Účetní průvodce MáDáti
Navigace:  Úvod  »  Hesla

Cash-Flow (výkaz o peněžních tocích)

Poslední revize textu byla provedena k 01. 09. 2024.

Obecně

Pojem cash flow je složen z anglických slov “cash” (peníze) a “flow” (tok), tedy tok peněz. Výkaz cash flow je vždy tokovým výkazem, ale nemusí se vždy týkat pouze pohybu peněz, může jít o pohyb krátkodobého likvidního finančního majetku. Z tohoto důvodu bude jistě důležité definovat obsahovou náplň tohoto výkazu, resp. obsahově vymezit příjmy a výdaje.

Historicky “starší” účetní výkazy (rozvaha a výkaz zisku a ztráty) jsou založeny na tzv. akruálním principu, to znamená zachycení účetních operací do výkazů v tom období, kdy se udály, s tím, že s tímto obdobím časově i věcně souvisejí, ale bez ohledu na to, zda došlo zároveň k pohybu peněz. Zobrazují tedy operace spojené s výnosy a náklady a nevystihují, zda došlo v případě výnosů k příjmu peněz a v případě nákladů k výdaji peněz.

Výkaz cash flow informuje o pohybu peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů za určitý časový interval. Při jeho sestavování je třeba především podchytit přehled operací, jimiž se stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na jedné straně zvýšil a na druhé straně snížil a dále je nutno každý tento pohyb zatřídit do tří oblastí:

  oblast provozní činnosti,
oblast investic,
oblast financování.

Výkaz o peněžních tocích (cash flow) v základních souvislostech:

P Počáteční stav peněz a peněžních ekvivalentů 500
A*** Provozní činnost 200
B *** Investiční činnost – 100
C *** Finanční činnost – 20
F Cash flow 80
R Konečný stav peněz a peněžních ekvivalentů 580

F =   (A + B + C) = (R – P),
       
kde
        F = ukazatel Cash-flow a vyjadřuje čisté zvýšení (snížení) peněžních prostředků za sledované účetní období
F =  (200 – 100 – 20) = (580 – 500) = 80

Provozní činností se rozumí základní výdělečné činnosti účetní jednotky a ostatní činnosti, které nelze zahrnout mezi investiční nebo finanční činnosti. Udává, kolik jsme získali nebo utratili peněz běžnou, popř. mimořádnou činností:

•  běžná činnost (týká se hlavního předmětu podniku):
-   nákup a prodej zboží, nákup surovin a materiálu,
-   výroba výrobků a jejich prodej, provádění služeb,
-   inkaso plateb od zákazníků, platby dodavatelům a zaměstnancům,
-   úhrady nájemného, daní či úrokůpůjček (s výjimkou kapitalizovaných úroků).

Investiční činností se rozumí pořízení a vyřazení dlouhodobého majetku z titulu prodeje, dále činnost související s poskytováním úvěrů, zápůjček a výpomocí, které nejsou považovány za provozní činnost. Udává, kolik jsme utratili při nákupu nebo získali prodejem dlouhodobého majetku, tj. nákupem a prodejem stálých aktiv (neoběžných) aktiv a cenných papírů držených jako dlouhodobě investovaný kapitál (viz kapitál).

Finanční činností se rozumí účetní případy, které mají za následek změny ve velikosti a složení vlastního kapitálu a dlouhodobých, popř. i krátkodobých závazků. Udává, kolik jsme získali nebo utratili v oblasti financování, tj. zajišťování dlouhodobých i krátkodobých cizích zdrojů (z titulu finančních výpomocí a zápůjček a jejich splácení). Zvyšování a snižování vlastních zdrojů (základní kapitál, kapitálové fondy) souvisí s výplatou podílů.

Peněžními toky se rozumí přírůstky (příjmy) a úbytky (výdaje)

•  peněžních prostředků a
peněžních ekvivalentů.

Peněžní prostředky zahrnují peníze v hotovosti včetně cenin (účtová skupina 21), peněžní prostředky na účtu včetně případného pasivního zůstatku bankovního účtu (účtová skupina 22) a peníze na cestě (účet 261).

Peněžními ekvivalenty se rozumí krátkodobý likvidní majetek, který je snadno a pohotově směnitelný za předem známou částku peněžních prostředků a u tohoto majetku se nepředpokládají významné změny hodnoty v čase. Za peněžní ekvivalenty se považují např. peněžní úložky s nejvýše tříměsíční výpovědní lhůtou a likvidní a obchodovatelné cenné papíry.

Poznámka: Peněžní toky spojené s transakcemi, které tvoří mimořádný výsledek hospodaření, peněžní toky spojené s inkasem a vyplacením úroků a podílů na zisku a platby daně z příjmů se uvádějí v přehledu peněžních toků v samostatných položkách.
Příjmy a výdaje související s mimořádnými účetními transakcemi a platby daně z příjmů se přiřadí v rámci praktických možností k provozní, investiční nebo finanční činnosti. V opačném případě se uvedou v provozní činnosti.
Peněžní toky související s přijatými a vyplacenými úroky, s výjimkou kapitalizovaných úroků, a s přijatými dividendami, resp. podíly na zisku se zahrnou do provozní činnosti.
Peněžní toky související s přijatými úroky a přijatými podíly na zisku mohou být alternativně vykazovány v rámci investiční činnosti a peněžní toky související s vyplacenými úroky s výjimkou kapitalizovaných mohou být alternativně zahrnuty do finanční činnosti. Peněžní toky související s vyplacenými kapitalizovanými úroky se zahrnují do investiční činnosti a vykazují se v rámci této činnosti jako samostatná položka nebo jako informace v příloze.
Vyplacené podíly na zisku se zahrnou do finanční činnosti. V případech, ve kterých účetní jednotka pouze přerozděluje mezi akcionáře, resp. společníky přijaté podíly na zisku, je vhodné uvádět tyto platby v rámci provozní činnosti.

Metody sestavení cash-flow

Výkazy cash flow mohou mít různou formu a obsahovou náplň. Zpravidla lze tyto výkazy sestavovat přímou a nepřímou metodou.

Sestavení výkazu cash flow přímou metodou (pomocí příjmů a výdajů) je v účetnictví problematické, protože účtová osnova neobsahuje účty příjmů a výdajů. Při použití přímé metody je třeba analyzovat účty peněžních prostředků (bankovní účet, pokladnu apod.) a setřídit je podle druhů příjmů a výdajů, resp. na doklady týkající se peněžních příjmů a výdajů zaznamenat kód, který by vyjadřoval určitý druh příjmu nebo výdaje dle požadavků výkazu cash-flow.

Pokud nemáme vhodný účetní software (neboť bez počítače by tato práce byla velice náročná), potom můžeme zvolit při sestavení výkazu tzv. nepřímou metodu, kdy vycházíme z předpokladu, že každá hospodářská operace představující příjem či výdej peněz má vliv na jinou položku - rozvahovou nebo výsledkovou. U nepřímé metody je výsledek hospodaření účetní jednotky upraven zejména o:

  nepeněžní operace,
neuhrazené náklady a výnosy minulých či budoucích účetních období, např. prostřednictvím změn stavu položek pracovního kapitálu,
položky příjmů a výdajů spojených s finanční a investiční činností.

Základem nepřímé metody je tedy korekce zisku běžného období. Vychází z toho, že pokles aktiv a přírůstek pasiv lze považovat za zdroje (přírůstek peněz) a naopak růst aktiv a pokles pasiv působí užití zdrojů (úbytek peněz).

Vztah mezi změnou peněžních prostředků a ziskem se vyjádří:

zisk běžného období
– výnosy
, které nebyly v běžném období příjmem (prodej na úvěr, rozpuštění rezerv ...)
+ náklady
, které nebyly v běžném období výdajem (odpisy, tvorba rezerv ...)
– výdaje
, které nebyly v běžném období nákladem (nákup investičního majetku ...)
+ příjmy
, které nebyly v běžném období výnosy (přijaté zálohy ...)                                
= cash flow

V současné metodice platné v ČR může být přehled o peněžních tocích součástí účetní závěrky. Pro velké a střední účetní jednotky, které jsou obchodní společností, je však součástí účetní závěrky povinně (§ 18 odst. 2 ZoÚ).

Volba metody, koncepce a modelu přehledu o peněžních tocích, obsahová náplň peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů a dalších ukazatelů je, při respektování ustanovení uvedených v účetních předpisech, v pravomoci vykazující účetní jednotky.

Můžeme identifikovat čtyři základní typy hospodářských transakcí:

a)  finančně účinné (ovlivňují peněžní prostředky), neovlivňují zisk,
b) ziskově účinné (ovlivňují zisk), neovlivňují peněžní prostředky,
c) ziskově i finančně účinné,
d) neovlivňují ani zisk ani peněžní prostředky.

Při postupném sestavování výkazu cash-flow je tedy třeba respektovat:

  tři sektory (provozní, investiční, finanční) a
čtyři hospodářské transakce [a) až d)]

Základní struktura výkazu cash-flow (varianta)

P. Stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na začátku účetního období  
F. Čisté zvýšení, resp. snížení peněžních prostředků  
R. Stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na konci období  

Výkaz je sestaven tak, aby bylo zřejmé, jak změnil stav peněžních prostředků od začátku do konce účetního období podle vztahu

R. = P. + F.

...
Zbývajících 70 % textu je dostupných pouze registrovaným uživatelům,
kteří mají zakoupen přístup k www.

Máte zakoupeno předplatné? Zadejte prosím svůj přihlašovací kód a heslo.

Přihlašovací kód:

Heslo:

Zapomněli jste přihlašovací kód a heslo?
Odeslat žádost o zaslání kódu a hesla

Pokud předplatné účetního průvodce MáDáti dosud nemáte, mužete si předplatné rovnou zakoupit.

předplatné
na 1 měsíc

Cena: 410 Kč
bez 21% DPH
(496,10 Kč včetně DPH)

předplatné
na 6 měsíců

Cena: 1 840 Kč
bez 21% DPH
(2 226,40 Kč včetně DPH)

předplatné
na 12 měsíců

Cena: 3 300 Kč
bez 21% DPH
(3 993,00 Kč včetně DPH)

VÝHODA
předplatného
na 12 měsíců

SLEVA 20 %
na nákup v e-shopu

Jak začít...

Používání účetního průvodce MáDáti je zpoplatněno:

  • úhradou předplatného získáte na zvolenou dobu přístup k internetové i desktopové verzi průvodce MáDáti,
  • obě verze můžete používat současně.

 Další podmínky:

  • přístup k www se při platbě prostřednictvím platební brány otevře ihned po úhradě faktury; o otevření přístupu je uživatel informován e-mailovou zprávou,
  • daňový doklad obdrží uživatel poštou,
  • před uplynutím předplaceného období vám systém nabídne plynulé pokračování.

objednávka

Účetní průvodce MáDáti

Nakladatelství Sagit, a. s.
Horní 457/1
700 30 Ostrava-Hrabůvka

 

IČ: 277 76 981
DIČ: CZ27776981
Registrace: OR KS Ostrava, B 3086

Kontakty

E-mail: it@sagit.cz
Telefon: 596 786 002
www.sagit.cz

© 2024 Nakladatelství Sagit, a. s. Všechna práva vyhrazena.