znění:
	-	31998 L 0015: směrnice Komise 98/15/ES ze dne 27. 2. 1998 (Úř. věst. L 67, 7. 3. 1998, s. 29).
	Odchylně od článků 3 a 4 a čl. 5 odst. 2 směrnice 91/271/EHS se v České republice do 31. prosince 2010 neuplatňují požadavky na stokové soustavy a čištění městských odpadních vod v souladu s tímto přechodným cílem: pro aglomerace s populačním ekvivalentem vyšším než 10 000 zajistí Česká republika soulad s uvedenou směrnicí pro 18 aglomerací nejpozději ke dni přistoupení a pro 36 dalších aglomerací se stejným populačním ekvivalentem do 31. prosince 2006.
C. Kontrola průmyslového znečištění a řízení rizik
	32001 L 0080: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/80/ES ze dne 23. října 2001 o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší z velkých spalovacích zařízení (Úř. věst. L 309, 27. 11. 2001, s. 1). Odchylně od čl. 4 odst. 1 a části A přílohy III směrnice 2001/80/ES se v České republice do 31. prosince 2007 mezní hodnoty emisí pro oxid siřičitý neuplatňují na kotel K4 teplárny Přerov a na kotel K11 elektrárny Nová Huť.

Dodatek A
uvedený v kapitole 3 oddíle A bodě 1 přílohy V

Seznam zařízení, včetně nedostatků
a lhůt pro nápravu těchto nedostatků

(pozn. redakce: dodatek A není zpracován v elektronické podobě)

Dodatek B
uvedený v kapitole 3 oddíle A bodě 2 přílohy V

Seznam zařízení a kapacita
nevyhovujících klecí

(pozn. redakce: dodatek B není zpracován v elektronické podobě)

(pozn. redakce: Přílohy VI až XVIII nejsou zpracovány v elektronické podobě; jejich rozsah ve Sb. m. s. je 2 140 str.)

PROTOKOLY
KE SMLOUVĚ O PŘISTOUPENÍ ČESKÉ REPUBLIKY A DALŠÍCH ZEMÍ K EVROPSKÉ UNII

PROTOKOL č. 1
o změnách statutu Evropské investiční banky

ČÁST PRVNÍ
ZMĚNY STATUTU EVROPSKÉ
INVESTIČNÍ BANKY

Článek 1

Protokol o statutu Evropské investiční banky se mění takto:

- článek 3, čl. 4 odst. 1 první pododstavec, čl. 11 odst. 2 první, druhý a třetí pododstavec, čl. 12 odst. 2 a čl. 13 odst. 1 první pododstavec se nahrazují tímto;

- v čl. 11 odst. 2 se za třetí pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní;

Článek 3

„V souladu s článkem 266 Smlouvy jsou členy banky:

-	Belgické království,
-	Česká republika,
-	Dánské království, Spolková republika Německo,
-	Estonská republika,
-	Řecká republika,
-	Španělské království,
-	Francouzská republika,
-	Irsko,
-	Italská republika,
-	Kyperská republika,
-	Lotyšská republika, Litevská republika,
-	Lucemburské velkovévodství,
-	Maďarská republika,
-	Republika Malta,
-	Nizozemské království,
-	Rakouská republika,
-	Polská republika,
-	Portugalská republika,
-	Republika Slovinsko, Slovenská republika
-	Finská republika, Švédské království,
-	Spojené království Velké Británie a Severního Irska“

Čl. 4 odst. 1 první pododstavec

„1. Bance se přiděluje základní kapitál ve výši 163 727 670 000 eur, který upíší členské státy v těchto částkách:¹⁾

Německo	26 649 532 500
Francie	26 649 532 500
Itálie	26 649 532 500
Spojené království	26 649 532 500
Španělsko	15 989 719 500
Belgie	7 387 065 000
Nizozemsko	7 387 065 000
Švédsko	4 900 585 500
Dánsko	3 740 283 000
Rakousko	3 666 973 500
Polsko	3 635 030 500
Finsko	2 106 816 000
Řecko	2 003 725 500
Portugalsko	1 291 287 000
Česká republika	1 212 590 000
Maďarsko	1 121 583 000
Irsko	935 070 000
Slovensko	408 489 500
Slovinsko	379 429 000
Litva	250 852 000
Lucembursko	187 015 500
Kypr	180 747 000
Lotyšsko	156 192 500
Estonsko	115 172 000
Malta	73 849 000“

____________________

¹⁾	Údaje uvedené pro nové členské státy jsou orientační a zakládají se na odhadu údajů za rok 2002 zveřejněných Eurostatem (Nový Cronos).

Čl. 11 odst. 2 první, druhý a třetí pododstavec

„2. Správní rada je složena z 26 řádných členů a 16 zastupujících členů.

Řádné členy jmenuje na dobu pěti let Rada guvernérů, přičemž každý členský stát nominuje jednoho řádného člena a jeden řádný člen je nominován Komisí.

Zastupující členy jmenuje na dobu pěti let Rada guvernérů takto:

-	dva zastupující členy nominované Spolkovou republikou Německo,
-	dva zastupující členy nominované Francouzskou republikou,
-	dva zastupující členy nominované Italskou republikou,
-	dva zastupující členy nominované Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska,
-	jednoho zastupujícího člena nominovaného vzájemnou dohodou Španělského království a Portugalské republiky,
-	jednoho zastupujícího člena nominovaného vzájemnou dohodou Belgického království, Lucemburského velkovévodství a Nizozemského království,
-	jednoho zastupujícího člena nominovaného vzájemnou dohodou Dánského království, Řecké republiky a Irska,
-	jednoho zastupujícího člena nominovaného vzájemnou dohodou Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království
-	tři zastupující členy nominované vzájemnou dohodou České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky,
-	jednoho zastupujícího člena nominovaného Komisí.“

V Čl. 11 odst. 2 se za třetí pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní

„Správní rada kooptuje šest odborníků bez hlasovacího práva: tři z nich jako řádné členy a tři jako zastupující členy.“

Čl. 12 odst. 2

„2. Nestanoví-li tento statut jinak, přijímá správní rada rozhodnutí nejméně třetinou svých členů s hlasovacím právem, kteří představují alespoň 50 % upsaného základního kapitálu. Pro dosažení kvalifikované většiny je třeba 18 hlasů a 68 % upsaného základního kapitálu. Jednací řád banky určuje kvórum nutné k platnosti usnesení správní rady.“

Čl. 13 odst. 1 první pododstavec

„1. Řídící výbor se skládá z předsedy a osmi místopředsedů jmenovaných Radou guvernérů na návrh správní rady na dobu šesti let. Mohou být jmenováni opakovaně.“

ČÁST DRUHÁ
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

Článek 2

Španělské království splatí částku 309 686 775 eur jako podíl na základním kapitálu splatný v souvislosti s navýšením upsaného základního kapitálu. Tento příspěvek bude splacen v osmi stejných splátkách splatných k 30. 9. 2004, 30. 9. 2005, 30. 9. 2006, 31. 3. 2007, 30. 9. 2007, 31. 3. 2008,30. 9. 2008 a 31. 3. 2009.¹⁾

Španělské království přispěje v osmi stejných splátkách splatných k výše uvedeným dnům do rezervního fondu a do rezerv rovnocenných rezervním fondům, jakož i na částku, jež má být ještě vyčleněna na rezervní fond a rezervy odpovídající zůstatku na výkazu zisků a ztrát, jak je vykazuje banka ke konci měsíce předcházejícího přistoupení ve schválené rozvaze, částkou odpovídající podílu 4,1292 % na rezervním fondu a rezervách.

____________________

¹⁾	Tato data se zakládají na předpokladu, že k přistoupení nových členských států skutečně dojde nejpozději dva měsíce přede dnem 30. 9 2004.

Článek 3

Ode dne přistoupení splatí nové členské státy následující částky odpovídající jejich splatným podílům na upsaném základním kapitálu, jak je vymezeno v článku 4 statutu.^1*)

Polsko	181 751 525 EUR
Česká republika	60 629 500 EUR
Maďarsko	56 079 150 EUR
Slovensko	20 424 475 EUR
Slovinsko	18 971 450 EUR
Litva	12 542 600 EUR
Kypr	9 037 350 EUR
Lotyšsko	7 809 625 EUR
Estonsko	5 758 600 EUR
Malta	3 692 450 EUR

Tyto příspěvky budou splaceny v osmi stejných splátkách splatných k 30. 9. 2004, 30. 9. 2005, 30. 9. 2006, 31. 3. 2007, 30. 9. 2007, 31. 3. 2008,30. 9. 2008 a 31. 3. 2009.²⁾

____________________

^1*)	Uvedené údaje jsou orientační a zakládají se na odhadu) údajů za rok 2002 zveřejněných Eurostatem (Nový Cronos).
²⁾	Tato data se zakládají na předpokladu, že k přistoupení nových členských států skutečně dojde nejpozději dva měsíce přede dnem 30 9 2004.

Článek 4

Nové členské státy přispějí v osmi stejných splátkách splatných ke dnům uvedeným v článku 3 do rezervního fondu a do rezerv rovnocenných rezervním fondům, jakož i na částku, jež má být ještě vyčleněna na rezervní fond a rezervy odpovídající zůstatku na výkazu zisků a ztrát, jak je vykazuje banka ke konci měsíce předcházejícího přistoupení ve schválené rozvaze, částkami odpovídajícími následujícím procentním podílům na rezervním fondu a rezervách:¹⁾

Polsko	2,4234 %
Česká republika	0,8084 %
Maďarsko	0,7477 %
Slovensko	0,2723 %
Slovinsko	0,2530 %
Litva	0,1672 %
Kypr	0,1205 %
Lotyšsko	0,1041 %
Estonsko	0,0768 %
Malta	0,0492 %

____________________

¹⁾	Uvedené údaje jsou orientační a zakládají se na odhadu údajů za rok 2002 zveřejněných Eurostatem (Nový Cronos).

Článek 5

Základní kapitál a splátky uvedené v článcích 2, 3 a 4 tohoto Protokolu budou splaceny Španělským královstvím a novými členskými státy v hotovosti v eurech, pokud Rada guvernérů jednomyslně nerozhodne jinak.

Článek 6

1. Bezprostředně po přistoupení jmenuje Rada guvernérů jednoho řádného člena za každý členský stát, stejně tak jako zastupující členy, jak je uvedeno v čl. 11 odst. 2 statutu.

2. Funkční období takto jmenovaných řádných a zastupujících členů správní rady skončí na závěr výročního zasedání Rady guvernérů, během nějž bude přezkoumána výroční zpráva za účetní období 2007.

3. Bezprostředně po přistoupení správní rada kooptuje odborníky a jejich zástupce.

PROTOKOL č. 2
o restrukturalizaci českého ocelářského průmyslu

1. Odchylně od článků 87 a 88 Smlouvy o ES se státní podpora poskytnutá Českou republikou pro účely restrukturalizace vymezeným částem českého ocelářského průmyslu od roku 1997 do roku 2003 považuje za slučitelnou se společným trhem za těchto podmínek:

-	období stanovené v čl. 8 odst. 4 protokolu č. 2 o výrobcích ESUO k Evropské dohodě zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Českou republikou na straně druhé bylo prodlouženo do dne přistoupení,
-	termíny stanovené v restrukturalizačním plánu, na jehož základě byl uvedený protokol prodloužen, jsou dodržovány v období 2002 - 2006,
-	podmínky stanovené v tomto protokolu jsou splněny a
-	žádná státní podpora nemá být českému ocelářskému průmyslu vyplacena po dni přistoupení.

2. Restrukturalizace českého ocelářství popsaná v jednotlivých podnikatelských plánech společností uvedených v příloze 1 bude splňovat podmínky stanovené v tomto protokolu a bude dokončena nejpozději dne 31. prosince 2006 (dále jen „konec restrukturalizačního období“).

3. Státní podporu v rámci českého restrukturalizačního programu pro ocelářský průmysl lze poskytovat pouze společnostem uvedeným v příloze 1 (dále jen „přijímající společnosti“).

4. Přijímající společnost nesmí

a)	v případě fúze se společností neuvedenou v příloze 1 převést výhody z podpory poskytnuté přijímající společnosti;
b)	převzít aktiva žádné společnosti neuvedené v příloze 1, na kterou byl prohlášen konkurs v období do 31. prosince 2006.

5. Každá další privatizace kterékoli přijímající společnosti musí dodržovat podmínky a zásady týkající se životaschopnosti, státních podpor a snížení výrobní kapacity vymezené v tomto protokolu.

6. Celková restrukturalizační podpora poskytnutá přijímajícím společnostem bude určena na základě hledisek stanovených ve schváleném českém restrukturalizačním plánu pro ocelářský průmysl a jednotlivých podnikatelských plánech schválených Radou. V každém případě je však výše podpory vyplacené v období 1997 - 2003 omezena na nejvýše 14 147 425 201 CZK. Z této celkové částky obdrží Nová Huť nejvýše 5 700 075 201 CZK, Vítkovice Steel nejvýše 8 155 350 000 CZK a Válcovny plechu Frýdek Místek nejvýše 292 000 000 CZK v závislosti na požadavcích stanovených ve schváleném restrukturalizačním plánu. Podpora bude poskytnuta pouze jednou. Česká republika neposkytne českému ocelářskému průmyslu žádnou další státní podporu pro účely restrukturalizace.

7. Čisté snížení výrobní kapacity, kterého má Česká republika dosáhnout pro hotové výrobky v období 1997 - 2006, činí 590 000 tun.

Snížení výrobní kapacity bude měřeno pouze na základě trvalého uzavření výrobních zařízení fyzickým zničením tak, aby tyto kapacity již nemohly být zprovozněny. Prohlášení konkursu na ocelářskou společnost se nepovažuje za snížení výrobní kapacity.

Výše uvedené úrovně čistého snížení výrobní kapacity a rovněž jakýchkoli dalších snížení kapacity, které restrukturalizační program označuje za nezbytná, bude dosaženo v souladu s harmonogramem stanoveným v příloze 2.

8. Česká republika odstraní obchodní překážky na trhu s uhlím v souladu s acquis do přistoupení a umožní českým ocelářským společnostem získat přístup k uhlí za mezinárodní tržní ceny.

9. Bude proveden podnikatelský plán pro přijímající společnost Nová Huť. Zejména:

a)	závod Vysoké Pece Ostrava bude včleněn do organizačního rámce Nové Huti nabytím plného vlastnictví. Pro tuto fúzi bude stanoveno cílové datum včetně určení subjektu odpovědného za její provedení;
b)	restrukturalizační snahy se zaměří na to, aby Nová Huť
	-	byla přeměněna z výrobně orientovaného podniku na tržně orientovaný a byla zlepšena výkonnost a účinnost jejího obchodního vedení, včetně větší průhlednosti nákladů,
	-	přehodnotila svůj sortiment a vstupovala na trhy s vyšší přidanou hodnotou,
	-	provedla investice nezbytné k dosažení vyšší jakosti hotových výrobků v krátké době;
c)	bude provedena restrukturalizace zaměstnanosti; úrovně produktivity srovnatelné s úrovněmi dosahovanými skupinami výrobků ocelářského průmyslu v EU budou dosaženy do 31. prosince 2006 na základě konsolidovaných čísel pro dotyčné přijímající společnosti;
d)	souladu s odpovídajícím acquis v oblasti ochrany životního prostředí bude dosaženo do přistoupení, včetně nezbytných investic obsažených v podnikatelském plánu. V souladu s podnikatelským plánem budou rovněž provedeny nezbytné budoucí investice do integrované prevence a omezování znečištění, aby byl zajištěn soulad se směrnicí 96/61/ES o integrované prevenci a omezování znečištění do 1. listopadu 2007.

10. Bude proveden podnikatelský plán pro přijímající společnost Vítkovice Steel. Zejména:

a)	válcovna Duo bude trvale uzavřena nejpozději dne 31. prosince 2006. V případě nákupu společnosti strategickým investorem bude toto uzavření k uvedenému dni podmínkou kupní smlouvy;
b)	restrukturalizační snahy se zaměří na to, aby Vítkovice Steel
	-	zvýšila přímé prodeje a více se zaměřila na snižování nákladů, což je zásadní pro účinné obchodní vedení,
	-	se přizpůsobila tržní poptávce a přesměrovala k výrobkům s vyšší přidanou hodnotou,
	-	přesunula navrhovanou investici do sekundární výroby oceli z roku 2004 na rok 2003, aby mohla soutěžit spíše jakostí než cenou;
c)	souladu s odpovídajícím acquis v oblasti ochrany životního prostředí bude dosaženo do přistoupení, včetně nezbytných investic obsažených v podnikatelském plánu, jenž zahrnuje potřebu budoucí investice do integrované prevence a omezování znečištění.

11. Bude proveden podnikatelský plán pro přijímající společnost Válcovny plechu Frýdek Místek (VPFM). Zejména:

a)	válcovny za tepla č. 1 a 2 budou trvale uzavřeny do konce roku 2004;
b)	restrukturalizační snahy se zaměří na to, aby VPFM
	-	provedla investice nezbytné k dosažení vyšší jakosti hotových výrobků v krátké době;
	-	upřednostňovala provedení identifikovaných klíčových příležitostí pro zvýšení zisku (včetně restrukturalizace zaměstnanosti, snižování nákladů, zvyšování výnosů a přesměrování odbytu).

12. K veškerým následným změnám celkového restrukturalizačního plánu a jednotlivých plánů musí dát souhlas Komise, popřípadě Rada.

13. Restrukturalizace bude prováděna za podmínek plné transparentnosti a na základě zdravých zásad tržního hospodářství.

14. Komise a Rada budou podrobně dohlížet na provádění restrukturalizace a plnění podmínek stanovených v tomto protokolu týkajících se životaschopnosti, státní podpory a snižování výrobní kapacity před přistoupením a po něm až do konce restrukturalizačního období v souladu s odstavci 15 až 18. K tomuto účelu bude Komise předkládat zprávy Radě.

15. Komise a Rada budou sledovat hodnoty restrukturalizace stanovené v příloze 3.

16. Sledování bude zahrnovat nezávislé hodnocení, které bude provedeno v letech 2003, 2004, 2005 a 2006. Test životaschopnosti stanovený Komisí bude významným prvkem k zajištění, že bude životaschopnosti dosaženo.

17. Česká republika bude plně spolupracovat se všemi sledovacími mechanismy. Zejména:

-	Česká republika předloží Komisi pololetní zprávy týkající se restrukturalizace přijímajících společností nejpozději 15. března a 15. září každého roku až do konce restrukturalizačního období,
-	první zprávu obdrží Komise do 15. března 2003 a poslední do 15. března 2007, nerozhodne-li Komise jinak,
-	zprávy budou obsahovat veškeré informace nezbytné ke sledování restrukturalizačního procesu a snižování a využití výrobní kapacity a budou poskytovat dostatečné finanční údaje, aby bylo možné posoudit, zda byly splněny podmínky a požadavky obsažené v tomto protokolu. Zprávy budou obsahovat alespoň informace stanovené v příloze 4, u kterých si Komise vyhrazuje právo na změnu podle svých zkušeností získaných v průběhu sledovacího procesu. Kromě jednotlivých obchodních zpráv společností uvedených v příloze 1 bude součástí celkové zprávy také zpráva o celkové situaci českého ocelářství, včetně nejnovějšího makroekonomického vývoje,
-	Česká republika stanoví přijímajícím společnostem povinnost sdělit veškeré údaje, které by za jiných okolností byly považovány za důvěrné. Při podávání zpráv Radě Komise zajistí, že důvěrné informace týkající se jednotlivých společností nebudou sdělovány.

18. Komise se může kdykoli rozhodnout, že zmocní nezávislého poradce, aby posoudil výsledky sledování, prováděl jakýkoli potřebný průzkum a podával zprávy Komisi a Radě.

19. Pokud Komise na základě zpráv uvedených v odstavci 16 zjistí, že se vyskytly zásadní odchylky od finančních údajů, na kterých bylo založeno hodnocení životaschopnosti, může požadovat, aby Česká republika přijala vhodná opatření k posílení restrukturalizačních opatření dotyčných přijímajících společností.

20. Pokud sledování ukáže, že

a)	podmínky pro přechodnou úpravu obsažené v tomto protokolu nebyly splněny nebo že
b)	závazky přijaté v rámci prodloužení období, během kterého může Česká republika výjimečně poskytovat státní podporu na restrukturalizaci svého ocelářského průmyslu podle Evropské dohody, nebyly splněny nebo že
c)	česká republika v průběhu restrukturalizačního období poskytla dodatečnou neslučitelnou státní podporu ocelářskému průmyslu, a zejména přijímajícím společnostem,

pozbude přechodná úprava obsažená v tomto protokolu účinku.

Komise učiní přiměřená opatření vyžadující od kterékoli dotyčné společnosti, aby při porušení podmínek stanovených v tomto protokolu vrátila jakoukoli poskytnutou podporu.

Příloha č. 1

Společnosti přijímající státní podporu na základě restrukturalizačního programu
České republiky pro ocelářský průmysl

NOVÁ HUŤ a. s.	VÍTKOVICE STEEL, a. s.	VÁLCOVNY PLECHU, a. s.
Vratimovská 689	Ruská 2887/101	Křižíkova 1377
707 02 Ostrava - Kunčice	706 02 Ostrava - Vítkovice	Frýdek - Místek
Česká republika	Česká republika	Česká republika

Příloha č. 2

Harmonogram pro změny kapacity (snižování a zvyšování)¹⁾

Společnost	Zařízení	Změna výrobní kapacity (tun za rok)	Datum změny výroby	Datum trvalého uzavření
Poldi Hütte	Válcovny V1-V8	-120 000	1. 8. 1999	31. 5. 2000
VPFM	Válcovny za tepla č. 1 a 2	-70 000	31. 12. 2004	31. 12. 2005
Vítkovice Steel	Válcovna Duo	-130 000	30. 6. 2006	31. 12. 2006
Nová Huť	Profilové válcovací trati velkého průměru - HCC	-600 000	31. 8. 2006	31. 12. 2006
Nová Huť	Profilová válcovací trať	+330 000	1. 1. 2007	-
	čistá změna výrobní kapacity	-590 000

¹⁾ Snížení výrobní kapacity by měly být trvalé, jak jsou vymezeny v rozhodnutí Komise č. 3010/91/ESUO
(Úř. věst. D 286, 16. 10. 1991, s. 20.)

Příloha č. 3

Hodnoty restrukturalizace a sledování

1. Životaschopnost

S přihlédnutím ke zvláštním účetním pravidlům uplatňovaným Komisí dosáhne každá přijímající společnost minimálního ročního hrubého provozního výsledku obratu (10 % pro neintegrované ocelárny, 13,5 % pro integrované válcovny oceli) a minimální přeměny 1,5 % obratu na vlastní kapitál nejpozději do 31. prosince 2006. To bude ověřeno nezávislým hodnocením prováděným jednou ročně mezi roky 2003 a 2006, jak je stanoveno v odstavci 16 protokolu.

2. Produktivita

Celkové produktivity srovnatelné s produktivitou dosahovanou ocelářským průmyslem EU bude postupně dosaženo do 31. prosince 2006. To bude ověřeno nezávislým hodnocením prováděným jednou ročně mezi roky 2003 a 2006, jak je stanoveno v odstavci 16 protokolu.

3. Snižování nákladů

Zvláštní důležitost se přikládá snižování nákladů jako jednoho z klíčových prvků životaschopnosti. Tato snížení budou plně provedena v souladu s podnikatelskými plány přijímajících společností.

Příloha č. 4

Orientační seznam požadovaných informací

1. Produkce a tržní dopady

-	měsíční produkce surové oceli, polotovarů a hotových výrobků podle kategorií a podle sortimentu výrobků,
-	prodané výrobky, včetně objemů, cen a trhů; rozdělení podle sortimentu výrobků.

2. Investice

-	podrobnosti o uskutečněných investicích,
-	datum dokončení,
-	investiční náklady, zdroje financování a částka jakékoli související podpory,
-	datum výplaty podpory, pokud existuje.

3. Snižování pracovní síly

-	počet a načasování propouštění,
-	vývoj zaměstnanosti v přijímajících společnostech (s rozlišením mezi přímým a nepřímým zaměstnáním).

4. Výrobní kapacita (s ohledem na veškeré ocelářství v České republice)

-	datum nebo očekávané datum ukončení výroby uzavíraných výrobních kapacit, vyjádřené v MPP (maximální přípustné roční produkci, které lze dosáhnout za běžných pracovních podmínek), a jejich popis,
-	datum (nebo očekávané datum) demontáže dotyčných zařízení ve smyslu rozhodnutí Komise č. 3010/91/ESUO o informacích, které mají poskytovat ocelářské podniky o svých investicích, a podrobnosti o demontáži,
-	datum (nebo očekávané datum) zavedení nových výrobních kapacit a jejich popis,
-	vývoj celkové výrobní kapacity surové oceli a hotových výrobků v české republice podle kategorií.

5. Náklady

-	rozčlenění nákladů a vývoj jejich složek v minulosti a v budoucnosti, zejména pokud jde o úspory nákladů na pracovní sílu, spotřebu energií, suroviny, příslušenství a snížení vnějších služeb.

6. Finanční výkonnost

-	vývoj vybraných finančních ukazatelů klíčových pro zajištění, že je postupováno směrem k životaschopnosti (finanční výsledky a ukazatele musí být poskytovány tak, aby je bylo možné porovnat s finančním restrukturalizačním plánem společnosti, a musí zahrnovat test životaschopnosti stanovený Komisí),
-	úroveň finančního zatížení,
-	podrobnosti o poskytnutých podporách a jejich načasování,
-	podrobnosti o platbách již poskytnutých podpor a jejich načasování,
-	podmínky případných nových úvěrů (bez ohledu na zdroj).

7. Privatizace

-	prodejní cena a řešení stávajících závazků,
-	naložení s výnosem prodeje,
-	datum prodeje,
-	finanční postavení společnosti v okamžiku prodeje,
-	hodnota společnosti / aktiva v okamžiku prodeje a metoda použitá pro ocenění.

8. Vytvoření nové společnosti nebo nového závodu zahrnující rozšíření výrobní kapacity

-	totožnost každého účastníka ze soukromého a veřejného sektoru,
-	zdroje jejich financování na vytvoření nové společnosti nebo nového závodu,
-	podmínky účasti akcionářů z veřejného nebo soukromého sektoru,
-	struktura vedení nové společnosti.

PROTOKOL č. 3
o výsostných oblastech Spojeného království Velké Británie a Severního Irska na Kypru

VYSOKÉ SMLUVNÍ STRANY,

PŘIPOMÍNAJÍCE, že společné prohlášení o výsostných oblastech Spojeného království Velké Británie a Severního Irska na Kypru přiložené k závěrečnému aktu smlouvy o přistoupení Spojeného království k Evropským společenství stanovilo, že právní úprava, kterou se budou řídit vztahy mezi Evropským hospodářským společenstvím a výsostnými oblastmi, bude stanovena v rámci případné dohody mezi Společenstvím a Kyperskou republikou;

BEROUCE V ÚVAHU ustanovení Smlouvy o založení Kyperské republiky (dále jen „zakládající smlouva“) a související výměny nót ze dne 16. srpna 1960 týkající se výsostných území;

PŘIHLÍŽEJÍCE k výměně nót mezi vládou Spojeného království a vládou Kyperské republiky týkající se správy výsostných oblastí ze dne 16. srpna 1960 a připojeného prohlášení vlády Spojeného království, že jedním z hlavních cílů, jichž je třeba dosáhnout, je ochrana zájmů osob s bydlištěm nebo pracujících ve výsostných oblastech, a domnívajíce se v této souvislosti, že uvedené osoby by měly v co nejširší míře podléhat stejnému zacházení jako osoby s bydlištěm nebo pracující v Kyperské republice;

PŘIHLÍŽEJÍCE DÁLE k ustanovením zakládající smlouvy týkajícím se celní úpravy mezi výsostnými oblastmi a Kyperskou republikou, a zejména k příloze F uvedené smlouvy;

PŘIHLÍŽEJÍCE ROVNĚŽ k závazku Spojeného království nevytvářet celní stanoviště ani jiné hraniční překážky mezi výsostnými oblastmi a Kyperskou republikou a k ujednáním učiněným podle zakládající smlouvy, podle nichž orgány Kyperské republiky spravují široký sortiment veřejných služeb ve výsostných oblastech, včetně oblastí zemědělství, celnictví a daní;

POTVRZUJÍCE, že přistoupení Kyperské republiky k Evropské unii se nedotkne práv a povinností stran zakládající smlouvy;

UZNÁVAJÍCE proto potřebu uplatňovat některá ustanovení Smlouvy o založení Evropského společenství a souvisejícího práva ES na výsostné oblasti a přijmout zvláštní úpravu pro provádění těchto ustanovení ve výsostných oblastech,

SE DOHODLY NA TĚCHTO USTANOVENÍCH:

Článek 1

V čl. 299 odst. 6 Smlouvy o založení Evropského společenství se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)

Tato smlouva se nevztahuje na výsostné oblasti Spojeného království Akrotiri a Dhekelia na Kypru, s výjimkou rozsahu nezbytného k zajištění provedení úpravy stanovené v Protokolu o výsostných oblastech Spojeného království Velké Británie a Severního Irska na Kypru, přiloženého k Aktu o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Slovinské republiky a Slovenské republiky k Evropské unii, v souladu s podmínkami stanovenými v uvedeném protokolu.“

Článek 2

1. Výsostné oblasti jsou zahrnuty do celního území Společenství a pro tyto účely se celní předpisy a předpisy společné obchodní politiky uvedené v části první přílohy tohoto protokolu vztahují na výsostné oblasti se změnami stanovenými v uvedené příloze.

2. Předpisy o daních z obratu, spotřebních daních a jiných druzích nepřímých daní uvedené v části druhé přílohy k tomuto protokolu se vztahují na výsostné oblasti se změnami stanovenými v uvedené příloze, jakož i s odpovídajícími ustanoveními použitelnými na Kypr, jak jsou stanoveny v Aktu o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Slovinské republiky a Slovenské republiky k Evropské unii.

3. Předpisy uvedené v části třetí přílohy tohoto protokolu se mění tak, jak je stanoveno v uvedené příloze, aby Spojené království mohlo zachovat úlevy a osvobození od cel a daní pro dodávky pro své ozbrojené síly a pro přidružené zaměstnance, které zaručuje zakládající smlouva.

Článek 3

Na výsostné oblasti se vztahují tato ustanovení Smlouvy a související předpisy:

a)	část třetí hlava II Smlouvy o ES o zemědělství a předpisy přijaté na jejím základě;
b)	opatření přijatá podle čl. 152 odst. 4 písm. b) Smlouvy o ES.

Článek 4

Osoby s bydlištěm nebo zaměstnané na území výsostných oblastí, na které se podle úpravy stanovené na základě zakládající smlouvy a související výměny nót ze dne 16. srpna 1960 vztahují předpisy sociálního zabezpečení Kyperské republiky, se pro účely nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství považují za osoby s bydlištěm nebo zaměstnané na území Kyperské republiky.

Článek 5

1. Po Kyperské republice není požadováno, aby prováděla kontroly u osob překračujících její pozemní a mořské hranice s výsostnými oblastmi, a na tyto osoby se nevztahují žádná omezení Společenství pro překračování vnějších hranic.

2. Spojené království vykonává kontroly osob překračujících vnější hranice výsostných oblastí v souladu ze závazky stanovenými v části čtvrté přílohy tohoto protokolu.

Článek 6

Rada může na návrh Komise jednomyslným rozhodnutím, s cílem zajistit účinné dosahování cílů stanovených v tomto protokolu, změnit výše uvedené články 2 až 5 včetně přílohy nebo uplatňovat jiná ustanovení Smlouvy o ES a souvisejících právních předpisů Společenství na výsostné oblasti za podmínek, které stanoví. Komise před podáním návrhu konzultuje Spojené království a Kyperskou republiku.

Článek 7

1. S výhradou odstavce 2 odpovídá za provádění tohoto protokolu ve výsostných oblastech Spojené království. Zejména:

a)	Spojené království odpovídá za uplatňování opatření Společenství uvedených v tomto protokolu v oblasti cel, nepřímých daní a společné obchodní politiky ve vztahu ke zboží dováženému na ostrov Kypr nebo z něj vyváženému skrze přístav nebo letiště ve výsostnách oblastech;
b)	ve výsostných oblastech mohou být prováděny celní kontroly zboží dováženého na ostrov Kypr nebo vyváženého z něj ozbrojenými silami Spojeného království skrze přístav nebo letiště Kyperské republiky;
c)	Spojené království odpovídá za vydávání veškerých licencí, povolení nebo osvědčení, která jsou případně vyžadována podle jakéhokoli použitelného opatření Společenství ve vztahu ke zboží dováženému na ostrov Kypr nebo vyváženému z něj ozbrojenými silami Spojeného království.

2. Kyperská republika je příslušná pro správu a vyplácení veškerých prostředků Společenství, na které mají osoby ve výsostných oblastech případně nárok při uplatňování společné zemědělské politiky ve výsostných oblastech podle článku 3 tohoto protokolu, a odpovídá za tyto výdaje Komisi.

3. Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2, může Spojené království přenést na příslušné orgány Kyperské republiky, v souladu s úpravou stanovenou na základě zakládající smlouvy, výkon kterýchkoli funkcí, jimiž je členský stát pověřen některým z ustanovení uvedených v článcích 2 až 5 nebo na jeho základě.

4. Spojené království a Kyperská republika spolupracují, aby zajistily účinné provádění tohoto protokolu ve výsostných oblastech, a případně uzavírají další ujednání o přenesení působnosti k provádění kterýchkoli ustanovení uvedených v článcích 2 až 5. Opis takových ujednání předloží Komisi.

Článek 8

Jediným účelem ujednání stanovených v tomto protokolu je úprava zvláštního postavení výsostných oblastí Spojeného království na Kypru a tato ujednání se nevztahují na žádné jiné území Společenství ani nepředjímají vcelku ani zčásti žadná jiná zvláštní ujednání, která již existují nebo která budou případně zavedena na jiném evropském území uvedeném v článku 299 Smlouvy.

Článek 9

Komise podává Evropskému parlamentu a Radě každých pět let zprávu o provádění ustanovení tohoto protokolu.

(Pozn. redakce: Příloha tohoto protokolu není zpracována v elektronické podobě.)

PROTOKOL č. 4
o jaderné elektrárně Ignalina v Litvě

VYSOKÉ SMLUVNÍ STRANY,

PROHLAŠUJÍCE ochotu Unie pokračovat v poskytování přiměřené dodatečné pomoci Společenství na úsilí Litvy při vyřazování jaderných zařízení z provozu rovněž po přistoupení Litvy k Evropské unii v období do roku 2006 a poté a berouce v úvahu, že se Litva, vědoma si tohoto výrazu solidarity Unie, zavázala uzavřít blok 1 Jaderné elektrárny Ignalina před rokem 2005 a blok 2 do roku 2009,

UZNÁVAJÍCE, že vyřazení z provozu Jaderné elektrárny Ignalina se dvěma reaktory typu RBMK o výkonu 1500 MW zděděné po bývalém Sovětském svazu nemá obdoby a představuje pro Litvu výjimečnou finanční zátěž, neúměrnou velikosti a hospodářské síle země, a že toto vyřazování z provozu bude pokračovat i po skončení stávajícího finančního výhledu Společenství,

BEROUCE V ÚVAHU, že je třeba přijmout prováděcí předpisy pro dodatečnou pomoc Společenství a na řešení důsledků uzavření a vyřazování z provozu Jaderné elektrárny Ignalina,

BEROUCE V ÚVAHU, že Litva bude věnovat řádnou pozornost potřebám regionů nejvíce postižených uzavřením Jaderné elektrárny Ignalina při jejich využívání pomoci Společenství,

PROHLAŠUJÍCE, že určitá opatření, která budou podporována prostřednictvím veřejné podpory, budou považována za slučitelná s vnitřním trhem, jako jsou vyřazení Jaderné elektrárny Ignalina z provozu, zlepšování životního prostředí v souladu s acquis a modernizace kapacity konvenční výroby elektřiny nezbytné k nahrazení dvou reaktorů Jaderné elektrárny Ignalina po jejich uzavření,

SE DOHODLY NA TĚCHTO USTANOVENÍCH:

Článek 1

Majíc na vědomí připravenost Unie poskytovat přiměřenou dodatečnou pomoc Společenství úsilí Litvy při vyřazování Jaderné elektrárny Ignalina z provozu a vyzdvihujíc tento výraz solidarity, zavazuje se Litva uzavřít blok 1 Jaderné elektrárny Ignalina před rokem 2005 a blok 2 této elektrárny nejpozději do 31. prosince 2009 a následně je vyřadit z provozu.

Článek 2

1. V období 2004-2006 bude Společenství poskytovat Litvě dodatečnou finanční pomoc na podporu jejího úsilí při vyřazování Jaderné elektrárny Ignalina z provozu a na řešení důsledků jejího uzavření a vyřazení z provozu (dále jen „program Ignalina“).

2. O opatřeních v rámci programu Ignalina bude rozhodnuto a budou prováděna v souladu s nařízením Rady (EHS) č. 3906/89 ze dne 18. prosince 1989 o hospodářské pomoci některým zemím střední a východní Evropy, naposledy pozměněným nařízením (ES) č. 2500/2001.

3. Program Ignalina bude mimo jiné zahrnovat: opatření na podporu vyřazení Jaderné elektrárny Ignalina z provozu; opatření na zlepšení životního prostředí v souladu s acquis a modernizační opatření pro konvenční výrobní kapacitu k nahrazení výrobní kapacity dvou reaktorů Jaderné elektrárny Ignalina; a ostatní opatření, která jsou důsledkem rozhodnutí o uzavření této elektrárny a jejím vyřazení z provozu a která přispívají k nezbytné restrukturalizaci, zlepšování životního prostředí a modernizaci odvětví výroby, přenosu a distribuce energie v Litvě, jakož i zvyšování bezpečnosti dodávky energie a zlepšování energetické účinnosti v Litvě.

4. Program Ignalina bude zahrnovat opatření na podporu toho, aby zaměstnanci elektrárny zachovali vysoký stupeň provozní bezpečnosti v Jaderné elektrárně Ignalina v obdobích před uzavřením uvedených reaktorů a během jejich vyřazování z provozu.

5. V období 2004-2006 bude program Ignalina činit 285 milionů eur položek závazků, které budou přidělovány v ročních tranších o stejné výši.

6. Příspěvky v rámci programu Ignalina mohou pro určitá opatření dosahovat až 100 % celkových výdajů. Mělo by být vyvinuto veškeré úsilí, aby se pokračovalo v praxi spolufinancování zařízení v rámci předvstupní pomoci úsilí Litvy při vyřazování jaderných zařízení z provozu, a případně bylo vyhledáváno spolufinancování z jiných zdrojů.

7. Tato pomoc v rámci programu Ignalina nebo její části smějí být poskytnuty jako příspěvky Společenství do Mezinárodního fondu na podporu vyřazení Ignaliny z provozu, spravovaného Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj.

8. Veřejná podpora z vnitrostátních a mezinárodních zdrojů a ze zdrojů Společenství:

-	na zlepšování životního prostředí v souladu s acquis a na modernizační opatření pro litevskou tepelnou elektrárnu v Elektrenai jako klíčové náhrady za výrobní kapacitu dvou reaktorů Jaderné elektrárny Ignalina; a
-	na vyřazení Jaderné elektrárny Ignalina z provozu

je slučitelná s vnitřním trhem, jak je vymezen ve Smlouvě o ES.

9. Veřejné podpory z vnitrostátních a mezinárodních zdrojů a ze zdrojů Společenství na podporu úsilí Litvy při řešení důsledků uzavření a vyřazení z provozu Jaderné elektrárny Ignalina mohou být jednotlivě považovány za slučitelné -na základě Smlouvy o ES - s vnitřním trhem, zeména pak veřejná podpora poskytovaná na zvyšování bezpečnosti dodávek energie.

Článek 3

1. Uznávajíc, že vyřazování Jaderné elektrárny Ignalina z provozu je dlouhodobé povahy a představuje pro Litvu výjimečnou finanční zátěž, neúměrnou její velikosti a hospodářské síle, bude Unie jako výraz solidarity s Litvou poskytovat přiměřenou dodatečnou pomoc Společenství na úsilí o vyřazování jaderných zařízení z provozu i po roce 2006.

2. Program Ignalina proto bude nepřetržitě prováděn a prodloužen na dobu po roce 2006. O prováděcích předpisech k prodlouženému programu Ignalina bude rozhodnuto postupem podle článku 56 aktu o přistoupení a vstoupí v platnost nejpozději dnem uplynutí stávajícího finančního výhledu.

3. Program Ignalina prodloužený podle čl. 3 odst. 2 tohoto protokolu se bude zakládat na stejných prvcích a zásadách, jaké jsou popsány v článku 2 tohoto protokolu.

4. Po dobu příštích finančních výhledů budou celkové průměrné položky v rámci prodlouženého programu Ignalina úrovní odpovídající. Programování těchto zdrojů se bude zakládat na skutečné potřebě plateb a vstřebávací kapacitě.

Článek 4

Aniž je dotčen článek 1, použije se doložka obecných záruk uvedená v článku 37 aktu o přistoupení do 31. prosince 2012, pokud bude v Litvě přerušena dodávka energie.

PROTOKOL č. 5
o pozemním průjezdu osob mezi Kaliningradskou oblastí a ostatními částmi Ruské federace,
s přihlédnutím k opravám uveřejněným v prvním a druhém protokolu o opravách Athénské smlouvy

VYSOKÉ SMLUVNÍ STRANY,

BEROUCE V ÚVAHU zvláštní situaci Kaliningradské oblasti Ruské federace v souvislosti s rozšířením Unie,

UZNÁVAJÍCE povinnosti a závazky Litvy ve vztahu k acquis vytvářejícímu prostor svobody, bezpečnosti a práva,

POZNAMENÁVAJÍCE zejména, že Litva bude nejpozději od přistoupení plně uplatňovat a provádět acquis ES týkající se seznamu zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při přechodu vnějších hranic vízum, a zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni, jakož i acquis ES týkající se jednotného vzoru víza,

UZNÁVAJÍCE, že pozemní průjezd osob mezi Kaliningradskou oblastí a ostatními částmi Ruské federace přes území EU je věcí Unie jako celku a měl by být jako takový řešen a nesmí ústit v žádné nepříznivé důsledky pro Litvu,

BEROUCE V ÚVAHU, že Rada má přijmout rozhodnutí o odstranění kontrol na vnitřních hranicích, poté co ověří, že byly splněny nezbytné podmínky stanovené k tomuto účelu,

ROZHODNUTY být Litvě nápomocny, aby co nejdříve splnila podmínky pro plnou účast v schengenském prostoru bez vnitřních hranic,

SE DOHODLY NA TĚCHTO USTANOVENÍCH:

Článek 1

Pravidla a právní úprava Společenství pro pozemní průjezd osob mezi Kaliningradskou oblastí a ostatními částmi Ruské federace, a zejména nařízení Rady (ES) č. 693/2003 ze dne 14. dubna 2003, kterým se zřizuje zvláštní zjednodušený tranzitní doklad (FTD) a zjednodušený doklad pro tranzit po železnici (FRTD) a kterým se mění Společné konzulární instrukce a Společná příručka,* samy o sobě neodkládají plnou účast Litvy na schengenském acquis, včetně odstranění kontrol na vnitřních hranicích, ani jí nekladou překážky.

____________________

*	Úř. věst. L 99, 17. 4. 2003, s. 8.

Článek 2

Společenství bude Litvě nápomocno při provádění pravidel a právní úpravy pro průjezd osob mezi Kaliningradskou oblastí a ostatními částmi Ruské federace s cílem co nejdřívější plné účasti Litvy v schengenském prostoru.

Společenství bude Litvě nápomocno v řízení průjezdu osob mezi Kaliningradskou oblastí a ostatními částmi Ruské federace a ponese zejména veškeré dodatečné náklady vynaložené při provádění zvláštních ustanovení acquis přijatých pro tento průjezd.

Článek 3

Aniž jsou dotčena svrchovaná práva Litvy, bude jakékoli další rozhodnutí týkající se průjezdu osob mezi Kaliningradskou oblastí a ostatními částmi Ruské federace přijato Radou na návrh Komise jednomyslně až po přistoupení Litvy.

PROTOKOL č. 6
o nabývání objektů vedlejšího bydlení na Maltě

VYSOKÉ SMLUVNÍ STRANY

SE DOHODLY NA TĚCHTO USTANOVENÍCH:

majíce na paměti velmi omezený počet obydlí na Maltě a velmi omezené množství pozemků vhodných ke stavebním účelům, které mohou pokrýt pouze základní potřeby dané demografickým vývojem současného obyvatelstva, Malta může na nediskriminačním základě ponechat v platnosti pravidla týkající se nabývání a vlastnictví objektů vedlejšího bydlení státními příslušníky členských států, kteří zákonně nepobývali na území Malty alespoň po dobu pěti let, stanovená v zákoně o nabývání nemovitého majetku osobami, které nemají bydliště na Maltě (kapitola 246).

Malta bude pro nabývání nemovitého majetku pro účely vedlejší bydlení na Maltě uplatňovat povolovací postupy, které budou založeny na veřejných, objektivních, stálých a transparentních kritériích. Tato kritéria budou uplatňována nediskriminačním způsobem a nebudou činěny rozdíly mezi státními příslušníky Malty a ostatních členských států. Malta zajistí, že se státním příslušníkem členského státu nebude v žádném případě zacházeno s většími omezeními než se státním příslušníkem ze třetí země.

V případě, že cena jedné takové nemovitosti zakoupené státním příslušníkem členského státu přesáhne práh stanovený maltskými právními předpisy, jmenovitě 30 000 maltských lir pro byt a 50 000 maltských lir pro jakýkoliv typ nemovitosti kromě bytu a nemovitosti historického významu, povolení bude uděleno. Malta může změnit tyto prahy stanovené takovými právními předpisy s ohledem na změny cen na trhu s nemovitostmi na Maltě.

PROTOKOL č. 7
o umělém přerušení těhotenství na Maltě

VYSOKÉ SMLUVNÍ STRANY

SE DOHODLY NA TOMTO USTANOVENÍ:

Nic ve Smlouvě o Evropské unii nebo ve smlouvách o založení Evropských společenství nebo ve smlouvách a aktech je měnících nebo doplňujících se nedotýká uplatňování vnitrostátních právních předpisů týkajících se umělého přerušení těhotenství na území Malty.

PROTOKOL č. 8
o restrukturalizaci polského ocelářského průmyslu

1. Odchylně od článků 87 a 88 Smlouvy o ES se státní podpora poskytnutá Polskem pro účely restrukturalizace vymezeným částem polského ocelářského průmyslu považuje za slučitelnou se společným trhem za těchto podmínek:

-	období stanovené v čl. 8 odst. 4 protokolu č. 2 o výrobcích ESUO k Evropské dohodě zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Polskem na straně druhé bylo prodlouženo do přistoupení, termíny stanovené v restrukturalizačním plánu, na jehož základě byl uvedený protokol prodloužen, jsou dodržovány v období 2002-2006,
-	podmínky stanovené v tomto protokolu jsou splněny a
-	žádná státní podpora nemá být polskému ocelářskému průmyslu vyplacena po přistoupení.

2. Restrukturalizace polského ocelářského průmyslu popsaná v jednotlivých podnikatelských plánech společností uvedených v příloze 1 bude splňovat podmínky stanovené v tomto protokolu a bude dokončena nejpozději do 31. prosince 2006 (dále jen „konec restrukturalizačního období“).

3. Státní podporu v rámci polského restrukturalizačního programu pro ocelářský průmysl lze poskytovat pouze společnostem uvedeným v příloze 1 (dále jen „přijímající společnosti“).

4. Přijímající společnost nesmí:

a)	v případě fúze se společností neuvedenou v příloze 1 převést výhody z podpory poskytnuté přijímající společnosti;
b)	převzít aktiva žádné společnosti neuvedené v příloze 1, na kterou byl vyhlášen konkurs v období do 31. prosince 2006.

5. Každá další privatizace kterékoli přijímající společnosti musí být prováděna na základech, jež zachovávají nezbytnost transparentnosti, a dodržovat podmínky a zásady týkající se životaschopnosti, státních podpor a snížení výrobní kapacity vymezené v tomto protokolu. Žádná další státní podpora nebude poskytnuta jako součást prodeje jakékoli společnosti nebo jednotlivého majetku.

6. Restrukturalizační podpora poskytnutá přijímajícím společnostem bude určena na základě hledisek stanovených ve schváleném polském restrukturalizačním plánu pro ocelářský průmysl a jednotlivých podnikatelských plánech schválených Radou. V každém případě je však výše podpory vyplacené v období 1997-2003 omezena na nejvýše 3 387 070 000 PLN.

Z této celkové částky

pokud jde o Polskie Huty Stali (dále jen „PHS“), nepřesáhne restrukturalizační podpora, která byla nebo bude poskytnuta od roku 1997 do konce roku 2003, 3 140 360 000 PLN. PHS v období 1997-2001 již obdržela restrukturalizační podporu ve výši 62 360 000 PLN; v letech 2002 a 2003 obdrží další restrukturalizační podporu ve výši nepřesahující 3 078 000 000 PLN v závislosti na požadavcích uvedených ve schváleném restrukturalizačním plánu (bude zcela vyplacena v roce 2002, bude-li prodloužení doby odkladu podle protokolu 2 Evropské dohody poskytnuto do konce roku 2002, jinak v roce 2003);

pokud jde o Huta Andrzej S.A., Huta Bankowa Sp. z o.o., Huta Batory S.A., Huta Buczek S.A., Huta L W. Sp. z o.o., Huta Łabędy S.A. a Huta Pokój S.A. (dále jen „ostatní přijímající společnosti“), nepřesáhne restrukturalizační podpora pro ocelářský průmysl, která byla nebo bude poskytnuta od roku 1997 do konce roku 2003, 246 710 000 PLN. Tyto společnosti v období 1997-2001 již obdržely restrukturalizační podporu ve výši 37 160 000 PLN; obdrží další restrukturalizační podporu ve výši nepřesahující 210 210 000 PLN v závislosti na požadavcích uvedených ve schváleném restrukturalizačním plánu (z toho 182 170 000 PLN v roce 2002 a 27 380 000 PLN v roce 2003, bude-li prodloužení doby odkladu podle protokolu 2 Evropské dohody poskytnuto do konce roku 2002, jinak 210 210 000 PLN v roce 2003).

Polsko neposkytne polskému ocelářskému průmyslu žádnou další státní podporu pro účely restrukturalizace.

7. Čisté snížení výrobní kapacity, kterého má Polsko dosáhnout pro hotové výrobky v období 1997-2006, činí nejméně 1 231 000 tun. Toto celková číslo zahrnuje čisté snížení produkční kapacity o nejméně 715 000 tun ročně u výrobků válcovaných za tepla a 716 000 tun ročně u výrobků válcovaných za studena a zvýšení o nejvýše 200 000 tun ročně u ostatních hotových výrobků.

Úrovně čistého snížení výrobní kapacity uvedené v příloze 2 jsou minimální a skutečné úrovně čistého snížení výrobní kapacity, kterých má být dosaženo, a související časový rámec budou stanoveny na základě konečného polského restrukturalizačního programu a jednotlivých podnikatelských plánů podle Evropské dohody s přihlédnutím k cíli zajistit rentabilitu přijímajících společností do 31. prosince 2006.

8. Bude proveden podnikatelský plán pro přijímající společnost PHS. Zejména:

restrukturalizační snahy se zaměří na to, aby PHS

-	reorganizovaly výrobní zařízení na základě výrobků a zajistili funkční horizontální organizaci (nákup, výroba, prodej),
-	zavedly jednotnou řídicí soustavu, jež umožní plné uskutečnění synergií v rámci konsolidace,
-	přeměnily strategické zaměření z výrobně orientovaného podniku na tržně orientovaný,
-	zlepšily výkonnost a účinnost svého obchodního vedení a zajistily lepší kontrolu přímých prodejů,
-	na základě řádných ekonomických hledisek přehodnotily strategii osamostatněných společností a ve vhodných případech znovu začlenily služby do mateřské společnosti,
-	přehodnotily svůj sortiment, snížily nadprodukci dlouhých polotovarů a obecně postupovaly na trhy s vyšší přidanou hodnotou,
-	provedly investice k dosažení vyšší jakosti hotových výrobků; se zvláštní pozorností, aby ke dni stanovenému v harmonogramu pro provedení jejich restrukturalizačního programu a nejpozději koncem roku 2006 dosáhly úrovně výrobní jakosti 3-Sigma v závodě PHS v Krakově;

PHS v průběhu restrukturalizačního období maximalizují své nákladové úspory pomocí hospodárnějšího využívání energií, zlepšeného nákupu a zajištění produktivity srovnatelné s úrovněmi Evropské unie;

bude provedena restrukturalizace zaměstnanosti; úrovně produktivity srovnatelné s úrovněmi dosahovanými skupinami výrobků ocelářského průmyslu v EU budou dosaženy do 31. prosince 2006 na základě konsolidovaných čísel včetně nepřímé zaměstnanosti v plně vlastněných obslužných společnostech;

jakákoli privatizace proběhne na základě, který zachovává nezbytnost transparentnosti a plně odpovídá obchodní hodnotě PHS. Žádná další státní podpora nebude poskytnuta jako součást prodeje.

9. Bude proveden podnikatelský plán pro ostatní přijímající společnosti. Zejména:

pro všechny ostatní přijímající společnosti se restrukturalizační snahy zaměří na to, aby tyto společnosti

-	přeměnily strategické zaměření z výrobně orientovaného podniku na tržně orientovaný,
-	zlepšily výkonnost a účinnost svého obchodního vedení a zajistily lepší kontrolu přímých prodejů,
-	na základě řádných ekonomických hledisek přehodnotily strategii osamostatněných společností a ve vhodných případech znovu začlenily služby do mateřských společností,

pro společnost Huta Bankowa provedení programu úspory nákladů;

pro společnost Huta Buczek získání nezbytné finanční podpory od věřitelů a místních finančních institucí a provedení programu úspory nákladů, včetně snížení investičních nákladů úpravou stávajících výrobních zařízení;

pro společnost Huta Łabędy provedení programu úspor nákladů a snížení závislosti na těžebním průmyslu;

pro společnost Huta Pokój dosažení mezinárodních standardů produktivity v dceřiných společnostech, provedení úspor spotřeby energií a zrušení navrhované investice do oddělení zpracování a staveb;

pro společnost Huta Batory dosažení dohody s věřiteli a finančními institucemi na restrukturalizaci dluhu a investičních úvěrech. Tato společnost rovněž zajistí podstatné dodatečné úspory nákladů spojené s restrukturalizací zaměstnanosti a zlepšením výtěžnosti;

pro společnost Huta Andrzej zajištění stabilní finanční základny pro svůj rozvoj sjedníním dohody mezi stávajícími poskytovateli úvěrů společnosti, dlouhodobými věřiteli, obchodními věřiteli a finančními institucemi. Musí být provedeny dodatečné investice do válcoven trub za tepla a program snížení pracovních sil,

pro společnost Huta L. W. provedení investic v souvislosti s projektem společnosti na válcovnu trub za tepla, zdvihací zařízení a stav životního prostřední. Tato společnost rovněž dosáhne vyšších úrovní produktivity prostřednictvím restrukturalizace pracovních sil a snížení nákladů na vnější služby.

10. K veškerým následným změnám celkového restrukturalizačního plánu a jednotlivých plánů musí dát souhlas Komise, popřípadě Rada.

11. Restrukturalizace bude prováděna za podmínek plné transparentnosti a na základě zdravých zásad tržního hospodářství.

12. Komise a Rada budou podrobně dohlížet na provádění restrukturalizace a plnění podmínek stanovených v tomto protokolu týkajících se životaschopnosti, státní podpory a snižování výrobní kapacity před přistoupením a po něm až do konce restrukturalizačního období v souladu s odstavci 13 až 18. K tomuto účelu Komise předkládá zprávy Radě.

13. Kromě dohledu nad státní podporou budou Komise a Rada sledovat hodnoty restrukturalizace stanovené v příloze 3.

14. Sledování bude zahrnovat nezávislé hodnocení, které bude provedeno v letech 2003, 2004, 2005 a 2006. Součástí hodnocení bude provedení testu životaschopnosti stanoveného Komisí a měření produktivity.

15. Polsko bude plně spolupracovat se všemi sledovacími mechanismy. Zejména:

-	Polsko předloží Komisi pololetní zprávy týkající se restrukturalizace přijímajících společností nejpozději do 15. března a 15. září každého roku až do konce restrukturalizačního období,
-	první zprávu Komise obdrží do 15. března 2003 a poslední do 15. března 2007, nerozhodne-li Komise jinak, zprávy budou obsahovat veškeré informace nezbytné ke sledování restrukturalizačního procesu, státní podpory a snižování a využití výrobní kapacity a budou poskytovat dostatečné finanční údaje, aby bylo možné posoudit, zda byly splněny podmínky a požadavky obsažené v tomto protokolu. Zprávy budou obsahovat alespoň informace stanovené v příloze 4, u kterých si Komise vyhrazuje právo na změnu podle svých zkušeností získaných v průběhu sledovacího procesu. Kromě jednotlivých obchodních zpráv společností uvedených v příloze 1 bude součástí celkové zprávy také zpráva o celkové situaci polského ocelářského průmyslu, včetně nejnovějšího makroekonomického vývoje,
-	Polsko musí dále poskytnout veškeré dodatečné informace nezbytné pro nezávislé hodnocení stanovené v odstavci 14,
-	Polsko stanoví přijímajícím společnostem povinnost sdělit veškeré údaje, které by za jiných okolností byly považovány za důvěrné. Při podávání zpráv Radě Komise zajistí, že důvěrné informace týkající se jednotlivých společností nebudou sdělovány.

16. Komise se může kdykoli rozhodnout, že zmocní nezávislého poradce, aby posoudil výsledky sledování, prováděl jakýkoli potřebný průzkum a podával zprávy Komisi a Radě.

17. Pokud Komise na základě sledování zjistí, že se vyskytly zásadní odchylky od finančních údajů, na kterých bylo založeno hodnocení životaschopnosti, může požadovat, aby Polsko přijalo vhodná opatření k posílení nebo změně restrukturalizačních opatření dotyčných přijímajících společností.

18. Pokud sledování ukáže, že:

a)	podmínky pro přechodnou úpravu obsažené v tomto protokolu nebyly splněny nebo že
b)	závazky přijaté v rámci prodloužení období, během kterého může Polsko výjimečně poskytovat státní podporu na restrukturalizaci svého ocelářského průmyslu podle Evropské dohody, nebyly splněny nebo že
c)	Polsko v průběhu restrukturalizačního období poskytlo dodatečnou neslučitelnou státní podporu ocelářskému průmyslu, a zejména přijímajícím společnostem,

pozbude přechodná úprava obsažená v tomto protokolu účinku.

Komise učiní přiměřená opatření vyžadující od kterékoli dotyčné společnosti, aby při porušení podmínek stanovených v tomto protokolu vrátila jakoukoli poskytnutou podporu.

(Pozn. redakce: Přílohy tohoto protokolu nejsou zpracovány v elektronické podobě.)

PROTOKOL č. 9
o blocích 1 a 2 jaderné elektrárny Bohunice V1 na Slovensku

VYSOKÉ SMLUVNÍ STRANY

PŘIHLÍŽEJÍCE k závazku Slovenska uzavřít blok č. 1 Jaderné elektrárny V1 do roku 2006 a blok č. 2 do roku 2008 a vyhlašujíce ochotu Unie pokračovat v poskytování finanční podpory do roku 2006 jako pokračování předvstupní podpory plánované podle programu Phare na podporu úsilí Slovenska o vyřazení uvedených bloků z provozu,

BEROUCE V ÚVAHU, že je třeba přijmout prováděcí předpisy týkající se pokračující pomoci Společenství,

SE DOHODLY NA TĚCHTO USTANOVENÍCH:

Článek 1

Slovensko se zavazuje uzavřít blok 1 Jaderné elektrárny Bohunice V1 nejpozději do 31. prosince 2006 a blok 2 této elektrárny nejpozději do 31. prosince 2008 a následně je vyřadit z provozu.

Článek 2

1. V období 2004-2006 bude Společenství poskytovat Slovensku finanční pomoc na podporu jeho úsilí při vyřazování bloků 1 a 2 Jaderné elektrárny Bohunice V1 z provozu a na řešení důsledků jejich uzavření a vyřazení z provozu (dále jen „pomoc“).

2. O této pomoci bude rozhodnuto a bude prováděna – rovněž po přistoupení Slovenska k Unii – v souladu s nařízením Rady (EHS) č. 3906/89 ze dne 18. prosince 1989 o hospodářské pomoci některým zemím střední a východní Evropy, naposledy pozměněným nařízením (ES) č. 2500/2001.

3. V období 2004 - 2006 bude tato pomoc činit 90 milionů eur položek závazků, které budou přidělovány v ročních tranších o stejné výši.

4. Tato pomoc nebo její části smějí být poskytnuty jako příspěvky Společenství do Mezinárodního fondu na podporu vyřazení Bohunic z provozu, spravovaného Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj.

Článek 3

Evropská unie uznává, že vyřazování Jaderné elektrárny Bohunice V1 z provozu bude muset pokračovat i po konci stávajícího finančního výhledu a že toto úsilí představuje pro Slovensko významnou finanční zátěž. Rozhodnutí o pokračování pomoci EU v této oblasti po roce 2006 k této situaci přihlédne.

PROTOKOL č. 10
O Kypru

VYSOKÉ SMLUVNÍ STRANY,

POTVRZUJÍCE svůj závazek celkového vyřešení kyperské otázky v souladu s rezolucemi Rady bezpečnosti Organizace spojených národů a pevnou podporu úsilí generálního tajemníka Organizace spojených národů směřujícího k tomuto účelu,

BEROUCE NA VĚDOMÍ, že takového celkové řešení kyperské otázky dosud nebylo dosaženo,

BEROUCE NA VĚDOMÍ, že je proto nezbytné stanovit pozastavení uplatňování acquis na těch územích Kyperské republiky, nad nimiž vláda Kyperské republiky nevykonává skutečnou kontrolu,

BEROUCE NA VĚDOMÍ, že v případě vyřešení kyperské otázky bude toto pozastavení zrušeno,

BEROUCE NA VĚDOMÍ, že Evropská unie je připravena přizpůsobit podmínky takového řešení v souladu se zásadami, na nichž je EU založena,

BEROUCE NA VĚDOMÍ, že je nezbytné stanovit podmínky, za kterých se příslušná ustanovení práva EU uplatňují v linii mezi uvedenými územími a územími, na kterých vláda kyperské republiky vykonává skutečnou kontrolu, a Východními výsostnými oblastmi Spojeného království Velké Británie a Severního Irska,

PŘEJÍCE SI, aby přistoupení Kypru k Evropské unii přineslo prospěch všem kyperským občanům a přispělo k občanskému míru a smíření,

BEROUCE PROTO NA VĚDOMÍ, že nic v tomto protokolu nebrání opatřením směřujícím k tomuto cíli,

BEROUCE NA VĚDOMÍ, že tato opatření se nedotknou uplatňování acquis za podmínek stanovených ve smlouvě o přistoupení v žádné jiné části Kyperské republiky,

SE DOHODLY na následujících ustanoveních:

Článek 1

1. Uplatňování acquis se pozastavuje na těch územích Kyperské republiky, nad nimiž vláda Kyperské republiky nevykonává skutečnou kontrolu.

2. Rada na návrh Komise jednomyslně rozhodne o zrušení pozastavení uvedeného v odstavci 1.

Článek 2

1. Rada na návrh Komise jednomyslně vymezí podmínky, za kterých se ustanovení práva EU uplatňují v linii mezi uvedenými územími a územími, na kterých vláda kyperské republiky vykonává skutečnou kontrolu.

2. Hranice mezi Východními výsostnými oblastmi a územími uvedenými v článku 1 se považují za součást vnějších hranic Východních výsostných oblastí pro účely části IV přílohy k Protokolu o výsostných oblastech Spojeného království Velké Británie a Severního Irska na Kypru po dobu trvání pozastavení uplatňování acquis podle článku 1.

Článek 3

1. Nic v tomto protokolu nebrání opatřením směřujícím k podpoře hospodářského vývoje území uvedených v článku 1.

2. Těmito opatřeními nesmí být dotčeno uplatňování acquis za podmínek stanovených ve smlouvě o přistoupení v žádné jiné části Kyperské republiky.

Článek 4

V případě urovnání sporů rozhodne Rada na návrh Komise jednomyslně o úpravě podmínek přistoupení Kypru k Evropské unii s ohledem na Turecké kyperské společenství.

ZÁVĚREČNÝ AKT

I. ZNĚNÍ ZÁVĚREČNÉHO AKTU

Zplnomocnění zástupci:

JEHO VELIČENSTVA KRÁLE BELGIČANŮ,

PREZIDENTA ČESKÉ REPUBLIKY,

JEJÍHO VELIČENSTVA KRÁLOVNY DÁNSKA,

PREZIDENTA SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO,

PREZIDENTA ESTONSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTA ŘECKÉ REPUBLIKY,

JEHO VELIČENSTVA KRÁLE ŠPANĚLSKA,

PREZIDENTA FRANCOUZSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTKY IRSKA,

PREZIDENTA ITALSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTA KYPERSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTKY LOTYŠSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTA LITEVSKÉ REPUBLIKY,

JEHO KRÁLOVSKÉ VÝSOSTI VELKOVÉVODY LUCEMBURSKA,

PARLAMENTU MAĎARSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTA REPUBLIKY MALTA,

JEJÍHO VELIČENSTVA KRÁLOVNY NIZOZEMSKA,

SPOLKOVÉHO PREZIDENTA RAKOUSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTA POLSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTA PORTUGALSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTA REPUBLIKY SLOVINSKO,

PREZIDENTA SLOVENSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTKY FINSKÉ REPUBLIKY,

VLÁDY ŠVÉDSKÉHO KRÁLOVSTVÍ,

jejího veličenstva královny Spojeného království Velké Británie a Severního Irska,

shromážděni v Aténách dne šestnáctého dubna dva tisíce tři u příležitosti podpisu Smlouvy mezi Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Řeckou republikou, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Rakouskou republikou, Portugalskou republikou, Finskou republikou, Švédským královstvím a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (členskými státy Evropské unie) a Českou republikou, Estonskou republikou, Kyperskou republikou, Lotyšskou republikou, Litevskou republikou, Maďarskou republikou, Republikou Malta, Polskou republikou, Republikou Slovinsko, Slovenskou republikou o přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii,

potvrzují skutečnost, že v rámci konference mezi členskými státy Evropské unie a Českou republikou, Estonskou republikou, Kyperskou republikou, Lotyšskou republikou, Litevskou republikou, Maďarskou republikou, Republikou Malta, Polskou republikou, Republikou Slovinsko, Slovenskou republikou o přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii byly vypracovány a přijaty následující dokumenty:

I.	Smlouva mezi Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Řeckou republikou, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Rakouskou republikou, Portugalskou republikou, Finskou republikou, Švédským královstvím a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (členskými státy Evropské unie) a Českou republikou, Estonskou republikou, Kyperskou republikou, Lotyšskou republikou, Litevskou republikou, Maďarskou republikou, Republikou Malta, Polskou republikou, Republikou Slovinsko, Slovenskou republikou o přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii;
II.	Akt o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie;
III.	níže uvedené dokumenty, které se připojují k Aktu o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie:
A.	Příloha I:	Seznam ustanovení schengenského acquis, jak bylo začleněno do rámce Evropské unie, a aktů na ně navazujících nebo s ním jinak souvisejících, která jsou závazná a použitelná v nových členských státech od přistoupení (uvedený v článku 3 aktu o přistoupení)
	Příloha II:	Seznam uvedený v článku 20 aktu o přistoupení
	Příloha III:	Seznam uvedený v článku 21 aktu o přistoupení
	Příloha IV:	Seznam uvedený v článku 22 aktu o přistoupení; dodatek
	Příloha V:	Seznam uvedený v článku 24 aktu o přistoupení: Česká republika; dodatky A a B
	Příloha VI:	Seznam uvedený v článku 24 aktu o přistoupení: Estonsko
	Příloha VII:	Seznam uvedený v článku 24 aktu o přistoupení: Kypr; dodatek
	Příloha VIII:	Seznam uvedený v článku 24 aktu o přistoupení: Lotyšsko; dodatky A a B
	Příloha IX:	Seznam uvedený v článku 24 aktu o přistoupení: Litva; dodatky A a B
	Příloha X:	Seznam uvedený v článku 24 aktu o přistoupení: Maďarsko; dodatky A a B
	Příloha XI:	Seznam uvedený v článku 24 aktu o přistoupení: Malta; dodatky A, B a C
	Příloha XII:	Seznam uvedený v článku 24 aktu o přistoupení: Polsko; dodatky A, B a C
	Příloha XIII:	Seznam uvedený v článku 24 aktu o přistoupení: Slovinsko; dodatky A a B
	Příloha XIV:	Seznam uvedený v článku 24 aktu o přistoupení: Slovensko; dodatek
	Příloha XV:	Seznam uvedený v čl. 32 odst. 1 aktu o přistoupení
	Příloha XVI:	Seznam uvedený v čl. 52 odst. 1 aktu o přistoupení
	Příloha XVII:	Seznam uvedený v čl. 52 odst. 2 aktu o přistoupení
	Příloha XVIII:	Seznam uvedený v čl. 52 odst. 3 aktu o přistoupení
B.	Protokol č. 1 o změnách statutu Evropské investiční banky
	Protokol č. 2 o restrukturalizaci českého ocelářského průmyslu
	Protokol č. 3 o výsostných oblastech Spojeného království Velké Británie a Severního Irska na Kypru
	Protokol č. 4 o Jaderné elektrárně Ignalina v Litvě
	Protokol č. 5 o pozemním průjezdu osob mezi Kaliningradskou oblastí a ostatními částmi Ruské federace
	Protokol č. 6 o nabývání objektů vedlejšího bydlení na Maltě
	Protokol č. 7 o umělém přerušení těhotenství na Maltě
	Protokol č. 8 o restrukturalizaci polského ocelářského průmyslu
	Protokol č. 9 o blocích 1 a 2 Jaderné elektrárny Bohunice V1 na Slovensku
	Protokol č. 10 o Kypru
C.	Znění Smlouvy o Evropské unii, Smlouvy o založení Evropského společenství a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii spolu se smlouvami, které je mění nebo doplňují, včetně Smlouvy o přistoupení Dánského království, Irska a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska k Evropskému hospodářskému společenství a k Evropskému společenství pro atomovou energii, Smlouvy o přistoupení Řecké republiky k Evropskému hospodářskému společenství a k Evropskému společenství pro atomovou energii, Smlouvy o přistoupení Španělského království a Portugalské republiky k Evropskému hospodářskému společenství a k Evropskému společenství pro atomovou energii a Smlouvy o přistoupení Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království k Evropské unii v českém, estonském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, polském, slovenském a slovinském jazyce.

Vysoké smluvní strany se zavazují sdělit Komisi a ostatním smluvním stranám veškeré informace nezbytné pro provádění aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv. Bude-li to nezbytné, budou tyto informace poskytnuty v takovém předstihu přede dnem přistoupení, aby bylo možné akt v celém rozsahu provádět ode dne přistoupení, zejména v oblasti fungování vnitřního trhu. Komise může informovat nové smluvní strany o lhůtě, ve které považuje za vhodné obdržet nebo předat konkrétní informace. Ke dni podpisu smluvní strany obdržely seznam stanovící informační povinnosti ve veterinární oblasti.

II. PROHLÁŠENÍ PŘIJATÁ ZPLNOMOCNĚNÝMI ZÁSTUPCI

Zplnomocnění zástupci dále přijali níže uvedená prohlášení, která se připojují k tomuto závěrečnému aktu:

1.	Společné prohlášení: Jedna Evropa
2.	Společné prohlášení o Soudním dvoru Evropských společenství

1. SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ: JEDNA EVROPA

Dnešek je velkým okamžikem pro Evropu. Uzavřeli jsme dnes jednání o přistoupení mezi Evropskou unií a Českou republikou, Estonskem, Kyprem, Litvou, Lotyšskem, Maďarskem, Maltou, Polskem, Slovenskem a Slovinskem. 75 milionů lidí bude přivítáno jako noví občané Evropské unie.

My, stávající a přistupující členské státy, vyjadřujeme svou plnou podporu trvalému, začleňujícímu a nezvratnému procesu rozšíření. Jednání o přistoupení s Bulharskem a Rumunskem budou pokračovat na stejných zásadách, jakými se řídila jednání až doposud. Již dosažené výsledky těchto jednání nebudou zpochybňovány. V závislosti na dalším pokroku v plnění kritérií pro členství je cílem přivítat Bulharsko a Rumunsko jako nové členy Evropské unie v roce 2007. Vítáme rovněž důležitá rozhodnutí, jež byla dnes přijata a jež se týkají příští etapy kandidátství Turecka na členství v Evropské unii.

Naším společným přáním je učinit Evropu světadílem demokracie, svobody, míru a pokroku. Unie zůstává odhodlána zamezit vzniku nových hranic rozdělujících Evropu a podporovat stabilitu a blahobyt uvnitř nových hranic Unie i mimo ně. Těšíme se na společnou práci v našem sdíleném úsilí o dosažení těchto cílů.

Naším cílem je Jedna Evropa.
Belgie	Česká republika	Dánsko
Německo	Estonsko	Řecko
Španělsko	Francie	Irsko
Itálie	Kypr	Lotyšsko
Litva	Lucembursko	Maďarsko
Malta	Nizozemsko	Rakousko
Polsko	Portugalsko	Slovinsko
Slovensko	Finsko	Švédsko
Spojené království

2. SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ
O SOUDNÍM DVORU EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ

Na žádost Soudního dvora může Rada jednomyslným rozhodnutím zvýšit počet generálních advokátů v souladu s článkem 222 Smlouvy o ES a článkem 138 Smlouvy o Euratomu. V opačném případě se nové členské státy začlení do stávajícího systému jejich jmenování.

III. OSTATNÍ PROHLÁŠENÍ

Zplnomocnění zástupci vzali na vědomí následující prohlášení, která byla učiněna a která jsou připojena k tomuto závěrečnému aktu:

(pozn. redakce: Prohlášení A až F nejsou zpracována v elektronické podobě)

G. Prohlášení České republiky

24. Prohlášení České republiky o dopravní politice

V souladu se společným postojem EU ke kapitole Dopravní politika si mohou stávající a nové členské státy postupně zvyšovat povolení kabotáže na základě dvoustranných dohod, včetně možnosti plné liberalizace. S ohledem na výše uvedené Česká republika proto očekává, že se bude pokračovat ve dvoustranných jednáních s členskými státy v průběhu roku 2003, aby bylo dosaženo buď dvoustranné dohody o plné liberalizaci kabotáže, nebo postupného zvyšování výměny kabotáže v případě, že přechodné období bude vyžadováno.

Česká republika vítá, že bylo dosaženo vzájemné dohody s Německem o vypracovávání analýzy struktury nákladů, na jejímž základě by mohly být od roku 2004 dále stanoveny dvoustranné kabotážní kvóty.

25. Prohlášení České republiky o pracovnících

Česká republika prohlašuje, že očekává, že úmysl některého stávajícího členského státu uvolňovat přístup českých pracovníků na jeho trh práce založený na jednotlivých odvětvích a povoláních bude předmětem dvoustranných konzultací mezi daným členským státem a Českou republikou.

26. Prohlášení České republiky k článku 35 Smlouvy o EU

Česká republika přijímá pravomoc Soudního dvora Evropských společenství v souladu s úpravami stanovenými v čl. 35 odst. 2 a odst. 3 písm. b) Smlouvy o Evropské unii. Česká republika si vyhrazuje právo stanovit ve svých vnitrostátních právních předpisech, že je-li otázka týkající se platnosti nebo výkladu aktu uvedeného v čl. 35 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii vznesena ve věci projednávané vnitrostátním soudem, proti jehož rozhodnutí nelze podat opravný prostředek podle vnitrostátních právních předpisů, je tento soud povinen předložit věc Soudnímu dvoru.

(pozn. redakce: Prohlášení H až M nejsou zpracována v elektronické podobě)

N. Prohlášení komise Evropských společenství

Vysoké smluvní strany vzaly na vědomí následující prohlášení Komise Evropských společenství:

43. Prohlášení komise Evropských společenství o obecné hospodářské ochranné doložce, ochranné doložce pro vnitřní trh a ochranné doložce pro spravedlnost a vnitřní věci

Před tím, než rozhodne, zda použije ochranné doložky pro vnitřní trh a pro spravedlnost a vnitřní věci, vyslechne Komise Evropských společenství názory a postoje členských států, jež budou těmito opatřeními přímo dotčeny, a řádně k těmto názorům a stanoviskům přihlédne.

Obecná hospodářská ochranná doložka se vztahuje rovněž na zemědělství. Může být použita v případě, že v určitých zemědělských odvětvích vzniknou vážné obtíže, které by mohly přetrvávat nebo které by se mohly projevit vážným zhoršením hospodářské situace určitého území. S přihlédnutím k zvláštním obtížím v odvětví zemědělství v Polsku mohou opatření přijímaná Komisí za účelem zabránit narušení trhu na základě obecné hospodářské ochranné doložky zahrnovat systémy sledování obchodních toků mezi Polskem a ostatními členskými státy.

44. Prohlášení komise Evropských společenství k závěrům přístupové konference s Lotyšskem

Zacházení s opuštěnou půdou, jako je například navrácení půdy k tradičním podmínkám životního prostředí a/nebo předcházení uzavření krajin, může být podporováno jako opatření podle článku 33 nařízení (ES) č. 1257/1999 v rámci jednotného programového dokumentu v rámci cíle I.

Článek 33 nabízí různé možnosti v tomto ohledu; např. podle osmé odrážky pro správu zemědělských vodních zdrojů, ale zejména podle jedenácté odrážky, která stanoví, že podpora může být poskytována na ochranu životního prostředí ve spojení se zemědělstvím, lesnictvím a uchováním krajiny a zlepšováním zacházení se zvířaty. Tato podpora může mít formu jednotné platby na zacházení s opuštěnou půdou, které je šetrné k životnímu prostředí.

Navrhovaná opatření by neměla zahrnovat jako konkrétní cíl navrácení půdy zemědělské produkci, na kterou se vztahují společné organizace trhu, nebo její přeměnu na úhor. Avšak půdu vlastněnou zemědělci, se kterou je zacházeno, jak je uvedeno výše, mohou tito zemědělci využívat v kombinaci se svou stávající obhospodařovanou půdou za účelem změny svých stávajících metod zemědělské produkce způsoby určenými k ochraně životního prostředí a k zachování krajiny. V tom případě je možná další podpora v rámci agroenvironmentálních opatření uvedených v článku 22 nařízení (ES) č. 1257/1999.

IV. VÝMĚNA DOPISŮ

(pozn. redakce: tento bod Závěrečného aktu není zpracován v elektronické podobě)

Nakladatelství Sagit, a.s.

Sdělení č. 44/2004 Sb. m. s., smlouva o přistoupení České republiky a dalších zemí k EU

Sdělení č. 44/2004 Sb. m. s., smlouva o přistoupení...

Poznámka

Záložka

Poslední otevřené texty

Účetní průvodce MáDáti

Kontakty

O průvodci